Closing the Ring
Réžia:
Richard AttenboroughScenár:
Peter WoodwardKamera:
Roger PrattHudba:
Jeff DannaHrajú:
Shirley MacLaine, Christopher Plummer, Mischa Barton, Gregory Smith, Brenda Fricker, Pete Postlethwaite, Neve Campbell, Allan Gildea, John Kavanagh (viac)Obsahy(2)
Je rok 1991 a do kostela kdesi na americkém středozápadě se trousí smuteční hosté. Marie (Neve Campbell) se třesoucím hlasem loučí se svým otcem, jehož památku přišli uctít váleční veteráni a další přátelé. Na lavičce před kostelem sedí Ethel (Shirley MacLaine), stále krásná žena, která se ale se svým zesnulým manželem Chuckem loučí po svém. Chucka nikdy doopravdy nemilovala, její srdce patřilo Teddymu, jinému vojákovi, jehož osud zůstal obestřen tajemstvím.
Tajemství prstenu nás zavádí do doby Druhé světové války, kdy se tři mladí Američané - Jeff, Teddy a Chuck - rozhodnou dobrovolně narukovat do války. Spojuje je blízké přátelství a také dívka jménem Ethel, do které jsou všichni tři zamilovaní a střídavě se ucházejí o její přízeň. Své srdce tenkrát dala Teddymu, ten se ale z války už nevrátil, a Ethel se uzavírá před světem a později i před svým novým manžele Chuckem i dcerou Marií a Jackem, posledním žijícím "členem" staré party.
Mezitím se v irském Belfastu mladík Jimmy seznámí se starým hasičem Michaelem, který se pokouší najít trosky letadla, jehož havárie byl za války svědkem. Začátkem devadesátých let je Severní Irsko ještě pekelně neklidné místo a hledání zavede Jimmyho s Michaelem přímo na místo, odkud IRA organizuje své teroristické útoky. A tak když zde později Jimmy najde zahrabané lidské tělo, mají o jeho služby, nebo spíš mlčení, zájem nejen Britové, ale i IRA. Jimmy ale najde ještě něco daleko zajímavějšího - zlatý prsten, na kterém je vyryté dívčí jméno Ethel. Jimmy neváhá a začne dívku hledat, najde její telefonní číslo a vydává se za ní do Ameriky. Nakonec je to právě on, kdo po víc než padesáti letech pomůže Ethel odhalit pravdu, které se celý svůj dospělý život zdráhala uvěřit.
Filmy Richarda Attenborough (např. Příliš vzdálený most nebo Gándhí) jsou oblíbené i u nás a Tajemství prstenu nebude výjimkou. Dramatický snímek, který je postavený na skvělé knižní předloze Petera Woodwarda (syn herce Edwarda Woodwarda) a především na výborných hereckých výkonech hlavních představitelů, velkolepé výpravě a silném příběhu inspirovaným skutečnými událostmi, si získá pozornost filmových diváků i kritiků. Tajemství prstenu je film o touze po svobodě a odpuštění, o protivenstvích života, které se nám sice mohou zdát nespravedlivá, ale musí se s nimi umět žít. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (38)
Nebyť faktu, že som tak sentimentálny, a že som sa musel aj s kolegom ísť po filme strašne ožrať, aby som to vytriasol z hlavy, poviem, že bol ten film rozvláčny, uťahaný a sfušovaný, nesústredený a nedramatický. V poslednej tretine sa pridal pocit, že sa tým slimačím tempom blížime k niečomu prevratnému, čo nám zastaví srdce v hrudi a ochromí nás šokom, no napokon sme sa nedozvedeli vlastne nič tak prekvapivé, čo by sme viac-menej nevedeli od začiatku. Túžba po veľkej láske ( alebo láske akejkoľvek ) tak príbehu o trochu absurdnom dodržiavaní sľubov dávno minulých, pridáva väčšie sympatie, než by mu právom patrili. Nie preto, že sa takmer k nerozoznaniu podobá tisícom iných, podobných, ale že to okrem zmätkom zaváňajúcej roztrhanosti medzi rôznymi časmi a miestami nerobí nijak osobito, originálne ani pútavo. To zvláštne čaro a fungovanie, o ktorom sa tu píše, je len citovou zaangažovanosťou voči témam, na ktoré sme citliví. Nuž a ja nie som iný - práve naopak . . . ()
Tajomstvo prsteňa som roky obchádzal v dvd požičovni, až som na to natrafil na stanici film+. Nakoniec to vôbec nebol zlý film, najviac som si užíval momentyv ktorých sa príbeh pekne prelínal s írskym Belfastom. Nadšený, ale chudobný chlapec z Belfastu , ktorého zaujíma všetko o lietadlách bol asi najzaujímavejšou postavou. Tesne po ňom ma najviac zaujal herec P. Postlethwaite , ktorý sa po dráme V mene otca stal mojim obľúbencom. Keby som tušil, že vo filme hrá aj on, určite by som si ho vyhľadal skôr. Obsadenie je celkovo dosť hviezdne, film poháňa príjemná hudba a príbeh je z kategórie prijateľných. Celkovo fajn na pozretie, ale na štyri hviezdy to nevidím. 60%. ()
Už pokročilý věk filmové Ethel jemně varoval před stopáží delší, než budu schopna snést, což se vzhledem k tomu, že nebylo nač se dívat, ani co prožívat, ukázalo být správnou vizí... Současnost nabídla jen protivnou, nesympatickou vdovu, které ustavičně leze do zadku neúnavný nápadník, oddělený od trojlístku ctitelů z dob mládí a války (zřejmě všechny uhranula skutečnost, že tou dobou ještě stále do Branaganu nedorazil vynález podprsenky) a společně s irským hledačem prstenu, Irskou republikánskou armádou a opožděným vnukem belfastské vojenské šlapky si dýchavičně klestí cestu k podstatě Etheliny celoživotní vypruzenosti... K tomu nádavek špatně napsaných i obsazených postav (Neve Campbell bych ponechala jednou provždy vřískat pouze v nebezpečných hrách), vybavených nulovou vztahovou chemií a tupou zápletkou aspiruje na jeden z nejnezáživnějších příběhů o lásce a válce, vedle kterého je klasická steelovka stylizovaným artem, což jsem možná přehnala, ale každopádně má tu výhodu, že nemile nepřekvapí... ()
Občas mě to úplně rozstřelilo (asi stárnu a měknu, páč jinak si to neumim vysvětlit), občas to šlo zase úplně mimo mě. Attenborough rozhodně i v požehnaném věku umí, i když mu v těch nejsilnějších scénách VYDATNĚ pomáhá hudba Jeffa Danny (sleduju tě chlape a jseš film od filmu lepší). P.S. Jaktože jsem až dodnes neznal Mischu Barton? Tomuhle říkám raketový nástup do mé osobní elitní snové skupinky, kde se nacházejí Jena Malone, Olivia Wilde a Evan Rachel Wood. Kritérium výběru asi netřeba dodávat. :-)) ()
S obdivuhodnou precizností napsaný a především zrežírovaný příběh, ve kterém nakonec nebyla ani jedna postava a ani jedna scéna navíc. Těžko hledat ta správná slova. Výkony všech zúčastněných neměly chybu, scénář byl tak neuvěřitelný a přitom tak obyčejný zároveň, každá minuta filmu odhalovala nový kousek velké skládačky, konci nescházelo dojetí, které ovšem nebylo nijak laciné… Bravo. Na souhru Shirley McLaine a Christopher Plummera byla radost pohledět, stejně jako na kreaci mého oblíbeného Peta Postlethwaita. ()
Reklama