Harry Potter a Polovičný princ

Yates jede vicemene ve stejnejch kolejich jako v minulym dilu, to znamena spousta dialogu na ukor akce. S tim rozdilem, ze zatimco minule se spis resily vztahy hozeny vic do dramatu, ted se resi spis vztahy vic romanticky, tudiz vztahy mezi hlavnima postavama a popravde uz to misty trochu prehani a co ze zacatku pusobi vtipne, zacne bejt po chvilce otravny, navic nektery ty vztahy pusobi stylem "Kdy k tomuhle doslo?", coz je asi zase dany osekanim knihy, kterou jsem samozrejme necet. Navic postavy se misty chovaj, jak kdyby se nic nedelo a zadnej temnej pan neprichazel a proste si jen uzivali pohodicku. Kdyz uz se konecne k nejaky akci film dokope, tak ji neni vicemene trikove ani vizualne co vytknout, ale ty akce tu je fakt minimum a navic pravdepodobne vrchol filmu, tj. Brumbal v jeskyni pusobi spis usmevne ve stylu starecek nechce jist polivku. Po skouknuti filmu jsem si na internetu precet, ze tu jde hlavne o to, kdo ze to je princ dvoji krve, coz me uprimne receno bylo vcelku fuk a vysledny odhaleni do deje zadnej zvrat neprinasi. Celkove slabsi nez minulej dil, ale porad si to jeste udrzuje urcitou zabavnost a nenudi, coz se u skoro 150 minut dlouhyho filmu musi pochvalit. Slabsi 4*. (01.01.2012)

Po delší době se jednalo o zážitek v kině... S velkým očekáváním jsem do Harryho nešel a v první polovině jsem byl ( stejně jako v pátek u TS ) mile překvapen. Ale druhá polovina - nebo spíš ten konec ? Já vim, že by se neměla knižní předloha srovnávat s filmem - kniha je kniha, film je film, ale jelikož jsem jeden z těch, kdo nejdřív četl knihu, určitému srovnávání jsem se nevyhnul.. Nebudu tu spoilerovat vypichováním oněch scén, ale u mě srazil procenta hodně dolů ten '' osekaný '' závěr. Ztráta času to rozhodně nebyla, nuda se ke mně nedostavila a dokonce jsem se poměrně hodně nasmál, ale zase - pokud mám srovnávat s předchozími díly, Fénixův řád se mi líbil mnohem víc. Takže 75% a to jsem zase ( ostatně jako vždy ) moc mírnej :). (26.07.2009)

Pojmu tento komentář jako rozsáhlý spektákl s dramatickým obloukem a mnohoznačným emocionálním podtextem; jeho smyslem je zachránit svět. Prolog: Rodinný fantasy film, do dvanácti let nepřístupný, s dabingem? Copak všichni od dvanácti nahoru neumí číst? Expozice: Sovy nejsou tím, čím se zdají být, aneb jedna bitva je za námi, ale ještě zbývá ta válka, aneb jsme fakt v průseru, Harry potřebuje holku. Kolize: Eé, tak snadné to nebude, my jsme se ozbrojili vtipem! A komu se to nelíbí, ten ať si chytá křeče jak jen je libo. Krize: Každý den chodím ke staré vrbě, co roste podle vody, a jejímu zvrásněnému kmeni šeptám slova proseb a přání. Stará a moudrá matičko, bylas tu před námi a také naše kosti obejmeš svými kořeny, dej prosím, aby se scénáristé celého světa spojili a došli rozumu a nepsali mladým nehercům emocionálně vypjaté scény. Dej, ať postavy mladistvých zůstanou tím, čím jsou, totiž figurkami vybranými dle popisu z knihy, možná trochu hezčí, aby se jejich zavádějící pózy vyjímaly na plakátech, nedovol, abychom byli ještě mučeni pohledy na jejich zkřivená obočí a snaživé supění. No, asi ta vrba rozumí jenom španělsky nebo co. Peripetie: Jak si mám sednout? Jak si mám jenom sednout? Ještě půl hodiny. Ne, čtyřicet minut! Kdybych si aspoň mohla natáhnout nohy. Bude tý slečně přede mnou hodně vadit, když do jejího opěradla zezadu zapíchnu svoje kolena? Být skalním fandou je někdy pěkně trapný, zvlášť když tímhle musí člověk procházet. Katastrofa: Odcházím domů z kina a nemohu si vzpomenout, jak film začínal? Zvoní mi v uších jenom Hermionina slova: "Obdivuji tvou velkou odvahu, ale někdy jsi pěkný trouba." Zapřísahám se, že nebudu psát komentář. Ne, nebudu, zase se neudržím a budu arogantní. Povznesu se přece nad to, vždyť nejsem cílová skupina. Nezaměřuju se na filmy, kde jde dvě hodiny o muckání a v závěrečné akční půlhodince polovina ansáblu zemře. Ale ona se ani ta akčnost nekonala, prostě tam chvíli šlehaly plameny a najednou už všichni brečeli! To si jeden připadá v tom uslzeném sále trochu divně. Nebudu to psát! Ne. Ne! Epilog: Pěkné závěrečné titulky na jednu hvězdu nestačí. ->> Vše, co se mi na tomto filmu nelíbí, je promítáho do scény na ošetřovně po Ronově otrávení: Řádka velmi slušných herců zobrazujících velmi zajímavé postavy je nucena mlčky stát v pozadí, zatímco před nimi se nezajímavá puberťačka směšně a šišlavě vyznává ze své lásky a zároveň se o svého kluka přetahuje s někým jiným. ->> A poslední poznámka: Když vedle sebe vidím stát Bellatrix a Severuse, nejsem si jistá, jestli jsem na kluky nebo na holky. (14.08.2009)

Zásadním hráčem knižní podoby Prince dvojí krve je logicky on sám. Konečně se také dotahuje přeměna Draca Malfoye z prominentního spratka v dalšího velkého hráče Voldemortových stoupenců. Zároveň celá kniha stojí na šokujícím finále, pro které jsou Snape i Malfoy velice důležití, takže film znovu doplácí na to, že hlavní postavy nedostaly tolik prostoru, kolik si zaslouží. Nutno však uznat, že jde teprve o druhý film série, který bez znalosti knihy obstojně funguje. Mnoho času je znovu vyhrazeno pro vztahy, což Yates splnil na výbornou. V těchto vodách je překvapivě silný. Jen škoda, že více nezapojil zase naprosto božskou Lenku. Velké finále sice není tak špatné jako u Fénixova řádu, ale najde se zde několik scén o dost silnějších, což hodně zamrzí, když si vezmeme, o koho Bradavice přišly. (01.08.2015)

Dvě hodiny romantické komedie a pak snaha donutit diváka k slzám v třiceti minutách dramatu a akce. A také překopané scény (zajímalo by mě, jak budou scénáristé v příštím díle napravovat schování Princovy učebnice), zrychlené časové osy (postavy si k sobě nacházejí cestu o díl rychleji) či naprosto vymyšlené odbočky (hořící dům Weasleyových). A to vše ve filmu, jehož děj je založen na knize, kterou mám ze všech Potterovek kvůli pomalému tempu v první polovině ráda snad nejméně. Jako by nestačilo, že ten film museli do kin nadabovat. Ještě pořád se divíte dvěma hvězdičkám? (21.07.2009)