Harry Potter a Polovičný princ

Tak jako jsem se u Fénixova řádu dočkal přesného převedení napjaté politicko-kazisvětské atmosféry, je v Princi dvojí krve nálada plná očekávání, soupeření, naschválů a poblouznění. Oblíbenost tohoto dílu se zkrátka odvíjí od oblíbenosti knižní předlohy a kdo bez její znalosti čekal stupňování zápletek z minula, musí být zákonitě zklamán. V Bradavicích totiž panuje atmosféra celoročního Valentýna, ve které se snadněji zapomíná na všechno, co tíží okolní svět. A tak jen Brumbál pravidelně připomíná všechno, kvůli čemu je Harry nepostradatelným a nezaměnitelným, Draco se nápadně straní ostatních a vánoční prázdniny zase ukážou, že zlo nikdy nespí. Scénář přirozeně nezapomíná ani na to, že mytologie plná dark fantasy postupuje zase dál a nechává naše hrdiny přesně tam, kde jim bylo souzeno stát už od začátku ságy. Na začátku posledního vzdoru, na hranici osamostatnění. A perlou toho všeho je, že jak temnota, tak trylkující romantika vedle sebe fungují tak přirozeně, až to bere dech. Yates je král. (30.07.2009)

No, pro mě je každý film o Harrym těžké hodnotit, protože knížce samozřejmě nesahá ani po kotníky, ale s tím člověk tak nějak dopředu počítá, a tak se těší hlavně na speciální efekty a atmosféru. Ale jak už zde mnoho uživatelů přede mnou zmínilo, většina atmosféry filmu se nese ve znamení teen komedie (ok, v knížce to mělo svůj prostor, ale nezastinovalo to hlavní dějovou rovinu), a to mi moc nesedělo a nechci ani vyjmenovávat scény, které film proměnil ve vyloženě trapné (konkétně scéna s Ronem na ošetřovně mi přišla až groteskní). Na tu temnou část příběhu tedy nezbylo moc prostoru a navíc mě Yates vyloženě naštval, když naprosto ignoroval závěrečnou bitku se smrtijedy, na kterou jsem se tak moc těšil (právě tady jsem očekával, že z toho budu cítit tu beznaděj, žádné východisko a místo toho na scénu napochodoval Rickman, 1x mávl hulkou, zařval Adava... a bylo po všech emocích, které rejža mohl v divákovi zažehnout, a že jich ve mně knížka zažehla). Alespoň, že se tu našlo pár slušných efektivních scén, naprosto přesná hudba, a výborní Jim Broadbent (nové postavy to mají dycky těžké, ale Jim se své role zhostil velice dobře) a Helena Bonham Carter (tu její mrchu Bellatrix fakt žeru ;-)). Nebýt těchto aspektů, film by spadl do hlubokého podprůměru, takhle jsou to silnější 3*. (20.08.2009)

Já nevím, co na to říct. Yates rozhodně není žádný béčkový režisér a točit umí, ale tohle se mu až tak úplně nepovedlo. Celkový dojem z filmu je, že byl hodně nudný, až na začátek skoro žádná akce, jen samé rozhovory, romantika, atd. Ne že by to bylo nějak blbě natočené, nebo že by to bylo úplně nudné, ale čekal jsem víc a nedočkal se. Ale beru to jako pěkné doplnění příběhu a spojku mezi 5. A 7. dílem. Takže kvůli tomu dávám 4. Doufám, že do obou Relikvií dá Yates všechno a já pak budu jen nadšeně aplaudovat. PS: Emma Watson je skvělá, jak vidím ten rozdíl, jak se s malé holčičky vyklubala taková talentovaná slečna, je mi dobře. U Bonham Carter klasika... :-) Průměrné hodnocení (74%) tentokrát souhlasí s mým. (20.07.2009)

Dvě hodiny romantické komedie a pak snaha donutit diváka k slzám v třiceti minutách dramatu a akce. A také překopané scény (zajímalo by mě, jak budou scénáristé v příštím díle napravovat schování Princovy učebnice), zrychlené časové osy (postavy si k sobě nacházejí cestu o díl rychleji) či naprosto vymyšlené odbočky (hořící dům Weasleyových). A to vše ve filmu, jehož děj je založen na knize, kterou mám ze všech Potterovek kvůli pomalému tempu v první polovině ráda snad nejméně. Jako by nestačilo, že ten film museli do kin nadabovat. Ještě pořád se divíte dvěma hvězdičkám? (21.07.2009)

Ozajstná vata v Yatesově rozjeté trilogii... Epizoda, které nic nikam neposouvá. Odrostlí teenageři, kteří se vyjadřují pořád stejně jako když to byli malí prvňáci, jen s tím rozdílem, že kolem nich všichni umírají. Občas se objeví nějaký ten zlý mrak, což má být hlavní záporák. Jak mě pětka nadchla, tak nyní jsem zase tvrdě vrátil na zem. ... Alespoň ten Jim Broadbent za něco stál... (16.07.2009)