Záhada starého talismanu
Réžia:
Pavel JandourekKamera:
Matěj CibulkaHrajú:
Bořivoj Navrátil, Maroš Kramár, Barbora Seidlová, Matyáš Valenta, Tomáš Materna, Petra Šimberová, Adriana Neubauerová, Matěj Hádek, Miroslav Táborský (viac)Obsahy(1)
22. augusta roku 1609 zomiera pražský rabín Löw. Dvaja významní muži, astrológ Jan Kepler a predseda židovskej obce dajan Jicchak Kohen, sa náhlia krivolakými uličkami k jeho smrteľnej posteli. Obaja dostanú od umierajúceho polovicu talizmanu, ktorého opätovné zloženie by držiteľa priviedlo k obrovskému pokladu... Rok 1941, Major Abel Rosenberg zachraňuje pred gestapom vzácnu knihu Via Lucis ( Cesta svetla), ktorá je ďalším kľúčom k odhaleniu pokladu. I keď ho pri zbesilom prenasledovaní nacisti postrelia, podarí sa mu pred nimi knihu ukryť... Súčasnosť. Knihu Via Lucis objaví v antikvariáte vysokoškolská asistentka Kristina s dvanásťročnou neterou Alenkou. Obom okamžite dôjde, že natrafili na niečo mimoriadne. Kým ju však stačia kúpiť, starý antikvár je zavraždený a kniha záhadne zmizne. Prípadu sa ujme detektív Sedláček a policajný expert na históriu, Kristínin spolužiak z fakulty a je dávny ctiteľ, doktor Knapp. Rozuzlenie sa ale nebude hľadať ľahko, pretože o knihu sa zaujíma príliš veľa ľudí, medzi nimi aj Kristínin slovenský kolega Martin Šimko, ktorý je skôr dobrodruh než historik, alebo charizmatický bonviván a hľadač pokladov Aaron Cohen. Začína sa dramatické hľadanie pokladu. Idú po ňom obaja skúsení pátrači, nájsť ho chce i malá Alena, ktorá ho hľadá spolu s vnukom Aarona Cohena a ich kamarátom Ondrom, a samozrejme tiež polícia, ktorá zároveň vyšetruje podivnú smrť antikvára. Na každom kroku číha na nich nebezpečenstvo, musia lúštiť tajomné historické hádanky, vyhýbať sa falošným stopám a hlavne byť stále o krok bližšie k vysnenému pokladu ako ich konkurenti. Vo chvíli, keď sa na Prahu valí obrovská povodeň a v ohrození sa ocitá hlavne Staré mesto, všetci hlavní hrdinovia podnikajú v opustenom centre Prahy posledné kroky k nájdeniu pokladu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (230)
Na české poměry poměrně povedený dětský film, s relativně napínavou zápletkou. Sáhnout do staropražských legend považuju v české scénaristice za celkem šťastný nápad... Já vím, toho relativizování je v mém hodnocení mnoho - poměrně, relativně, celkem... V tom scénáři je spousta logických nedůsledností. Nejen od toho se odvíjí i mé hodnocení. Ale dětské výkony mě potěšily, především představitel Onřeje Matyáš Valenta. A z dospělých samozřejmě Bořivoj Navrátil. ()
Režisérovi tohoto filmu, scénáristovi a dramaturgovi bych doporučil, aby si od rána do večera pouštěli dětské filmy Jindřicha Poláka, aby zjistili, jak má vypadat režisérské vedení dětských herců a dialogy pro ně psané. Obrovská škoda, nevyužitého dobrého námětu. Neumím si představit toto dílo rozpitvané do TV seriálu a zdaleka se mu vyhnu. To, že film získal řadu cen je spíš ukázkou současného publika, dokonale formovaného stupidní TV tvorbou a beroucí tedy za vděk cokoliv, co se trochu odlišuje a tváří jako film – to k cenám diváka - a u poroty to svědčí o naprostém úhoru, který dnes v dětské filmové tvorbě vládne a proto jednooký mezi slepými králem. Prostě jsou filmy, které můžu vidět několikrát a stále mě baví (sem samozřejmě patří filmy zmíněného režiséra Jindřicha Poláka či Karla Smyczeka) a pak jsou filmy, které už podruhé vidět nechci. Hudební symfonie se dá zahrát mnoha způsoby, záleží ale především na dirigentovi, jaký to bude zážitek pro posluchače. Průměrný dirigent nevymačká nic ani ze skvělého filharmonického tělesa. U hraného filmu je to ještě těžší, neb se jedná o syntetické umění a osoba režiséra je zde veledůležitá. Absolutně platí průměrný režisér = průměrný film. Herci jsou nástroje a velmi záleží na tom, jak je umí režisér vést a jak jsou napsány pro ně dialogy. Porovnejte si vedení dětských herců třeba v Chobotnicích z 2. patra s výkony zde. Vynikající kamera tohoto filmu už toho nemohla moc zachránit. ()
Docela sympatická snaha o takovou českou verzi Lovců pokladů kombinovanou se Šifrou mistra Leonarda, ale kdyby to zůstalo jen ve formě televizního seriálu, asi by bylo lépe. Od celovečerního filmu určeného pro kina jsem přeci jen čekal trochu více napětí a tajemna. ()
Proč by ne? Jako dítě bych z toho byl nadšenej a strašně bych toužil se toho všeho zúčastnit. A ten film je přece hlavně pro děti, ne? Bál jsem se, mohlo to dopadnout hůř, nakonec jsem byl mile překvapen... ()
Tohle prostě u nás neumí nikdo napsat, natož natočit. Dobrý pokus, ale ta hlušina mezi úvodem a závěrem je fakt strašidelná. Možná nejstrašidelnější na celém filmu. ()
České fantasy?! Kupodivu velmi dobré... Jen konec je takový... No možná bych čkala víc, ale jinak - napětí, krásné záběry Prahy, nečekaný padouch a velmi slušné obsazení... Palec nahoru! ()
Když se na to dívám dětskýma očima, moc se mi to líbilo. ()
Pro děti asi dobré, jinak děs. Předvídatelné, plné klišé a nelogických situací. Nicméně, docela dobře se na to kouká. ()
Je to celkem špatný film přehršel postav,nedovysvětlené zápletky,víceméně předvídatelné ale nenudil sem se proto 2* ()
Češi a dobrodužné filmy? Výsměch celému Hollywoodu?:-)) Rodinný film, který trpí klasickými neduhy. Tím hlavním je však pro mě nedotaženost scénáře. Bylo by to minimálně o * lepší, kdyby fajný drsňák Maroš Kramár působil stejně na konci jako na začátku. Takhle mi tam něco chybělo. Čili klasický průměr. Ale já jsem přímo natěšený na takové typy filmů, takže tu * přidám;-) ()
Překvapivě to nebylo zas tak špatné. Jako dobrý tah se ukázalo především, zapojení českých památek - Prahy a Zvíkova, neboť tato místa (stejně jako mnoho dalších v naší zemi) mají nepochybný genius loci. Zápletka samozřejmě není nijak super, pointa neuspokojí, ale vcelku se u filmu člověk nenudí. Na (nejen) české poměry slušné. ()
Kdyby něco takového natočili v Hollywoodu, byla by naděje na "trhák". Nakonec téma není tak špatné. Problém je asi v tom, že to je film český a něco tomu chybí. ()
Myšlenka dobrá, provedení pokulhává. Celkem dobré po výpravné stránce, ale třeba co se herců týče, si myslím, že se z toho dalo dostat víc. Pro mě jsou to lepší 2 hvězdy. ()
Mám chuť dát 4 hvězdy! Ve svém žánru to vůbec není špatné...doporučuji a takto si představuji rodinný film pro rodiny s menšími dětmi:) ()
Je nutno ocenit, když se někdo v ČR snaží o zde neobvyklý žánr. ()
Na Maharalu mě nejvíc potěšila snaha něco takového u nás natočit. Zbytek už tolik ne. Přesto jej nechci zcela zatratit - myslím, že hodnotit by ve skutečnosti měla cílová skupina, tj. děti kolem dvanácti let. Dětí nemaje, můžu jenom poznamenat, že děj je natolik dětský, až je pro dospělé spíše protrpitelný než zajímavý, a že Seidlová předvedla ubohý herecký výkon (ale to zpackal už casting, ona se totiž na tu roli vůbec nehodí). Oproti všem upoutávkám je navíc ta tajemnější a zábavnější podzemní část skutečně krátká, a tak potenciál námětu zůstal nevytěžen. ()
Jsem příjemně překvapen. Čekal jsem to dost strašné a dočkal se ucházející historky o hledání pokladu v českém vydání (se vším pozitivním i negativním co k tomu patří). Příběh je jednoduchý, ale ne blbý, většina herců slušná, zajímavá kamera. Nečekejte Indyho, přimhuřte oko (nebo někdy obě) nad logikou a uvěřitelností, a myslím že můžete být relativně spokojeni. ()
Slabý příběh a dětinský humor zachraňuje promyšlené obrazové zpracování ()
Snímek bez efektů, nepočítáme li ovšem konec. Ale ani zde nic moc. Leč děj je velmi zajímavý a občas se v něm vyskytne i nečekaný zvrat. Ne, že by byl akční, ale já jsem se jako záhadolog rozhodně nenudil. Snad jen příliš velké množství postav svádí k jisté nepřehlednosti. Přesto si myslím, že na to, že jde o český film, mohl by se zařadit do průměru. A z pozice záhadologa dokonce do lepšího. Ovšem je třeba být objektivní. Průměrný film. ČT 12612089950/10319 ()
Poprvé si dovolím ohodnotit film, na který jsem se nedodíval. Dnes ho syn přinesl z půjčovny, protože se nám z traileru zdálo, že to bude zajímavé. Nicméně za první půlhodinu jsem byl zhnusen několika věcma. Jednak kameraman neustále střídal ohniska objektivů. Tzn., že jednou použil široké ohnisko, což lze poznat podle toho, že je ostré všechno od kamery až do nekonečna, podruhé použil dlouhé ohnisko, což lze poznat podle toho, že motiv v popředí je ostrý ale motiv dva metry od něj směrem k nebo od kamery je rozostřen. Každý z těchto způsobů točení je správný, ale měly by mezi jednotlivými záběry být logické přechody. Některé záběry, obzvlášť delšími ohnisky, byly téměř vždy báječně komponovány a i světelně si s nimi kameraman vyhrál a byly celkově temnější, než záběry širokými ohnisky. Jako dlouholetý fotograf vím, že ne každý umí se širokými skly pracovat, je třeba si dávat pozor na to, aby v záběru nebyly prvky, které tam nemají co dělat. Z tohoto pohledu bych řekl, že Asen Šopov, který stál za kamerou, je opravdu veliký začátečník a svěřit mu takový film byla od Režiséra Jandourka velká hovadina. Veškeré širokoúhlé záběry postrádají kloudnou kompozici a jsou přeexponované, tedy přesvětlené. Takové přepaly v obličejích herců jsem tedy už dlouho neviděl. Zda-li vůbec. Hodně mi vadí, že film je točen za krásného počasí, což atmosféře děje vůbec nepřidává. Osobně bych točil za deštiva nebo aspoň při zatažené obloze. V tomto punktu jsem nabyl dojmu, že se film točil v době, kdy zrovna měli všichni aktéři scény čas. U takových filmů se čeká celé dny na to správné světlo, ale tady se to vyloženě odfláklo. A dostáváme se k největšímu problému celého filmu. Herci hráli úplně stejně, jako minulý týden naše fotbalové áčko v San Marinu. Zkrátka to odchodili a odvyprávěli text. Žádné nasazení a přitom žádná přirozenost. A když k tomu připočtu naprosto nezvládnuté a přetažené postsynchrony, viz třeba, když mládež jede vlakem na hrad Zvíkov, je vymalováno. Když srovnám výkony dětských herců třeba v amerických filmech s výkony našich v tomto filmu, mám pocit, že amíxi snad mají pro děti nějaké speciální učiliště pro tyto případy. No a pak přichází na řadu čistě subjektivní záležitost, kterou je kásting. Nejsem si vůbec jist, zda byli vybráni ti správní herci. Bořivoj Navrátil se dost snažil ale nemůžu si pomoct, cítil jsem z jeho projevu divadlo. No a věčné obsazování Maroše Kramára v českých filmech je mi už delší dobu trnem v oku. Ne, to není film, který bych chtěl vidět ještě jednou. Ještě dodatek-teprve teď jsem si přečetl jiné komentáře. A našel jsem jedno dobré přirovnání-ano, širokoúhlé záběry jsou opravdu jako točené televizní technikou. V tom souhlasím s Psemou. Ještě mě napadá-zvuková stránka filmu, tedy hlavně muzika, mě taky do transu nedostala. A že by tomu měla přinejmenším pomoci. Teď jsem viděl závěr. Tedy tak znehodnotit film, to je síla. Mám na mysli tu scénu, jak děti sedí na lavičce a přejí si různé věci, včetně přání mít moře. Neuvěřitelné. I můj desetiletý syn mi právě řekl, že od filmu čekal podstatně víc. () (menej) (viac)