Protektor

Konečně český film, který vypadá jinak než ostatní. To je ale asi tak první a poslední, co na Protektorovi budu hodnotit v superlativech. Nejlepším českým filmem od revoluce bych to nenazývala; ano, bylo hezké vidět na plátně i trochu jiné ksichty, ano, bylo hezké, že příběh tentokrát nepsal ani Hřebejk, ani Viewegh, ale proč je sakra ten film v závěru tak nelogický (SPOILER: Chlap jde domů, nenajde tam manželku, tak mu samozřejmě dojde, že se přihlásila dobrovolně do transportu, samozřejmě ví i do jakého, záhadně najde kolo, jede za ní, samozřejmě k ní také dorazí zrovna v době, kdy ona má nastupovat, a to vše se odehrává během doby, kdy se má držet smutek za Heydricha, takže by žádné transporty probíhat neměly) a proč sakra k žádné postavě nic necítím? Protektorát by se jistě dal popsat nejrůznějšími metodami a vylíčení pohnutých životních osudů by mohlo být stejně tak dojímavé jako hořce komediální, jenže já místo toho viděla kolo na milion způsobů. Protektor by si asi zasloužit čtyři hvězdičky, ale pokusím se pro tentokrát vystoupit z řady a najisto říct, že těch 83% je silně nadhodnocených. Pokud hledáte nejlepší český film všech dob, jste na špatné adrese. (02.10.2009)

Čech je cyklistou, jenž se nahoře hrbí, dole však šlape…..A.Hitler ..... (stejně mám radši to o těch smějících se bestiích…) Cílem filmu není předvést Čechy jako národ cyklistů ani nadšení německé armády z krás Prahy. My Češi jsme vždy byli na jedné lodi. Problém byl plout po stejném proudu. A když všichni věšeli obrazy Führera na stěny, tak byl problém poznat kdo z přesvědčení a kdo něco skrýval (cokoliv). PROTEKTOR vypráví o všech. O klubu sebevrahů v realitě či lidech, kteří žili v iluzích nadějí a hrdinství. A kromě toho, že je obsazen herci, na které se hodně dobře dívá a hlasy, které se krásně poslouchají – (myslím tím normální lidské dialogy), dokáže zobrazit onen gigantický boj uvnitř člověka a vyloudit nervózní pocit z vlastních odpovědí na otázky JAK JÁ? CO BYCH DĚLAL? JAK BYCH SE ZACHOVAL? A jelikož odpovědi nejsou až tak přesvědčivé, jsem silně emočně rozhozen. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Zajímá mě, jaká rozhodnutí za války byla či nebyla rozumná. 2.) Chci vidět nejlepší český film posledních (xx) let – číslovku si dosaďte sami. 3.) Zajímá mě, co znamenal vznik protektorátu. 4.) Pletu si slova ,,protektorát“ a ,,proletariát“. 5.) Jsem připraven si ,,čuchnout“ k beznaději. 6.) Nevěřím, že češi dokáží natočit nadprůměrný film. // Možná, že 5* je moc, ale kdo ví, kdy zase budu mít příležitost vidět takovýto ČESKÝ FILM! PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (13.04.2010)

Podívaná světových parametrů. Opravdu. Úspěšný tým znovu přetavil relativní ekonomickou nouzi v nejednu ctnost - dobovce pedantsky vnutil originální styl, jako účelný se vybarvuje i zkratkovitý způsob vyprávění. Jediným problémem Najbrtových filmů je určitá mrtvolnost a prázdnost líčeného světa (jak kdyby za zdmi oněch bytů a kanceláří už nebylo nic a žilo tu jen pár lidí) a nevyrovnanost hereckého ansámblu (báječná Plodková proti Sandře Nováková, která bez ustání naivně "hraje"). (20.09.2009)

Za poslední roky nejlepší český film, který jsem viděl - a to nejen v kině. Ani jedna scéna v něm není navíc, režie, výborně stylizovaná a na barvy schválně chudá kamera a hudba se navzájem skvěle doplňují. To všechno se sympatickými herci, kteří opravdu umí hrát. Tleskám a určitě půjdu znovu. Doufám, že to samé udělá co nejvíce lidí - tenhle film by zapadnout neměl. Dávám mu velké šance na zahraničních festivalech. (23.09.2009)

Těžko tenhle film můžu hodnotit hůře, když bydlím v Holešovicích a ve světlíku u nás taky visí kolo. Už dlouho jsem neviděl něco tak mrtvého, co by mě zároveň dokopalo k duševnímu uspokojení. Najbrt upletl z hovna bič a okupovanou Prahu nasázel do deseti interiérů a pěti exteriérů takovým způsobem, že se před plátnem zaklínáte, aby vám toho ukázal víc a zároveň z toho máte šílený strach. Někomu ta mnohovrstevnatost v příběhu možná přijde tristní a ono se taky není co divit. Kolaboranti, ženská ve špajzu, rozpadající se manželství a náckové všude kolem. Jenže nic z toho se nevyvíjí očekávatelným způsobem a čas od času přijde perfektně vypointovaná facka, která vás srazí ze židle s úderností nadrženého fricka a vy si můžete začít otírat popel z hlavy, protože pochybovat se v tomhle případě nevyplácí. Vlastně je to celé jednoduché a viděli jsme to mnohokrát jinde. Lidi jsou svině, spát s někým dalším se musí a v dobré víře se z nás může rychle stát ta největší kurva na okrese. Někdy je ale celý život o jedné větě. Nebo o jednom filmu. (19.10.2009)