Průvodce k rozpoznání tvých svatých

vydarený autobiografický film s veľmi vydareným (a výstižným) názvom, veľmi vydareným castingom a dusnou atmosférou letného queens-u osemdesiatych rokov, ktorá mi pripomenula "staršie" filmy z newyorských štvrtí (napríklad bronx tale, ale aj scorseseho prácu s geografiou týchto zákutí); formálne používanie scudzovacích efektov odkazujúcich na "knihu" (titulky, brechtovské predstavovania sa hercov pozerajúcich sa do kamery...) pôsobia paradoxne nie scudzujúco, ale vytvárajú pocit väčšej autenticity; plastickosť, reálnosť, autentickosť a životaschopnosť VŠETKÝCH vzťahov je tu naozaj na vysokej úrovni a film má aj silné, emocionálne, katarzné okamihy; a downey je sympaťák - záverečná scéna je veľmi silný záver filmu; (06.04.2012)

Pustit i film Průvodce k rozpoznání tvých svatých je asi takový zážitek, jako se kochat hnusným obrazem, který je rozřezán na spoustu cárů plátna, nebo si pouštět Evu a Vaška a k tomu si hrát se zbíječkou.Těma nesmyslnýma přirovnáníma vše ke zpracování, které je vyloženě otravné. Dialogy jsou tak dementní, že jsem několikrát (a to jsem viděl souvislých jen asi 20 minut) nechápal, kdo komu odpovídá, na koho reaguje, nebo co to sakra meleš ty blbej vořechu. Prostě ani takováhle hrůza snad nemůže být autentická, byť má být obrazem čtvrti Queens plné číňanů, portorikánců a podobné verbeže. A nakonec, i když je tam spousta suprových herců, nebaví mě sledovat osudy grázlů, feťáků, spratků a dalších podobných členů hodně ubohé partičky. (05.12.2010)

Tenhle filmový kousek je výrazně pociťový, nedějový snímek, který se z tohoto důvodu dá jen obtížně popisovat. Je to film o hledání svých kořenů a pokusu o zmapování svého dětství a dospívání. Jako příběh je v podstatě o ničem a příhody party výrostků z chudého předměstí amerického velkoměsta se během několika dní úplně vykouří z hlavy, ale ta nostalgická melancholická nálada ve mně bude rezonovat hodně dlouho. Určitě to není špatný snímek a vzhledem k tomu, jak nezkušený režisér ho natočil, ho považuju za více než úspěšný. Nicméně vzhledem k výše uvedenému má své limity, pro které nedám víc než tři hvězdičky. Dito Montiel natočil film, kde vzácně dobře funguje spojení hudby, obrazu a hereckých výkonů. Celkový dojem: 65 %. (12.10.2010)

Ulice v Queense a život na nich sa s nikým neserie. To je fakt. Dito ako režisér a autor scenára o tom zrejme vie svoje. Jeho autobiografický príbeh je zmesou nadávok, bitiek, smrtí, násilia, sexu, drog a čojaviemčoho ešte. Proste čistý destilát chudobnej štvrti. Príbeh tak negatívny, že som normálne mal po dopozeraní horkú chuť na jazyku. Ale tak sa to má robiť, skvelé Dito, ale nemenil by som s tebou. (22.02.2010)

Někdy se láska tak maskuje, že je nejen k nepoznání, ale i k nevydržení. Originální (není divu, že si scénáře všimli na Sundance), dobře a místy vynalézavě zpracované (viz ta zvláštní zvuková stopa při jízdě metrem na Coney Island), až si člověk ten starý Queens téměř oblíbí. Dobrý casting, zaujme i Channing Tatum, v jedné ze svých prvních, neškatulkovacích rolí. (31.05.2012)