Borat: Nakúkanie do ameryckej kultúry na objednávku slavnoj kazašskoj národa

Značně nekorektní záležitost, která je vnímána dosti protichůdně a musím podotknout, že i já jí přijal s rozpaky!! Ať je Cohen jakkoli zdatný improvizátor, který nikoho nešetří, tak místy nerozpoznává hranici vtipu a vkusu, díky němu si budou omezení Američané myslet, že Kazachstán holduje sexu mezi sourozenci - i když se Borat zaměřuje právě na prudérní Ameriku. Některé skutečnosti jsou neuvěřitelně zarážející (stačí se zmínit o prodavači aut a prodavači zbraní), Borat si vyčlenil skutečně ta nejožehavější témata, NEBOJÍ SE POJMENOVAT nebo UKÁZAT „PRSTEM“ na to, co o KONZUMNÍ SPOLEČNOSTI POVAŽUJE ZA SDĚLITELNÉ!! Ať se na to celé díváte tak či onak, jedno je jisté: je to unikát!! (16.05.2007)

Pro mě osobně největší zklamání tohoto roku. Čekal jsem záchvaty smíchu, ale opravdu od srdce jsem se zasmál jen několikrát. Film vyvolával spíše lehká uchechtnutí, v naprosté většině však pouhé kroucení hlavou v důsledku naprosté trapnosti toho, co se na plátně děje. Zbytečně nechutné, vyloženě hloupé, nijak objevné (pomineme-li originalitu konceptu).. Pro mě osobně jen o chloupek lepší než Cohenovo ubohé Ali-G in da House. Fajné... (08.12.2006)

Varování ministzvěrstva pisskultůry: Tento popp(ig)issek obsahuje igizmy! V množství nebývalém - větším než malém... - - - Vorat Borat! Vot pakafýzičnaja magúčaja magóřina!!! . . . Sošny Sácha (chachachacha :o) iz daljékovo Kakakstanu ojebvuje chuje Emériky - čili potažmo pak pakární, interechtuálně (f)anální taškaří(d)ce - aneb ojeb plytce kultůrzpytce Bořitě i jégo dořitě (pode)brata Azamata paspalu s adnoj slepičí ta(ka)kaja >boratmovie< do Prdely Endrsoňské panenské (sic!) poppiči... Uff... ;-) . . . Dóbro družná byla ta cesta z města Novgojorku do Hovvniůdu (tam kdesi u Lost Echteles) a holt stará pravda (da, da, němnóžka náda dada... ;o) se zase jebdnou potprdila, že komu nejni zhůrydáno, v Emerice nekópí (tak leda snad že z podprdí to vyklopí... ;-) . . . Nú štó, naš g(er)ój s druzjámi gruzovíkom si put(ah)uje a kudy tudy všudy svými džouky pšouky davy počastuje - a byť občas je i málem bit, statečně pak nasazuje v plén svou řiť... Jak ostatně nakonec i vypustila jedna ryzí krysí rudě okostymkovaná kovaná středozápadní středostavovská šosačka ze svého sosáčku (než jí Borat dones lejno své v sáčku ;-) - "...je to rozkošný mladík a snadno by se mohl stát Američanem...". Nu tak. I nakonec je to snad až dojemné, když náš vjelí-kyj (všimli jste si, že >nosí< napravo? ;-) málčik s mudrem pod kokosem jářku po všem nářku poch(l)opí, že "když honíte (krom ptáků ovšem ;-) ten s plástičnymi cecky sen, přehlédnete pravou krásu přímo před nosem"... :o) . . . Nu, štrapáce to byla dlouhá, leč ouha - ač z našeho hrdiny demence čouhá, přes všechny možné úst(f)rky i řiť(str)ky se s v řiti zatlou pěstí dočká štěstí, i slávy nakonec doj(e)de i dojebe a v náručí té sladké malé tlusté černé štětky Lue(s)nell zpět v domov svůj se vrátí bystro šnel... :-) . . . Co říci závěrem? Tlama vychlamaná Cohoň NA TO (prostě i sprostě ;-) MÁ, orat i bórat, oral i córal, kanál i anál... Tedy kanec fájny, fšécko fájny... :oD - - - P.S. Ano, je to debilní. Ale vrháme stín. Starý ironigik igi B. holt prostě pak nemůže jinak - zlatý odpad za pět hnědých hvězd... Amen, spigitus (s)an(kt)us... ;o))) - - - - - (poprvé viděno 8.1.2008 na dvd, komentář zde jako mnohý - 8.1.2008) (08.01.2008)

Vtipné? Ano! Nevyvážené? Zcela určitě. Pokud Cohena a jeho humor a scénky neznáte, tak si Borata (rozdýcháte-li ho) parádně užijete. Bohužel pokud výše zmíněné znáte, tak je tato celovečerní verze mírným rozčarováním, jelikož je v ní dost hluchých míst a scénky, které fungují na výbornou, jsou pouhou recyklací a několikátou variací na Cohenovi televizní skeče. Ale stejně je to celé takové "fajné" a sympatické čili o zklamání či neúspěchu nelze v žádném případě hovořit, jelikož minimálně Cohenovo charisma to táhne i ve slabších chvílích tohoto pseudodokumentu. (24.11.2006)

Být BORAT jenom "buranská" komedie s přidanou hodnotou politické nekorektnosti (a pro některé i populárního antiamerikanizmu), velmi pravděpodobně by mu zhruba v polovině došel dech. Že se tak nestalo, vděčí zejména sofistikované struktuře vyprávění [Boratova citová odysea, výpůjčky z melodramatu a spirituálních filmů, vracející se vtipy typu "apríla"] a dále smyslu pro komediální timing a účinnému "designu" hrdiny: jako měl Chaplin hůlku a buřinku, má Borat laciný oblek, kufr se slepicí a upoceně tělnatého společníka. Rvačka těchto pánů v rouše Adamově představuje natolik čistou (rozuměj neliterární) emoci, že ji pasuju na kinematografický vrchol tohoto roku. 4 a 1/2. (10.12.2006)