Koi kaze

Sprška sakurových květů může mít sílu uragánu, když si jí všimnete poprvé ve svém životě. Anime o první lásce rozhodně netrpí přeslazováním. Naopak, je to láska protrpěná, protože se o ní při nejlepší vůli nedá říct, že by mohla být zakončená skutečně šťastným koncem. Jde jen o to, čemu dát přednost. Při každém rozhodnutí nejspíš utrpí ústřední dvojice bolestivé ztráty. ____ Anime se vyznačuje jednoduchou, ale promyšlenou kresbou. Důrazem na psychologii postav a realistickými detaily. KOUSEK DĚJE Nevím, jak bych seriál vnímala, kdyby byl hraný. Nevím, jestli bych si ho pustila, kdybych věděla, o čem je. Ale takto mě donutil k zamyšlení._____ Pojednává o tabu tak skálopevně zarytém, že mě nikdy nenapadlo o něm pochybovat. Až díky Koi kaze jsem si o tom něco přečetla. A podivila se, v kolika zemích tohle není trestné. Naopak v jiných, třeba hned vedle, se za to odsuzuje do kriminálu. A proč vlastně? Pokud jsou oba dospělí a souhlasí, proč je tohle trestný čin? Vždyť nikomu neubližují, jen okolí se na ně bude dívat skrz prsty. Riziko dědičnosti? Ale to by se pak podobné tresty musely vztahovat i na alkoholiky a feťáky, kde to jistě také není v pořádku. A alkoholici a feťáci představují pro společnost větší riziko. I člověk, který utrhne chráněnou kytku, se proviní víc. Tihle dva překročili jen meze dané zvyklostmi (a ano, podepřenými zkušenostmi s genetikou – ale to je jen potenciální možnost). ____ Většinou si sama příroda postaví bariéru, protože lidé vyrůstající spolu jako malé děti (bez ohledu na příbuznost) se v dospělosti nevidí jako partneři. Pokud nejsou rozděleni v útlém věku. A setkají se až po letech. Pak až s překvapivou četností nastává – a existuje na to i termín – genetická sexuální přitažlivost. Docela zajímavé vysvětlení, proč tomu tak je, ale to už je nad rámec mé recenze. SHRNUTÍ: Seriál mě dojal, přesvědčil a okouzlil. (21.05.2019)

Trvalo mi dlouho, než jsem se k tomuto počinu dostal. Zel mi na disku opravdu dlouho, ale v době mobilních telefonů o rozlišení staré domácí televize na 3x5cm a nudnou čtyřhodinovou cestou do vlaku, se lehce pár věcí spojí a už to jede. || Příběh || zde byl už řečen a opravdu, říci víc se rovná spoilerování, což by zrovna zde byla velká škoda. || Hudba || byla nádherná, nevnucená, moc se neopakující, dokonce mě i napadlo si obstarat noty a zkusit si něco na klavír. || Celkově || jde o velmi podařený (ne-li nejlepší) příběh o lásce, která má své úzkosti, negativa, ale také pozitiva. Vnitřní pocity dvou úředních postav jsou zde zmáklé na jedničku. Jak Nanoka, tak i Saeki jsou -velmi- uvěřitelné postavy, u kterých jsem snad za celou dobu nenašel (a že jsem hledal) ani jeden vážný rozpor v chování, jak je to v anime poslední doby (černá léta vyloženě :-D). Doporučuji všem, i mužnému pokolení, kteří rádi sledují milé a pomalé, ale velmi propracované věci. 90% (27.11.2012)

Hlavním důvodem, proč jsem začala koukat na anime, bylo utíkání z reality, proto mi asi tak dlouho trvalo, než jsem tenhle kousek shlédla. Mohla jsem max. 1díl/den a to ještě ve chvílích, kdy se mi chtělo spát, mi to podalo pomocnou ruku a chtělo se mi spát ještě víc. To ne, že by to bylo nudné, ale je to tak lehoučké, pomaloučké, že vás to hodí do naprostého ticha, nezačne vám bušit srdce, nerozproudí se krev rychlostí 25 m/s. Je to prostě vánek; ovívá vás. Není to špatné anime, v žádné případě, ale hodí se spíše pro lidi, kteří lpí na realitě, kteří chtějí prožívat opravdové, uvěřitelné příběhy. Ne, že bych občas nechtěla prožít něco skutečného. Zřejmě jsou to nespravedlivé tři hvězdičky, možná bych mohla dát víc, jenomže to by mě to muselo oslovit více. Nestalo se. Btw incest je v některých případech schůdný, že? (18.06.2009)

Láska kvete v každém věku a zamilovat se člověk může do kohokoliv. Něco na tom pravdy bude, že? Kolikrát jsme četli že se někdo zamilovat do zvířete, věci atd., tak proč ne třeba do vlastní o 12 let mladší sestry? O tom je děj tohoto krásného seriálu... Hezký příběh o sourozencích, které po rozchodu rodičů svede dohromady zkutečnost, že mladší sestra se dostala na školu, která je blíž k domovu bratra a otce, než k domovu, kde dlouho žila s matkou... Přestěhuje se tedy k bratrovi a otci a celý příběh krásně, plynule a nenuceně začíná a rozvíjí se překrásný příběh o lásce, která je v civilizaci kritizována víc než homosexualita... Myslím že tento romanticko-psychologický seriál má většině co nabídnout svou lehkostí, nenuceností, romantikou a hezkým zpracováním... (29.01.2009)

♥ Tohle není příběh o nějaké trapné perverzitě, ale o lásce bez ohledu na společnost a následky, o smutku a bezvýchodnosti. ...ve světle velmi silných emocí z celého díla si tak říkám, jak moc je vše, co jsem na toto téma zatím viděl nebo četl, povrchní a mělké... tohle nemohla Yoshida Motoi jen tak napsat, jak je to silné -- to musela prožít... do cca osmého dílu jsem kroutil hlavou, jak strašně pomalu postupuje děj, že seriál prostě jen skvělá uvěřitelnost neutáhne... ale pak mě to vzalo za srdce, až mi z toho je i po pár dnech dost špatně... jsem asi nějak moc empatický // Ukazuje se, jak moc se nedá vyznat v emocích japonců, jediná slušně čitelná osoba je krom otce Chidori. // PS: mangu jsem přečetl jedním dechem, lišila se jen málo (ale v něčem velmi podstatně -- hlavní asi, že děj nebyl zhuštěn do cca 3/4 roku, ale přes 2). Více komentářů a vysvětlivek, se spojlery, v diskusi. /// zejména poslední díl je tak nabit symbolikou a náznaky, že mi snad rupne hlava... /// nejlepší příběh o lásce vůbec. (08.07.2011)