10 000 pred Kristom

Kam se poděl ten megalomanský Emmerichův styl? Jakoby to snad ani nebyl on. Rozvleklé a nezáživné. Asi po hodině sledování jsem začala být v obležení svých vlastních myšlenek, a ačkoliv jsem byla schopna upírat zrak na obrazovku, přestávala jsem děj chvílemi vnímat. Takové... nijaké. Ale ten obrovský digitální tygr byl opravdu úchvatný:) (27.02.2011)

Tak já samozřejmě vím, že to byla hrozná slátanina, ale pro mě dost zábavná, s hromadou pěkných zvířátek v čele s kvantem mamutů a co mě hlavně dostalo, ta krásná výprava a kmeny domorodců - jestli to, co měli na sobě, lze nazvat kostýmy, tak byly dokonalé. Na Emmericha to šlo, čekala jsem něco daleko horšího. (22.03.2008)

Paradoxní je, že největší devizou filmu je modelka, která se svým vzezřením do filmu vůbec nehodí, ale oku lahodí stokrát víc než všechny digitální blbiny, na kterých Emmerich staví svou onanistickou šou o prvním hrdinovi, pěti proroctvích, zmutovaných šplhajících krůtách, vděčných šavlozubých tygrech, klusajících mamutech (snažil jsem se ty jména zapamatovat, ale nešlo to) a zafačovaném imperátorovi, jehož pokrevní goauldský bratr nepochybně otravoval před pár lety ve Star Gate. Místy silně gay, místy úsměvné, ale ve výsledku spíš neškodné než nějak výjimečně urážlivé. Chybí mi hlášky (kdyby alespoň ti křováci občas zahlásili), postrádám základní logiku (dostat se do vězení a ven je tak jednoduché, až jsem myslel, že je to nějaká sofistikovaná parodie, toužím zabít Omara Sharifa za jeho nesnesitelně znuděný voiceover a se slzou na rohovce vzpomínám na Den nezávislosti. (15.03.2008)

Režie kromaňonce, scénář neandrtálců a herci homo sapiens sap... Ne, pouze homo sapiens. Prostě kravina o rozměrech mamutího, pardon, lejna. Jsem si jist, že i ti šavlozubí tygři jsou schopní vést smysluplnější dialogy. A to jsou právě ty největší devizy. Těžko v poslední době hledat debilnější a hloupější film, který by však tak upřímně dětinsky a škodolibě bavil. Nejlepší je, že to evidentně všichni berou smrtelně vážně. V celém filmu není jediný úmyslný vtip či hláška. Osobně mě nejvíce rozesmíval "poetický" vypravěč Omara Sharifa a hraní si na promyšlenou mytologii. Od egyptské pasáže jsem už jen bál, že se z toho vyklube prolog ke Hvězdné bráně. Pokud čekáte druhý Boj o oheň jste na profilu špatného filmu, ale pokud chcete vidět jedno velké "cože?", tak to jste rozhodně správně. (05.07.2008)

Faktografická přesnost není Emmerichovou silnou stránkou. Naopak gigantická prázdnota, která na diváka útočí, je tristní zhruba jako vykalkulovanost bojových sekvencí. Vědomosti by měl čerpat z Annaudova Boje o oheň (1981), přesto divák, očekávajíc čirou zábavu pak absurdní zákonitosti v duchu režisérova megalomanství překousne. Německý řemeslník a znásilňovač historie Roland Emmerich přesto jakoby ztratil soudnost. Minule u Dne poté to vypadalo, že se blýská na lepší časy (vzpomeňme na podprůměrného Patriota nebo Godzillu), dredatí lovci mamutů mluvící anglicky – nesrozumitelně blábolí jen ti zlí – ale přichystali natolik primitivní story, že to snad tvůrci nemohli myslet vážně a sami sebe odsouvají do parodických vod!! Podsouvají nám žalostný příběh mladíka z kmene Jagalů, který, ač považován za outsidera, udolá vůdce mamutího stáda. Po brutálním řádění agresivních záporáků (na koních!!!) v jeho vesnici je ale všechno jinak. Ti mu odvedli i jeho holku modrookou (mimochodem nehrající, ale nepřehlédnutelná Camilla Belle), on tak musí za nimi. Nikterak objevné to není, ale něco se vykřesat dalo. Velkohubý Emmerich alespoň solidně prodal lokace, ve kterých se natáčelo (ano, bylo to na planetě Zemi:-), u herců pak nevíte, jestli chtějí hrát, protože jejich vývoj jde spolehlivě k čertu. Ostatně tam by měl jít i sám režisér!! (06.04.2008)