Once

Malý ale srdcom veľký príbeh, ktorého realističnosť umocňuje na prvý pohľad amatérske spracovanie a špinavé prostredie Írska, vnímavý divák však nemôže prehliadnuť vnútornú krásu, ktorá sa v ňom skrýva. Moja romantická časť si želala azda len pozmeniť záver, ale to by bol filmový svet zase chudobnejší o inú a možno ešte pôsobivejšiu filmovú scénu. A možno ani nie, ale skutočný svet sa od filmového líši, niekedy až príliš. (01.03.2008)

Ultralevný film s očekávaně jednoduchým příběhem, působivými skladbami a dvojicí, kterou pojí láska k hudbě. Stačí pár průpovídek, jeden rozbitý vysavač, a to by v tom byl čert, aby k sobě nenašli cestu. Rozpočet dovolil tak akorát dvě muzikálně nadané postavy, pár prachobyčejných dialogů a ruční kameru (polodokumentární styl filmu náležitě sluší), co beze střihu zabírá (tu a tam i dvě kamery a kupodivu i se střihem) netradiční love story dvojice, která se vzájemně inspiruje. Texty písní o nich samých, jejich snech, nadějích i smutku leccos vypovídají; k tomu hudba, instrumentálně nijak složitá, ale za to s natolik procítěným pěveckým projevem až je jasné, že publikum na tohle slyší. Skromný a upřímný pohled na život v Dublinu nechce moralizovat, chce jen nahlédnout do života dvou mladých lidí, kteří si sednou v obchodě s nástroji a dokážou nám, jak dokonale jim to ladí!! (18.02.2008)

Příjemně civilní je jak režie, tak herecké výkony či třeba obraz. Jinýmu filmu bych vyčetl, že to sociálně zrní, ale do Once se to hodí. Příběh musí každým aspoň trochu pohnout, protože tohle se prostě stává. Proč tedy nedávám absolutorium? Chyba je ve mně. Prostě mě ty Hansardovi písničky zas tak neberou, a jelikož je tenhle film převážně hudební, tak jsem se občas malinko nudil. (26.12.2007)

Dobra, takze za prve: nejvice medialne prehypovany film roku. Bez debat. Tim ale nechci rict, ze film nedosahuje jistych kvalit - jde o emocionalni film, zachycujici opravdove lidske prozitky a k jehoz pochopeni musi mit divak uz neco odzito, resp. "odciteno" v zivote. V tom je jeho nesporna kvalita a sila a misto v pomyslnem historickem zebricku kinematografie si jiste najde v jeho prvni polovine. Jenze je treba hodnotit stridme a neemocionalne, ne par hodin po opusteni kinosalu, ale s odstupem dni. A clovek si uvedomi, ze Once cloveka nijak neobohatilo, ze sice krasne zachytil jiste prozitky v zivote lidskem, ale ze tyto prozitky byly zachyceny uz i v jinych filmech, ktere byly scenaristicky pestrejsi a celkove povedenejsi. Nehlede na to, ze prvni polovina filmu je v podstate opravdu nudna, zazil jsem dokonce par lidi odchazejici ze salu a sam jsem mel chut udelat to same. Druha polovina me presvedcila, ze zustat sedet bylo spravne rozhodnuti, ale s odstupem jde proste o dalsi radovy lehce nadprumerny film. Ale bohuzel nic vic, ale ze sociologickeho hlediska chapu, ze pro Americany s irskymi koreny jde o silnou zalezitost. A mozna je ma lehka deziluze zpusobena i tim, ze sladkobolne kytarovky nejsou mym povestnym salkem caje... (16.11.2007)

Nevím koho byly práva na film, ale ten se teď teší jak malé díte... Jedná se vlastne o jedném z nejúspěšnejších snímků v historii kinematografie v poměru rozpočet/výdělek. Další takový případ byl vlastne Saw... rozdíl spočíva vtom, že Once je nekomerční záležitost... Možná až příliž na můj vkus... Tempo a šmrnc místama kolébalo, no svou jednoduchostí a úprimností si mě však mladučký muzikanti nakonec získali. Ps: Promně nejlepší z celého filmu byl začátek. (16.11.2009)