Obsahy(1)
On je pouliční muzikant a občas si přivydělává v dílně svého otce. Jeho snem je živit se hudbou, ale to se mu vůbec nedaří. Ona je talentovaná pianistka z Čech, která odešla do Irska kvůli obživě a prodává na ulici růže. Když se ti dva náhodou potkají, zjistí, že jejich společná hudba má neobyčejnou sílu a podaří se jim získat nejen peníze na pronájem studia, kde natočí společnou desku, ale také přízeň a obdiv všech, kteří se na jejím vzniku podílejí. Oba si ale velmi záhy uvědomí, že takového člověka, jakým je ten druhý, se jim podaří v životě potkat jen jednou. Jeho nově nabytá svoboda a její minulé závazky tak oba postaví před rozhodnutí, co jsou pro sebe schopní obětovat a jestli vůbec mají možnost zůstat spolu. (Bontonfilm)
(viac)Videá (1)
Recenzie (834)
Dobra, takze za prve: nejvice medialne prehypovany film roku. Bez debat. Tim ale nechci rict, ze film nedosahuje jistych kvalit - jde o emocionalni film, zachycujici opravdove lidske prozitky a k jehoz pochopeni musi mit divak uz neco odzito, resp. "odciteno" v zivote. V tom je jeho nesporna kvalita a sila a misto v pomyslnem historickem zebricku kinematografie si jiste najde v jeho prvni polovine. Jenze je treba hodnotit stridme a neemocionalne, ne par hodin po opusteni kinosalu, ale s odstupem dni. A clovek si uvedomi, ze Once cloveka nijak neobohatilo, ze sice krasne zachytil jiste prozitky v zivote lidskem, ale ze tyto prozitky byly zachyceny uz i v jinych filmech, ktere byly scenaristicky pestrejsi a celkove povedenejsi. Nehlede na to, ze prvni polovina filmu je v podstate opravdu nudna, zazil jsem dokonce par lidi odchazejici ze salu a sam jsem mel chut udelat to same. Druha polovina me presvedcila, ze zustat sedet bylo spravne rozhodnuti, ale s odstupem jde proste o dalsi radovy lehce nadprumerny film. Ale bohuzel nic vic, ale ze sociologickeho hlediska chapu, ze pro Americany s irskymi koreny jde o silnou zalezitost. A mozna je ma lehka deziluze zpusobena i tim, ze sladkobolne kytarovky nejsou mym povestnym salkem caje... ()
Češka za tento film dostala Oskara, jenže je film tak dobrý jako muzika samotná? No, rozhodně je slabší, průměrnější a lidštější. Muzika ho jen nenápadně vyvyšuje o rázný bod kupředu. Jinak je to nudná fikce v životě dvouch lidí, kteří se potkali a ještě se od sebe neodloučili. No a to jejich setkání dokonce ocenili Oskarem. Řekl bych, že právem. Hudba je to opravdu hezká, taková klasická anglická, jen ještě taková silnější a s chytlavým hlasem Glena Hansarda. Nedokážu pochopit, jak je možný, že kdykoliv vidim na filmovém plátně Ira, má smysl pro humor, je zábavný a celkově příjemný i když ujetý člověk. Asi na tom všem něco bude, že Irové jsou zvláštní národ. Každopádně film si u mě zájem nezískal. To jediné, co tam stojí za řeč je právě hudba a vlastně taky to, že Irglová je Češka, což je nečekaný, ale k tomu tam taky občas mluví česky a je to docela příjemné slyšet češtinu v anglicky mluvícím filmu. Každopádně průměr, ale rozhodně příjemný. --- Falling slowly... ()
Ultralevný film s očekávaně jednoduchým příběhem, působivými skladbami a dvojicí, kterou pojí láska k hudbě. Stačí pár průpovídek, jeden rozbitý vysavač, a to by v tom byl čert, aby k sobě nenašli cestu. Rozpočet dovolil tak akorát dvě muzikálně nadané postavy, pár prachobyčejných dialogů a ruční kameru (polodokumentární styl filmu náležitě sluší), co beze střihu zabírá (tu a tam i dvě kamery a kupodivu i se střihem) netradiční love story dvojice, která se vzájemně inspiruje. Texty písní o nich samých, jejich snech, nadějích i smutku leccos vypovídají; k tomu hudba, instrumentálně nijak složitá, ale za to s natolik procítěným pěveckým projevem až je jasné, že publikum na tohle slyší. Skromný a upřímný pohled na život v Dublinu nechce moralizovat, chce jen nahlédnout do života dvou mladých lidí, kteří si sednou v obchodě s nástroji a dokážou nám, jak dokonale jim to ladí!! ()
Příjemná komorní romance, která ve mně vzbudila více pocitů, než všechny hollywoodské romance posledního roku. Jednoduchý příběh jedné dvojice s uvěřitelnými dialogy, vynikajícími hereckými výkony (zvláště Irglová byla výbornáí) a dokonalým závěrem. Samozřejmě nemohu zapomenout pochválit ani hudbu, na které vlastně stojí celý film. Hudbu Frames jsem nikdy moc neznal (maximálně z Krásky v nesnázích). Tady mě ty písničky ovšem velmi oslovily a většina z nich je velice působivá. Prostě malý, nenápadný filmeček, který možná má i pár hluchých míst, ale je neuvěřitelně působivý. ()
Hansard není statečný hrdina v lesklé zbroji, Markéta není princezna a Irsko není pohádkový svět. Ale stejně je Once příběh kouzelný tak, až jsem místy nedýchal. Kouzelný, vzdálený a přitom tak samozřejmě osobní. Příhody s Její rodinou nebo hledání lidí pro nahrání Jeho alba sice ztrácí tempo, ale to mi je teď dalece jedno. Já totiž "miluju tebe" a zpívám si Falling Slowly. Soundtrack i na stý poslech přináší div ne slzy. Ten film je nesmrtelný, jen to ani dekádu po svém vzniku stále ještě neví. ()
Galéria (25)
Zaujímavosti (35)
- Režisér filmu John Carney vymyslel v roce 2004 celý příběh během 5 minut v kavárně. (griph)
- Glen Hansard hraje ve filmu na kytaru ve které jsou díry. Je to jedna z jeho prvních kytar, kterou běžně používá na koncertech The Frames. (kukentipla)
- Markéta Irglová zložila skladbu "Falling Slowly" v čase keď mala len štrnásť rokov. (smolicek04)
Reklama