Jestem
Réžia:
Dorota KędzierzawskaScenár:
Dorota KędzierzawskaKamera:
Artur ReinhartHudba:
Michael NymanHrajú:
Piotr Jagielski, Agnieszka Nagórzycka, Elżbieta Okupska, Janusz Chabior, Marcin Sztabiński, Przemysław Bluszcz, Edyta Jungowska, Przemysław Sadowski (viac)Obsahy(1)
Známá polská režisérka Dorota Kędzierzawská rozvíjí v tomto silném dramatu jitřivý příběh malého provinilce, který po útěku z dětského domova vede drsný život v jednom malém městě. Nikdo nezná jméno tohoto jedenáctiletého chlapce (Piotr Jagielski), ale někteří mu říkají Kundel (vořech). Kundel přeskočil plot kolem nehostinného ústavu, kde byl internován, a vrátil se do svého domovského města. Ačkoliv je ještě malý, hovory s jeho často opilou matkou (Edyta Jungowská) mívají vážná témata. Poté, co se s ní marně snaží sžít, uteče a najde si přístřeší v opuštěném hausbótu. Nedaleko ve velkém domě bydlí zámožná rodina a jejich dcera Kuleczka, která má už v devíti letech jisté problémy s pitím, začne brzy za Kundelem docházet. Váhavě se rodí první láska. Režisérka přistupuje k materii svého filmu s úsilím o výtvarnou stylizaci, a tak příběh nabývá podoby současné pohádky, jež potenciálně obsahuje úvahu o osudovosti. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (29)
Pokud bych se rozepsal, bylo by to v podstatě stejné jako tady. Takže jen krátce, opět nesmírně kvalitní dětští herci, především představitel hlavní role, výborná kamera, neméně dobrý hudební motiv a pomalu se odvíjející příběh s mnoha silnými momenty. Tleskám. ()
Kedzierzawská umí vyprávět příběhy osamělých jedinců, kteří tráví většinu času jen sami se sebou , a přesto diváka nenudí. I když v Času umírat přeci jen režisérka pro mě podala zajímavější postavu i vděčnější situace, zde se opravdu nesnaží o nějaké ústupky a snaží zobrazovat život jaký skutečně je. Tedy někdy dost podobný líně tekoucí řece. Ale to je nakonec jedno, když je ono ustrnutí doprovázeno kamerou s lahodícím sépiovým filtrem a dojemnou Nymanovou hudbou. Díky nim nelze říct, že je snímek nepřístupně chladný. ()
Ťažké rozhodovanie. Dejová linka spolu s dramatizáciou jednotlivých scénok a udalostí okolo toho nešťastného chlapca na nadpriemer určite nemá. Prišlo mi to až moc silené, dokonca miestami už trocha pritiahnuté za vlasy, a to všetko iba z jediného dôvodu - aby sa dosiahol výsledný emocionálny efekt u diváka. No neviem, na mňa takáto silená snaha funguje skôr opačne. Ale štýl réžie a audiovizuálna stránka boli úchvatné, to treba uznať. Až tak, že ten slabší nadpriemer si film hádam aj zaslúži. 70/100 ()
A to jest co, do cholery? Nějaký novodobý audio vydírání? Ne ne, jen kapku přeexponovaná touha stvořit umění, která i přes všechnu hudební vznosnost a čarování s obrazem stejně nedokáže přetransformovat bolest, která se skrývá uvnitř odvrhnutých, do silného zážitku. Namísto toho tlačí diváka do kouta k dalšímu hudebně-lyrickému zpracování a tam se já nechávám zahnat jen velmi nerada, ale když už tam jsem, vyžaduji vzpomínku na vlastní slzy... a tady ani kapka, pouze rozpaky. Jinak koukám, že Poláci mají taky se sebou co dělat... Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií ()
Polská režisérka Dorota Kedzierzawská natočila film, jehož krásná, poetická kamera je v příkrém rozporu s necitelným světem, ve kterém se pohybuje náš malý bezejmenný hrdina. Dětský bezdomovec, jehož po útěku ze sirotčince nečeká otevřená náruč ani u jeho vlastní opilé matky, která se stará jen o své potřeby. Teprve až se chlapec zabydlí ve staré rezavé lodi, svitne mu v životě paprsek tepla a naděje, když se seznámí s dívenkou Kuleczkou, která má také problémy a vznikne mezi nimi nesmělé pouto první lásky. A jsou to v tomto snímku právě děti, které nejvíce vnímají věci, které mnohdy unikají zkušenějším dospělým, často tak lhostejným k jejich utrpení. Dojemné drama o osamělosti a naději, které zdobí výborní herci, zejména v dětských rolích. ()
Reklama