Fate/stay night

Hmm, čím bych začal? Asi varováním, abyste vydrželi prvních pár dílů. Začátek je zde příšerně nudný a jen díky silné vůli jsem přežil. A vyplatilo se to! Odměnou mi byly vizuální orgie v dílech následujících, bitvy servantů skutečně stojí za to, stejně jako jejich výběr. (i když bych ocenil ještě trošku větší širokost třeba i ČR, když tam řecko má 3) Hudební stránku bych příliš nevychvaloval, sice s obrazem ladí hezky, ale bohužel samostatně nefunguje. Tolik do audiovizuální stránky. Příběh je zde hezky rozvržený (no bodejť by ne když to má hru,film,knížku i mangu) a vše k sobě sedí hezky. Nejlepší servant? Archer. Nejlepší hláška? EX-KALIBÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!!! (09.02.2008)

Potom ako som videl ostatné Fate/Zero a Unlimited Blade Reworks plus film som si všimol určité podobnosti v ich spôsobe prezentovania príbehu. Príbeh začne urobíme nejaké slabšie súboje, predstavíme postavy a dáme im čas na realizáciu, potom spravíme oddychové diely a nakoniec vo finále ukážeme super úžasnú myšlienku (bez srandy) a najlepšie súboje. Takýto koncept je podľa mňa veľmi kvalitný a páči sa mi. Fate/stay night je presne tým istým konceptom ako Fate/Zero atď, len mi vadilo pár dielov a najviac diel pätnásty (15). Dokáže pár divných situácií pokaziť kvalitnejší príbeh s kvalitnými myšlienkami? Takto si treba položiť otázku. Mojou odpoveďou je nie nedokáže, ale zároveň to robí jazvu, ktorá občas pobolieva. Táto jazva v tom príbehu jemne bolela, napriek tomu veľmi odporúčam pozrieť toto aj keď Unlimited Blade Works je kvalitnejšou voľbou. Milostná časť, alebo romantická časť je veľmi pekná a vzbudzuje záujem aj keď v príbehu ide o niečo úplne iné. Je zaujímavé vidieť iné anime, kde sa rozoberá podobná problematika a teda, že v podstate nie je možné všetkých zachrániť. Postavy sú kvalitné aj keď priestor na ich hlbokú analýzu neexistuje. Najdôležitejší je v tomto ohľade hlavný hrdina Emiya. Ešte spomenieme hudbu, openingy a endingy sú z môjho subjektívneho názoru čisto priemerné. Zaujímavé je aj to ako každý inak odporúča pozerať toto univerzum z hľadiska pozerania jednotlivých serií, ja som ho pozeral podľa myanimelist(u) a som spokojný. Jednoznačne odporúčam (aj keď Unlimited Blade Works seriál je kvalitnejší). (01.02.2015)

Japonština je nejen na poslech velmi krásný jazyk, o tom žádná, ovšem při málokterém anime jsem si tak užil hlasové obsazení jako právě ve Fate/Stay Night. Že začínám tento koment vyzdvihnutím poněkud nezvyklého opěvování seijú? Vskutku, jenže když hlavního hrdinu dabuje Noriaki Sugijama (ano, on opravdu dabuje kladného hrdinu!), Saber je vynikajícně namluvena paní Ajako Kawasumi a její jméno je hlavním hrdinou vyslovováno tak… fantasticky (prostě dokud neuslyšíte na vlastní uši ono kouzelné "seibá, seibá", nepochopíte mě), nedá mi to a musím tento koment začít právě tímto trochu nezvyklým pozitivem. Jak už bylo řečeno v mnoha komentářích (a vlastně i nemálo naznačeno mnou), hlavním tahounem seriálu je postava Saber. Tempo seriálu je poněkud pomalé, rozvláčné a nikam se nespěchá, ovšem právě postava Saber, která umí svým svérázným, vznešeným jednáním – nutno však dodat, že nikoli trapným – ozvláštnit a přidat náboj nejen momentům akčním, ale i scénám konverzačním, dokáže diváka navnadit na sledování dalších dílů. O hlavním hrdinovi sice nemůžu tak úplně říct, že by byl nudný a sral mě, ovšem nebýt právě hlasu Noriaki Sugijamy, nebyl by pro mě dvakrát zajímavý a jen stěží bych mu přál získat Svatý Grál. Podobně jsou na tom souboje; nebýt hudebně podkresleny tradičně pěknou hudbou Kendžiho Kawaie, sáhnu po nejbližším hrnku s čajem či kávou a také po nějakém dobrém sucharu na zakousnutí, abych si bojové sekvence mohl vychutnat. Doslova. Fate/stay night mi připomíná takový pěkně vysoký domeček z karet; pokud bych z něj odebral jednu kartu, spadl by. V tomto případě by se z něj mohla stát docela pěkná nuda, která by asi jen těžko mou pozornost kdy získala. Jako mnozí jiní váhám mezi třemi a čtyřmi, ale nakonec jsem se rozhodl pro lepší 3*. (19.03.2013)

V prvom rade sa musím tomuto serálu ospravedlniť za predsudky, ktoré som mal po prvých troch častiach. Tieto naozaj vyzerali ako Pokémon pre starších a pokročilých, keď sa servanti mlátili na pozadí kriku mastrov. Tiež ma rozčuľoval komentár Emiya Shiru v miestach kde sa dalo rozprávať obrazom, ako je to už v anime dobrým zvykom. Všetky výčitky však zmizli s prvým zamrkaním zelených očí slečny Saber. O čom to celé je ? Raz za desať rokov sa koná takzvaná vojna o Svätý grál, ktorej účastníkmi sú siedmi mágovia „masters“ a ich siedmi sluhovia „servants“. Keď ostane len jeden jediný team, zjaví sa Svätý grál garantujúci obom členom víťazného teamu jedno želanie. Znie to stupídne ale na pozadí tohto podradného nápadu autori vystavali perfektné urban fantasy s pekelne príťažlivými charaktermi. Nemrkaj na mňa , Saber !!!! Masters ako takí zaujímaví nie sú, hoci i medzi nimi si každý nájde toho svojho. Podstatní sú práve servants, ktorých si tvorcovia vypožičali snáď zo všetkých bájí a legiend sveta. Servants sú totiž rozdelení do tried: Saber, Archer,Assassin, Rider, Mage, Lancer a Berserker. Každý servant je postavou z bájí a zároveň má jednu z tried. Jeho skutočná identita však odhaľuje jeho slabosti a preto ju musí chrániť. Nemrkaj na mňa Saber!!! Nedám desiatku! Odhaľovanie identity servantov aj mastrov je to čo ma udržalo v pozornosti (heh a vážne, kto uhádol kto je ten zlatý šaško skôr než ja ?) po celý seriál a keď už bolo jasné, kto je kto, začala sa druhá pasca na diváka – rozplietanie minulostí a motívov jednotlivých servants a masters. Toto je presne to čo mi na anime sedí a tak – kua Nemrkaj, nedám desinu! – som kúzlu tohoto komplikovaného príbehu podľahol rovnako ako Shirou kúzlu Saber. Čerešničkou pre mňa bolo zistenie, že je to natočené podľa PC hry a musím povedať, že tak kvalitný príbeh a postavy extrahovať z hry musela byť poriadna fuška. Animačne je FSN výborné hlavne čo sa týka dizajnu postáv, dizajnéri sa museli poriadne vyblázniť. Saber je proste supersexy tvrďáčka, ktorej nikdy nebol dovolený život bežného smrteľníka, Archer pripomína Vasha the Stampede z Triguna, akurát že pôsobí omnoho coolovejšie a rozvážnejšie, Assassin je absolútnym stelesnením ronina a tak by sa dalo pokračovať donekonečna. Výborne sú prepracované aj akčné scény a podľa môjho názoru museli byť robené spolu s odborníkmi na šerm, pretože techniky, ktoré používajú napr. Saber a Assassin pri vzájomnom boji sú veľmi realisticky prevedené. Pokiaľ ide o tú vychvaľovanú hudbu, je podľa mňa veľmi dobrá a snahou o monumentálnosť tak trochu pripomína veci od Kaoru Wada. Je do seriálu skvelo zakomponovaná avšak podľa môjho názoru na samostatný posluch nevhodná. No dobre, dobre Saber…10/10 (02.11.2006)

Promarněný potenciál. Epická příběhová vložka, kolem které se to točí, je zajímavá, ale přišlo mi, že byla použita jen k účelu jistého "cool" nebo "wow" faktoru. A byla hodně nevyužita. Dále to podrývá plný eskalátor rádoby hlubokých filosofických žvástů, které najdete v jakýmkoliv jiným generickým shonenu. Korunu tomu nasazuje Shiro, u něhož jsem půlku seriálu křičel, jaký je to blbec, hlupák, někdy jsem i přitvrdil, protože jeho nesmyslně naivní chování musí rozumného člověka přivádět k nepříčetnosti. Fate/ stay night nabírá kredity na postavách zajímavé Rin a odvážné, trochu citu zbavené Saber, ne klasicky přehnanému posilování vlastností a zbraní s uplynutým časem a s tím spojené souboje. (21.11.2016)