Dostaveníčko ve mlýnici

Biřtlářova nehoda u Nesmysla bola grotesknejšia. Situácia spôsobujúca následnú bitkársku kucapacu bola sama osebe vtipná - do vriacich párkov sa omylom vlial lep na plagáty. Tu je situácia trošku nejasná: grotesknosť má navodiť zrejme rande. Samotné vzletné bozkávanie ešte nie je dôvodom k smiechu. Vtom rande ktosi naruší. Divák však netuší - ak si neprečíta popisok - kto je útočník. Niekto z rodiny, ďalší nápadník. Alebo azda nespokojný mlynár, ktorému záletník nezaplatil za múku? Mimochodom, to že sa dej odohráva v mlyne je zrejmé tiež len z nadpisu, aj keď v zaujímavostiach je uvedené, že skutočným miestom nakrúcania bol ozajstný starý mlyn. (02.10.2013)

Překvapivě dobrý film, který kvalitou určitě přesáhl datum svého vzniku. Víc než o filmu bych mluvil o šotu. Je neuvěřitelné, že jsme byli s to na sebe upozornit ještě v předminulém století. A uvědomovat si tento nečekaný průnik do posledních okamžiků národního obrození včetně obligátních místních příslipek v příjmeních. Starobylost je tak vlastně moderností a modernost je přirozeně plynulým pokračováním zdánlivě vzdálené minulosti. Tato blízká vzdálenost je fascinující a zdánlivě kraťoučkým záběrům jednoho téměřfilmu propůjčuje hodnotu až magickou. (07.06.2008)

Možná kdyby bylo první dílo české kinematografie jen trochu lepší, byla by o trochu lepší i teď. Hyperaktivní pán se v žudru líbá s distinguovanou dámou, vyběhnou na ně lidé a začnou je mlátit. V závěru se dokonce dočkáte quasišermířské scény pometlo vs. vycházková hůl. I v době, kdy se natáčel každý debilní výjev, u kterého hraje menší roli pohyb, je Dostaveníčko těžký podprůměr. ||| Mimochodem, Dostaveníčko je po obsahové stránce prakticky remakem amerického snímku Vyrušený milenec z roku 1896. Změnilo se jen prostředí (u nás byl tehdy ještě v módě vesnický realismus) a děj byl mírně zjednodušen - to by se dalo vysvětlit tím, že Kříženecký nevycházel z původního filmu, ale pouze ze synopse. Co z toho plyne? Že už první český film je vlastně neoriginální nápodobou amerických vzorů přenesených do českého prostředí. What you will. (29.09.2009)

Jeden z prvních filmů domácí produkce. Nu, co dodat. Prostě základní kameny by neměly být opomíjeny. Groteska jak vystřižená, jen pokusnější, ale velice zábavná (na pokus), ale vážně. Další kraťasy (Výstavní párkař či Smích a pláč) viz http://ceskyfilm.web2u.cz/modules.php?name=Downloads&d_op=viewdownload&cid=2. (08.12.2009)

Kraťoučký asi patnácti-vteřinový snímeček o nepravém záletníkovi-Josefu Švábovi-Malostranském (mimochodem první český herec-komik) který ve snímku uhání jistou sličnou slečnu-mlynářku a poté když se dostaví její pravý manžel tak dostane jak se říká pěkně přes prdel a celá situace opět skončí melou. Natočeno v areálu Výstaviště před staročeskou mlýnicí. Taková malá aktualitka na konec: Opravdu se jedná o první český filmový počin dnes bychom ho mohli označit jako veseloherní, tehdy ještě neznámé označení, a pak pokud lze ovšem vůbec takovým to označením značit snímečky, jež tvořil jeden statický záběr o promítací délce ani ne několika minut. Společně ještě s filmy téhož roku "Smích a pláč" a "Výstavní párkař a lepič plakátů" všechny podle Švábova námětu. Spojení Kříženecký a Šváb-Malostranský to byly naše společné filmové dějiny. Film hodnotný jen z hlediska historie a z určitého nového přínosu pro film jako celek.. (11.08.2006)