Čierna kniha

Černá kniha je splněným snem pro všechny Verhoevenovy fanoušky, protože to není jenom "velké zúčtování s národní minulostí ala Tmavomodrý svět", ale i zúčtování s vlastními tématy a opakujícími se motivy._____ Kýčovitý úvod a závěr ustavuje postavu vypravěče, jehož přizpůsobené vzpomínky sledujeme převážnou stopáž snímku, a tak se zde mísí americký okázalý způsob vyprávění a evropským subitlnějším, fyzické a u Verhoevena skutečně bolavé násilí s estetizací. Verhoeven je pevně v kramflecích, nejdříve ustanoví žánrový model, aby ho detailem jako z laciného béčka naboural (scéna na lodi s detailem tváře jednoho z gestapáků apod.)._____ Neodpustí si četné náboženské reference (úvodních deset minut s Židovkou čtoucí Bibli, tvrzení o nutnosti být křesťan za druhé světové války ad.) a autocitace v hyperbolizované podobě ("zkoumání" výkalů a hrátky s ohanbí jako v Turks Fruit, úmrtí nebožsky hříšné postavy s pádem mrtvého těla do vody jako v RoboCopovi...), nechybí politicky zakuklená paralela s oglosováním snad každého nějak výrazného režimu minulého století (má oblíbená je hláška o kapitalismu) a geniální pohrávání si s fanouškovským očekáváním (tak ukáźe už Paul v mainstreamovém filmu ten penis v erekci, nebo si z nás jenom střílí - co to je pod tou peřinou?)._____ Možná ve výsledku nejlepší Verhoeven, skvěle odvyprávěný, fascinující od první do poslední minuty, s Carice van Houtenovou, která má charizma Audrey Hepburnové a sex-appeal Grety Garbo. Paul Verhoeven je Bůh, Černá kniha je boží a Rob Roy je kout._____ P.S.: Na projekci v rámci Ozvěn Febiofestu byla přítomna cca. 80-letá stará paní, která překvapivě vydržela až do konce, po čas závěrečných titulků zůstala sedět a byla z Černé knihy zjevně unešena. A pak že Verhoeven je jen pro mladý. :-) (07.04.2007)

Paula mám rád, ale tohle je jeho první film, který neváhám označit za strhující. Výborně vybalancovaný mix akčního válečného dobrodužství a lidského melodramatu, kterému dominuje nádherně křehká i osudová Carice van Houten... Verhoeven tmelí všechny roviny příběhu dovedným a vybroušeným stylem režie, který možná postrádá jeho sklon k extravaganci, ale přesto se v něm najdou některé typické rysy holandského výstředníka – explicitnost, sžíravost, masochismus... Bál jsem se především ukrutné stopáže, nicméně film si výborným začleněním akčních sekvencí drží tempo a nezklame ani na rovině lidských osudů, jejichž zvraty jsou možná čitelné, ale já jsem si je přesto vychutnal i s navijákem. Kupodivu nijak křečovitě nepůsobí ani humánní nácek Sebastiana Kocha, ani morální apel závěru. Pro mne Černá kniha představuje velmi pohledný kámen, hozený do poklidné tůně válečných dramat. Paul pořád umí. (06.06.2007)

Ty jo, tak tá si toho za druhú svetovú zažila skutočne veľa. I keď som mal miestami pocit, že film sa dal natočiť aj s kratšou minutážou a na pomery ťažkej vojnovej tématiky zaváňa až príliš pohodou atmosférou (dramatickejšia by mu sadla lepšie), ktorej navyše chýba akási väčšia hĺbka, viac mu vlastne vyčítať ani nemôžem. Od začiatku do konca bola Čierna kniha výsostne pútavým zážitkom, na ktorý sa naozaj dobre pozeralo. Hlavnej hereckej role ženského pohlavia sa zhostila pre mňa už známa tvár, Carice van Houten, ktorú poznám ale skôr zo seriálovej tvorby v Game of Thrones (Melisandra alias Red Woman) a voči ktorej som vždy choval prevažne neutrálne emócie, ale po tomto snímku môžem prehlásiť, že sa jedná o naozaj skvelú herečku. Takže veľký palec hore, získala si moju úctu. Nakoniec by som chcel ešte pochváliť záverečný odkaz na Suezskú krízu, ktorá vo mne vyvolala dojem, že aj keď sa celým filmom prelína vyslovene kľudná atmosféra, hraničiaca až s úsmevnou pohodou (i pri naozaj drastických scénach), napriek tomu si Verhoeven jednoducho nemohol odpustiť aby všetko zakončil happy endom, ale naviazal rovno na to, že ľudia sú skrátka nepoučiteľné stvorenia. Podľa môjho názoru, ak v Black Book nebudete hľadať nejakú deep myšlienku, užijete si ju všetkými desiatimi. (07.04.2017)

Mně se to líbilo velmi. Je pravda, že to příliš originální není, ale ve chvíli, kdy jsem Zwartboek sledoval, jsem přesně nějakou rutinní a napínavou záležitost potřeboval. Absence originality ale vlastně není úplně férovým vyjádřením. Zwartboek je totiž jeden z mála filmů z prostředí Druhé světové, ve kterém je velmi ostrá a neztmavená barva ( říkám tomu vybledlá barevnost), což je jev, který se ve snímcích podobného typu objevuje snad stoprocentně. Asi prkotina, ale pro mě důležitá. A několik velmi silných scén rozhodně najdete. Verhoeven je prostě klasa. A hudba...ta byla v jeho filmech vždycky špičková a po smrti mágů Goldsmithe a Poledourise si možná našel zase někoho, kdo za to bude stát. (29.03.2007)

Krásne nakrútené. Kostýmy, výprava, atmosféra 40. rokov, to všetko perfektné. Ale pod touto hollywoodsky vypiplanou, dynamicky zostrihanou fasádou bije chladné, hollywoodskej forme príliš vzdialené holandské srdce. Výsledok je rozporuplný. Postavy miestami akoby ani neboli ľuďmi, nemali emócie a konali iba na základe pohnútok v akcii dosiahnuť vytýčeného cieľa. Obsahovo je Čierna kniha skôr povrchná, uponáhľaná thrillerovo-akčná fraška, než dráma, ktorá by vo vás zanechala viac než štyroch hviezdičiek hodné, štýlové pobavenie a pokochanie sa parádnym prevedením. (03.01.2010)