Deň víťazstva

Velké zklamání, vychvalovaný film, který se utápí v balastu popisnosti a plytkých deklamací hlavních hrdinů typu "válka je špatná". Režisér i kamera si místy neví rady a děj se vleče a vleče, herci nemají co hrát, chodí odnikud nikam a odříkavají. Závěrečná bojová scéna je sice velmi zdařilá a profesionálně zvládnutá, ale nic to nemění na tom, že film měl být o půlhodinu kratší a charaktery postav propracovanější. Téma je sice nosné, ale dalo se zpracovat mnohem lépe. S francouzkým filmem to jede hodně z kopce. (28.03.2007)

Jednotky svobodné Francie byly celkem z logických důvodů z podstatné části tvořeny domorodými muži z francouzských kolonií, kam nesahal vliv vichistické vlády. Tahle zásadní pravda se ve francouzském historickém povědomí ani v umělecké sféře téměř neobjevovala, zvlášť po hořké zkušenosti alžírské války. Přitom Francie měla dluh nejen vůči válečným veteránům z 2. světové války, ale určitě ještě daleko větší vůči loyalistům arabského původu zvaným harki, kteří Francii podporovali v době alžírského konfliktu a po porážce Francie jim hrozilo to nejhorší. I ti, kteří ve Francii azyl dostali, byli občany 2. kategorie. Za 2. světové války určitě neuplatňovala francouzská administrativa na své vojáky stejný metr. Ještě horší poměry panovaly v americké armádě, kde byla tvrdá rasová segregace, která se neuplatňovala snad jen v americkém námořnictvu. Takže se není co divit, že když s odstupem mnoha desítek let vznikl film s podobnou tématikou, stala se z toho společenská událost, kterou hojně komentovala nejčtenější média, a na premiéře filmu defilovali poslanci a předáci politických stran. Holt Francie má dneska úplně jinou dynamiku porodnosti než kdysi a národnostní složení se rapidně mění ve prospěch arabského prvku. Ze stejných společenských důvodů byl ten film záhy nominován i na Oscara, protože vzhledem ke kvalitě snímku za tím nic jiného být nemohlo. Scénář je hodně průměrný, stejně jako režie a vznikl film, který spíš tak nějak tezovitě řeší otázku rasismu, než aby diváka opravdu bavil. Akce je pomálu a člověk se chvílemi neubrání nudě. Snad to nejzajímavější je přítomnost Jamela Debbouze, populárního herce a konferenciéra, který v dětství utrpěl vážný úraz, při kterém přišel o ruku. Všimněte si, že v dost výrazné úloze ji jako voják nikdy nevyndává z kapsy a bojuje pouze s pistolí. V žádném jiném filmu to není tak vidět, tady vzhledem k povaze žánru to bije dost do očí. Celkový dojem: 45 % (10.06.2012)

64 % uz len za to , ze hoci tieto africke jednotky neboli nikdy povysene a vzdy ostali obcanmi druhej kategorie vo Francii, no pomohli k porazke Hytlera. Hytler totiz bol naprosto sialeny, bola to zruda. Bol posadnuty maniou ovladnutia celeho sveta, jeho brutalna, nenavistna a agresivna povaha ho nutila systematicky napadat vsetkych susedov, chcel utopit ludstvo v oceanoch krvi, xmrti nenavidel zydy. Bol pravom potrestany pokrokovymi mierovymi silami slobodneho ludstva. (04.06.2022)

Úprimne povedané čakal som od toho viac, bolo to možno názvom, obsadením, produkciou toľkých krajín, ale výsledok je len obyčajná akoby televízna vojnová dráma s nie príliš šťastným koncom. No tie časy boli najmä pre vojakov z krajín, ktoré bojovali pod inými vlajkami ťažké. Depresívny film, ale dobrý, dobrý, ale doslovne je to priemer. (15.06.2012)

Pekný vojnový film so zaujímavou, filmovo málo prebádanou témou. Nespravodlivosť voči dobrovoľníkom z bývalých kolónií (v tomto prípade Alžírsko) je vec, ktorá tu bohužiaľ bola. Som preto veľmi rád, že sa točia takéto snímky - nemalo by sa zabúdať ani na takéto etapy vojny... Čo sa týka prevedenia, tak samozrejme nie je to celkom tip top, slabých miest by sa dalo nájsť neúrekom. Tempo je taktiež nie vždy presvedčivé ale mne osobne tie dve hodinky prešli ako voda. Nenudil som sa. Dokonca som spoznal aj niekoľko mne známych tvárí, táto maličkosť ma tiež celkom potešila. Osobne by som to prirovnal možno skôr k niečomu ako je ruská 9 rota, neviem prečo. Rozhodne potešilo a odporúčam hlavne tým, ktorým takéto historické témy nie sú cudzie. 80% (07.05.2014)