Réžia:
Ludvík RážaScenár:
Otto ZelenkaKamera:
Andrej BarlaHudba:
Vadim PetrovHrajú:
Martin Růžek, Jana Brejchová, Petr Haničinec, Slávka Budínová, Jaroslav Satoranský, Veronika Freimanová, Libuše Havelková, Ota Sklenčka, Ladislav Pešek, Bohumil Bezouška, Jiří Pleskot (viac)Obsahy(1)
Novela V zámku a podzámčí Boženy Němcové se před třiceti lety stala předlohou k barvitému filmovému vyprávění příběhu jedné nešťastné, bezdětné kněžny, jejího milujícího muže i strašlivou nemocí ohrožených chudých vesničanů, kterým nakonec pomoc shora přišla. Víra v dobrého člověka totiž pro autorku i televizní tvůrce patřila k hlavním motivům, prostupujícím tento televizní film. K působivosti dobové fresky přispěli neméně Jana Brejchová a Martin Růžek v hlavních rolích, stejně jako řada dalších českých herců. (Česká televize)
(viac)Recenzie (94)
Samozřejmě že je to úmyslně přeslazený a hraný na patetický efekt (to dítě tam mluví a jedná jako osvícenej mnich, lidé z podzámčí jsou bodří a za každé situace slušní atd.), jenže právě díky tomu to obsahuje řadu drtivě lidských momentů, které dojímají neuvěřitelně fungujícím způsobem (např. když se Haničinec se slzami v očích ukloní Hlaváčové, která automaticky přijala za své úplně cizí dítě). ()
"Pán Bůh by nás musel potrestat, kdybychom řekli, že jsou nám naše děti na obtíž !!" ()
Jestliže spisovatelčinou mecenáškou a patronkou byla významná šlechtična hraběnka Eleonora Kounicová, potom trochu nerozumím tomu, kde brala Božena odvahu prezentovat zámeckou paní jako zparodovanou afektovanou polodementku doplněnou notabene dost hnusným psem. Ale natočený je to výborně. ()
tak tento film je fantastický růžek brejchová budínová haničinec, rážovi se to moc povedlo deda:-) i dnes 18.1.2020 a dnes taky 27.12.2o2o ()
Krásné zpracování novely B. Němcové s výborným hereckým obsazením. Viděla jsem znovu po letech a kouzlo nezmizelo. Proto hodnotím vysoko. ()
Skvělé dílo, od kterého jsem jako dítě vyděšeně utekla asi po deseti minutách, abych se k němu o mnoho let později vrátila. Na něco tak krásného, upřímného a smutného se jen tak nezapomíná. Garda výborných českých herců, po kterých se dnešním českým filmům jistě stýská. ()
Musím souhlasit s uživatelem flanker.27. Čt dokáže opravdu někdy překvapit tím, že vytáhne ze svého archivu skutečný klenot. Božena Němcová, podle její povídky byl film natočen, měla velmi realistický pohled na tehdejší dobu a také ho dokázala mistrně převést do svých knih. Dokonale vykreslila i sociální rozpory mezi bohatými lidmi žijícími ve městě a chudinou na venkově. V závěru ale podlehla svému vysněnému idealismu. Taková byla ale její představa o napravené společnosti. Panstvo na zámku si užívalo a krmilo se všemožnými delikatesami, dokonce i psík Joly dostával jen ta nejvybranější papáníčka a prostí lidé v podzámčí umírali hladem a na nejrůznější nemoci, třeba na mor a choleru. I zámecká paní dostala choleru, jako zázrakem se z ní vyléčila a zbavila se i své rozmařilosti a ješitnosti. Jako by z ní najednou byl úplně jiný člověk. Vychytralá komorná Sára mi ale v knížce přišla mnohem zlejší a "vyčůranější" než ve filmovém zpracování, ale i tak to byla pěkná potvora. ()
Jak udělat z půvabné povídky neohrabanou sociálně-kritickou obžalobu. 1) Nedalo mi to, a krátkou povídku jsem si vzápětí po shlédnutí inscenace přečetl. Doporučuji to všem. Bylo mi dopřáno jiskřivého ironického jazyka a přesvědčivého prokreslení postav - tedy přesně toho, co scénář pana Otto Zelenky pustil k vodě. 2) Sociální akcent stejně jako celá povídka působí smířlivěji a díky mimo jiné i mile archaickému jazyku jaksi pohádkověji. Těžkopádné zobrazení ponurých sociálních kontrastů působí v inscenaci jako agitka z gottwaldovských let. Paralela s Dickensovým světem chudých je nevyužita. 3) 41letá Jana Brejchová (zámecká paní Kateřina Skočdopolová ze Springenfeldu) byla skvělá stejně jako 57letá Slávka Budínová (komorná mamzel Sára). Mizerným dětským hercům kontrastoval přirozený herecký výkon bílého pekinéze (Joli). ()
Ráža udělal pro mně nezáživné Božky slušnou podívanou. ()
Plejáda skvostných herců zdobí tento televizní film Ludvíka Ráži. Jana Brejchová je herečka par excellence a rolí zámecké paní Kateřiny potvrzuje nejpřednější pozici mezi českými herečkami minulého století. Neskutečná krása tohle sledovat. K tomu ta uhrančivá hudba Vadima Petrova a dojetím i oči slzí. V zámku a podzámčí spolu s Babičkou Antonína Moskalyka patří mezi nejlepší zpracování podle námětu Boženy Němcové. Nádhera prvotřídní kvality. Více slov netřeba. ()
80 % - Pamatuju si, že jako dítě - když jsem to viděl poprvé u babičky - jsem se toho strašně bál :-) ()
Stejnojmennou novelu Boženy Němcové jsem jako mnoho dalších klasik četla k maturitě a z celé povinné četby patřila k těm lepším zážitkům. Tohle televizní drama je jejím věrným a povedeným přepisem s dokonalými hereckými výkony ze "staré školy" (hlavně pánové Růžek a Haničinec). V kombinaci s krásnou hudbou Vadima Petrova a humanistickým poselstvím celého příběhu to byla zkrátka dojemná podívaná skoro na 5*. ()
Potvrzuju, že jako malej jsem z toho taky měl mrazení! ()
Dokonalé nikoli, zato nádherné, místy kruté! Strhující herecký výkon Marka Mikuláše a Jany Brejchové. Stojí za vidění! ()
....pre mňa moc prvoplánovo folklorno-národno-buditeľské -nič proti tomu len nesmie to kypieť z hrnca..... ()
Políbení ruky beru jen jako projev nejvyšší úcty. Příběh o tom, že štěstí nechodí jen a pouze po bohatých a že i chudí, ač v těžkých dobách, dokázali míti pouta lásky silnější než kdejaký kníže pán. Kdo je v tomto celku dobrákem a kdo kazisvětem není prostřeno jen v plátně černobílém, tady se to hemží barvitými postavami od spodiny až po človíčka v nejvyšší věžičce toho noblesního zámku. Legendy naší malé země se zde střetávají s tou tehdy nejmladší generací nadějí českého filmu a divadla a tvoří uskupení plné hereckého porozumění, plné harmonie a lásky k řemeslu. K tomu přidejme volnost v režii Ludvíka Ráže, poetickou kameru Andreje Barla a geniální skladby z pera Vadima Petrova. Skvost je na světě a září stejně silně jako před těmi čtyřiceti lety. ()
Normalizacny film na motivy Bozeny Nemcove. Ludvik Raza /Tajemstvi oceloveho mesta/ sa tymto normalizacnym priemerom velmi nepredviedol, prilis je poznat lacne televizne kulisy. 50 % ()
Tady nemůžu jinak, než dát plný počet. Vztah chudiny a panstva byl asi zásadním tématem v životě Boženy Němcové. Toto je sice syrovější než Babička, ale paní kněžna je nakonec taky hodná ( i když proměna paní kněžny z hysterické brécy v milou paní byla dost složitá). Sociální témata rezonují celým filmem, my dnes myšlenky o společném štěstí všech lidí neradi slyšíme, desítky let společného "všeho" máme za sebou, ale tenkrát to byl nesplnitelný sen. Sen o plné míse, práci a nacpaném slamníku. Tak je třeba to chápat, nehledat v tom věci, které přinesly až věci příští. Ludvík Ráža zkušeně natočil a nešlápl vedle...90% ()
Brejchová ve své standartní roli nervově labilní ženy...až získávám dojem, že skutečně tak hysterická byla. Jinak výborné výkony všech zúčastněných. ()
Jó Božka, ta to uměla napsat. A když se k tomu přidají zruční filmaři se skvělým obsazením, vznikne nadprůměrný film. A toto je ona vzácná chvíle, kdy se to podařilo. Jinak ale drsná sonda do života chudých, bohatých a těch, kterým bylo i nebylo jedno, co se s chudšími lidmi děje. ()