Medzi riadkami

Priznavam jistou miru "vyumelkovanosti" a velkou porci naivity. Ale prave v te naivite spociva ona krasa. Kez by to takhle jednoduse slo na vsech skolach, ba kdyby nekdo vymyslel takovou metodu, ktera by zabirala. Bohuzel ne vzdy to jde tak lehce jako v tomto snimku. Je treba se na to divat jako na film s poslanim, ktere musi pochopit i ten nejvetsi trouba. S poslanim, ktere musi zakorenit v kazde moralce jednotlivce. Coz pak je idealismus neco spatneho? Kdyby tak byli vsichni idealiste jako Erin Gruwell. Film by mel preci jenom cloveka moralne ucit a vzdelavat, kdyz uz lidi na tu bednu cumi od rana do vecera. (26.12.2007)

Obohraná platňa filmov o rasizme a jeho vysporiadaním sa v Amerike je už poškrabaná. V tom množstve snímkov o rovnakej téme musí byť dielo výnimočné, aby prekvapilo. Príbeh učiteľky, ktorá učí deti, kde je v každý v gangu a kde každému už niekto zomrel v prestrelke je len málo uveriteľný, hoci by sa dial aj v samotnom Bronxe. Úplne som chápal jej manžela, ktorý sa s ňou rozviedol. Ženská sa dennodenne zaujíma len o nejaké primitívnych výrastkov a o muža nejaví záujem. Skutočne som chcel niečo nájsť, čím by som dostal svoje hodnotenie na vyššiu úroveň. No v porovnaní s mojim najobľúbejenším filmom podobnej tématiky - Crash – nemohlo Medzi riadkami veľmi obstáť. (22.07.2016)

Podobné jako Nebezpečné myšlenky s Michelle Pfeiffer. Nemohu posoudit, která verze je lepší. Dle mého názoru, jsou kvality obou filmů na stejné úrovni. V obou filmech je dokonale vykreslen ten neuvěřitelný každodenní život studentů, kteří jsou vděčni za každý přežitý den ve zdraví. Násilí, rasismus, vraždy, šikana.. jestli to opravdu takhle chodí na amerických školách, tak to potěš prdel! (13.06.2010)

Pekne vykreslený reálny kapitalizmus nazývaný aj mylne demokraciou. Sociopatické riešenie problémov je im vlastné. Vlastne niekedy skôr neriešenie problémov a k tomu gangy, rasizmus, diskriminácia, nosenie zbraní do školy, bitky na školách, školáci bezdomovci, strach, beznádej, žiadny rešpekt voči autoritám, atď.... Postkomunistické štáty preberajú školný systém západu a v USA 17roční školáci nevedia, čo je to holocaust a nikdy neboli za hranicami mesta. To sa potom manipuluje v médiach a ešte viac ím vytiera skreslené myslenie o svete. Čo sa týka filmu ako deja. Neverím že z členov gangu, čo zažili zabíjanie blízkych a žijú v takých podmienkach sa stanú iní ľudia po pár kecoch okolo holocaustu na hodinách anglického jazyka. Možno jedna, alebo dve výnimky by sa našli. Tak idelické, že tomu ani sám scenárista nemohol veriť. (24.03.2015)

Já nemám slov, nemám co dodat. Za prvé miluju drama a tohle byl prostě můj šálek kávy, za druhé to bylo dokonale ztvárněno a za třetí Hilary Swank tomu jen propůjčila přirozenost a upřímnost, která z ní sršela. Hlavní pro mě je, že to bylo podle skutečné události, tedy Freedom writers opravdu existovali a Erin taky... úžasné je, jaký pokrok udělala s lidmi, kteří jsou k sobě jinou rasou, nebo gangem... přesto je dala dohromady... nejde o to, že ja každý jiný, ale že každý v něčem vyniká a že jsme všichni přeci jen lidi... Líbilo se mi na tomhle filmu hlavně výkon mladých herců a samozřejmě nepřekonatelné Hilary, která mě nezklamala a uvěřila jsem jí každé slovo. To, že se učitelka může stát i přítelkyní nebo může dávat rady do života, tomu věřím, i když mi přijde, že v téhle době už je to trošku pasé. I přesto mi přijde, že je to rozhodně aktuální téma, asi hlavně v USA, kde jsou gangy a rasismus na denním pořádku. Jako učitelka měla skvělé nápady, jak zaujmout, neřídila se podle osnovy, ani gramatiky, dala jim pomocnou ruku a nechala tomu volný průběh, jako psát si deník, bylo nejen pro studenty psát o sobě vlastní příběh, který určitě každého ,,normálního" člověka ohromí, ale zároveň se o nich mohla něco dozvědět. To že se prala o jejich třídu, aby je mohla učit další dva roky, je podle mě nesmírná úcta, upřímnost, ale také odvaha. Studenti si ji oblíbili a zjistili něco ohledně holocaustu a knížky, nebo i příběhy lidí, z koncentračních táborů, kteří přežili... v tomhle filmu jsou spojeny dvě věci, které prostě vyráží dech... Dlouho sem si tak nezabulela, jako že upřímně... prostě film byl přirozený, kde mi přišlo, že ta třída opravdu je a prostě všechno vypadalo tak opravdově... Že o sobě nakonec napsali svůj vlastní příběh a stali se na chvíli spisovateli, mi přišlo prostě jako ta poslední tečka, za tím, co prožili... Ano, byl tu happy end, někomu to může vadit, ale proč ne? Nejsem naivní natolik, že je učitelka spásou třídy, ale v tomhle případě to bylo tak nastíněno, že nemůžu jinak.... To je přesně film, který můžu obdivovat bůhví jak dlouho a mluvit o něm hodiny, protože každý detail, rozhovor, nebo klidně řeč těla či očí mi řekne, že se jedná o dokonalé drama, ze života, kdy se dějí holt i ty špatné věci, někdy až neuvěřitelné... Tak proč by si nakonec tyhle lidi nemohli zasloužit něco víc? Moc se mi to líbilo, nevím, jak vyjádřit, že mi ten film dal opravdu moc... (23.10.2009)