Most do Krajiny Terabithia

Abyste z mého hodnocení nepodlehli dojmu, že je to nějaký superfilm – ne, není, pouze se zde sešlo ohromné množství věcí, které mám rád: souboj student vs. škola, únik do světa fantazie, vyrovnávání se s životní realitou, vzletné scény podbarvené povznášející hudbou, pěkná a talentovaná mladá slečna, kterou bych chtěl mít za kamarádku atd. Režisér vše drží pohromadě v určité přijatelné míře a ač sám Maďar, dal vzniknout ukázkovému americkému bijáku. Plno velkých emocí nejlépe vynikne na velkém plátně, stejně jako mnoho neduhů: fantasy prvky nejsou implementovány příliš zdařile a když už, tak by jich nemuselo být tolik. Občas jsem měl nutkání začít si notovat „príliš veľa sentimentu“, hlavní hrdina v emotivnějších scénách dost přehrává, ale proč bych podobné malichernosti vyčítal snímku, který mě po prvních třiceti minutách chytl za srdce a až do spektakulárního finále nepustil. Navíc částečně ovlivnil můj život. Ne, že bych bezprostředně po zhlédnutí vyběhnul do přilehlého lesíku, házejíc za hlasitého výskotu po nic neušících veverkách šišky coby granáty. Ale při pohledu na strom už prostě nevidím jenom strom. Zkuste taky překročit svůj most, třeba se vám na druhé straně zalíbí. Jestli se vám zalíbí také nepohádkový a nedětsky realistický příběh o překračování podobných mostů a rizik s tím souvisejících, nemohu posoudit. Ačkoliv se mi Most do země Terabithia líbil převelice, uvědomuji si, že důvody mého nadšení pramení předně z mé povahy, o které toho díky podobným filmům začínám vědět více, než bych sám kdy dokázal zjistit. 90% Zajímavé komentáře: Nathalie, Martinius, obscurus (01.07.2007)

Předně - tohle není primárně fantasy snímek typu ´Narnia´, ´Pán prstenů´ a spol., ani se jimi nesnaží být, ale to vůbec nevadí. Rozhodně je to moc příjemný film pro malé i velké "kluky a holky s hlavou v oblacích", který ukazuje, že nejlepší fantasy netvoří pánové Tolkien, Lewis a jiní, ale dětská doširoka otevřená mysl (a snad nejen ta). Takže nečekejte zástupy skřetů, elfů a víl (i když nějaká stvoření se zde najdou :o) ), ale spíše komorně vyprávěný příběh se dvěma bezvadně hrajícími dětskými představiteli. Nečekaný dějový zlom pak dává na srozuměnou, že skutečný život je na hony vzdálen od ´Terabithie´, ale ani velká bolest na duši cestu do kouzelné země fantazie neponičí. U takto koncipovaného dílka zcela nečekaný, ale zasloužený úspěch u zámořského publika Gaboru Csupovi, coby debutantovi na poli hraných celovečerních filmů, velmi přeju a těším se na jeho další film. (25.06.2007)

Výborný detský film, na ktorý by som však dieťa do 12 rokov nevzal, pretože by ma kvôli nedostatku škriatkov, hovoriacich zvierat, obrov a inej hávede (trikové zábery z traileru sú všetky trikové zábery z filmu) zožralo od nudy. Pripomenulo mi to Nekonečný príbeh - nie kvôli celkovej kvalite či technickej vymakanosti, ale príbehom o sile detskej fantázie. Nečakaný a veľmi silný záver, ktorý to celé posúva niekam inam. (13.03.2007)

Paleta emocí bombardovala mé srdce, mou mysl, můj vnitřní pocit, můj rozum, můj sluch a mou duši s účinkem atomovky. Do Leslie jsem se zamiloval během několika sekund. Moje srdce ještě nikdy žádná holka nedokázala ukrást rychleji, ale nejlépe oblíkaný holce na světě, producentce nejkrásnějšího úsměvu pod širým nebem a majitelce očí naplněných životem až po okraj, bych uvěřil i to, že Jesus Kristus byl automobilový závodník. Má mysl se doslava nemohla dočkat až společně s Leslie a Jessem znovu a znovu navštíví Terabithii. Stačila krátká scéna ve které Jess, s Leslie a jejími rodiči malují pokoj a už mě můj vnitřní pocit šeptal "Toto si zapamatuj Pavle, až budeš mít děti, protože si budeš pamatovat, jak dát dětem radost a štěstí." Když mluvil tatínek Jesse / Robert Patrick / můj rozum mě napověděl, že dobrý člověk někdy nemusí budit okamžité sympatie. Můj sluch se při poslechu hudby dostal na svůj sluchový Mount Everst, ale nejvíce si užila má duše. Byla to právě má duše, která se sledovala příběh nastěhovaná v mých očích a v poslední části je postupně v podobě velkých a nekončících slz opouštěla. Emoční bombardování tak dosáhlo svého vrcholu, ale ani po skončení filmu nemám důvod následky bombardování odklízet. Proč ? Mám totiž zavřené oči a otevřenou mysl a můžu tak vytvořit celý svět ! (22.06.2008)

Pro fandy Terminátora 2 trochu nezvyklý pohled na Roberta Patricka v roli otce dvou dětí... Jinak jde o film, v němž se snoubí dojetí s napětím, dobrodružství s fantazií, i ta špetka romantična se zde najde. Je to moc příjemné pokoukání s neotřelými hereckými tvářemi, které zaujme nejen dětského, ale i dospělého diváka, jemuž není zcela cizí dětský svět fantazie. (10.05.2008)