Sunshine

Slnko umiera! Film so zaujímavou myšlienkou, ktorú som zatial ešte v žiadnom filme nepostrehol (a to sme tu už mali množstvo filmov o hrozbe meteoritov, silných búrok, obrovských vĺn, všemožných foriem emzákov, sopiek či zemetrasení). Tento však nespadá do kategórie katastrofických orieškov, ale je to poriadny sci-fi orech. Konečne nemá režisér za potrebné ukazovať počas filmu situáciu na našej planéte. Všemožné citové výlevy rodín, partneriek a partnerov hlavných hrdinov, či dokonca politikov a hláv štátu (hlavne tej makovej americkej) mi už lezú krkom. Dej sa odohráva len a len mimo našej modrej gule (ten jeden moment nepočítam). Film má originálnu a aj dobrú myšlienku, atraktívnu výpravu, schopných hercov a aj hustú atmosféru. Lenže v poslednej štvrtine filmu nastáva veľmi zvláštny zvrat, ktorý nie je poriadne vysvetlený a robí z inak inteligentnej dejovej postupnosti niečo nedotiahnuté a hlúpe. Film, ktorý sa po celý čas tiahne v pomalom no veľkolepom tempe odrazu preradí z dvojky rovno do päťky a spôsobuje to mierny zmätok. Veľa vecí je vysvetlených len skratkovito, neúplne alebo vysvetlené niesu vôbec. Právie tieto veci film strhávajú a nerobia z neho dokonalé dielo. Dokonalých filmov však veľa nie je, dobrých je oveľa viacej a do tejto ligy aj napriek pár neduhom tento film patrí. Jeho vizuál je aj napriek malému rozpočtu podmanivý a z obrazu priamo vyžaruje spaľujúca horkosť slnka. Pri scénach so slnkom odporúčam pohár plný ľadu a slnečné okuliare. Hudba je neskutočne krásna a hlavne skladba The Surface Of The Sun je neuveriteľná. Je povznášajúca a jej tóny mi spôsobujú husiu kožu. Jedna z najkrajších melódií, aké som počul. Takže ak sa raz prebudíte a bude neobvykle krásny deň, budete vedieť, že sme to dokázali Niektoré momenty vo filme sú také silné, že si ich ešte párkrát určite pozriem. Dobrý film. 80% (18.04.2008)

Nevím, kde začít a to se mi nestává často. Sunshine je film velmi zvláštní. V podstatě jde o jinak uchopené klasické sci-fi, které se neskutečně inspiruje (vykrádá?to nechám na Vás) mnoha jinými filmy mezi kterými bych jmenoval 2001, Vetřelce, Horizont událostí, Jádro a dalšími. Inspirace je natolik silná, že větší znalec podobných filmů se může velmi často pousmát nad známými scénami, myšlenkami nebo zápletkami. Danny Boyle své apokalyptické téma uchopil velmi jemně, ale potvrzuje, že ví kdy a kde přitlačit. Audiovizuální skvost, v kterém dominuje vesmírná loď, slunce, světlo a tma. Filozoficky nejde o průlomové dílo, které vytváří nový pohled na svět (lo), ale o film, který má myšlenku, jednoduchou upřímnou a rozvinout v druhé půlce, ale potlačenou obrazem. Herecké výkony nejsou špatné, ale min. v jedno případě castingově nezvládnuté (promiň Michelle Yeoh, ale ty ses moc nepovedla...). Vrcholem je rozhodně Cillian Murphy, který možná není herec co získá 10 oscarů, ale jeho oči si dokážou podmanit nejen ženy, ale i muže. Sunshine je až příliš film věrný svému jménu. Stejně jako sluneční svit někdy svítí a pálí hodně a někdy málo, někdy je pouze nevýrazným pohlazením po kůži, kdy ho člověk považuje za samozřejmost a přímo ho ignoruje a jindy svit pálí a ubližuje víc než by byl schopný oheň. Danny Boyle si vybral jednoduchý film, v kterém není vše na svém místě a rozhodně nepůsobí promyšleně, dokonale a perfektně. Je v něm několik děr na nimiž, doufá autor, nebudete přemýšlet a pouze je přijmete. Nemohu popřít, že min. dvě tři scény ve mě vyvolali opravdu nádherný pocit a nemohl jsem odtrhnout oči od plátna, ale ve zbytku filmu jde o známou a předem určenou (na vesmírné filmy až stereotypní a klasickou ) zápletku ničím neohromující a neoriginální. Je v něm však něco kouzelného. Určitě to nesedne a nebude to stačit všem. Film je plný vizuálních šperků, které jsou však na hranici vkusu a nevkusu, protože jsou použity tak, aby změnili divákův pocit z toho co se děje na plátně a vždycky se najde někdo kdo by raději takovéhle např. rozmazávání, rychlé střihy nebo velmi rychlé pohyby kamery ve spojení se zastavenými pohledy na hrdiny. Sunshine přináší pestrý zážitek, který kdyby byl více originální v detailech, kterými se příliš podobá ostatním sci-fi, patřil by mezi klenoty. I přesto je jeho patrná nedokonalost jistým vstupem do vyšší společnosti, protože způsobí, že 98 minut budete sledovat děj na plátně, nebudete mít chuť na další popcorn ani coca-colu a nebude cítit potřebu návštěvy toalety. Jít na takový film do kina je polovička jeho kvality, myslete na to a dobře se bavte určitě ve váš film nechá něco ze sebe ,ať v dobrém či špatném. Co je blíž k Bohu než Slunce? (07.04.2007)

Soderberghova Solaris a Andersonův Horizont události říznutý Scottovým Blade Runnerem a Kubrickovou Vesmírnou odyseou. Jinými slovy totálně neoriginální komorní scifi, které ani chvíli nenudí a po jehož zhlédnutí budete mít pocit, že jste právě viděli něco hrozně velikého a hlubokého. UPDATE (23. 5. 09): Za naprosto strhující scénu "Kaneda, what do you see?!", která mě vždy za podpory Murphyho hypnotické hudby uvede do příjemného transu, přidávám pátou hvězdičku. (22.06.2007)

Brilantně natočená, efektně vykomponovaná vizuální orgie, která je nádherná na pohled i na "prožití". Danny Boyle u mě skutečně povýšil, zejména tím, jak působivou atmosféru velkoleposti a osudovosti dokázal vytvořit, Sunshine divák nevnímá jako další vymyšlené vesmírné sci-fičko, ale může se do něj skvěle ponořit, nechat se dokonale omámit a takřka mu uvěřit... Tedy až do doby, než se na obrazovce zjeví nadpřirozená bytost, která je asi tak jediná věc, která mi na filmu úplně nesedí (zvlášť když je vždy nepříjemně rozmazaná). Avšak jinak velice silný zážitek a úžasné finále. 9/10 (04.03.2008)