Obsahy(2)
Východné Nemecko, rok 1984. Oddaný stúpenec režimu, kapitán Gerd Wieser v snahe o kariérny postup zbiera kompromitujúce materiály o známom divadelnom dramatikovi Georgovi Dreymanovi a jeho atraktívnej priateľke Christe-Marii, o ktorú má súčasne záujem aj minister kultúry. Postupne začína byť životmi divadelných hviezd fascinovaný a stále viac si uvedomuje obmedzenosť svojej vlastnej existencie. Film získal v roku 2007 Oscara za najlepší inojazyčný film a desiatky ďalších ocenení na festivaloch po celom svete. (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (579)
Životy těch druhých jsou psychologickou sondou do duší lidí a do duše národa, který se opravdu s ničím nepáral. von Donnersmarck nastínil Východní Německo, které bylo prolezlé tajnou policii opravdu skvostně a démonický výkon Ulricha Mühe byl nepopsatelný. Tehná, hutná a evropská atmosféra se nesla celým filmem. Začátek na VŠ byl opravdu famozní a gradace byla neuvěřitelná, postupem času malinko padala do zatracena, když najednou se vše obrátilo a gradace šla opět na vrchol a skončila přesně tam, kde měla. U závěrečných titulků. Opravdu úžasný film, který sice ubýhá pomalu, ale nudit se rozhodně nebudete! Jedno z nejlepších neamerických dramat! ()
Až příliš prvoplánová zpráva o tom, že dokonce i Stasi zaměstnávala celkem charakterní lidi, byť to byla děvka Stali-Sata-nova. Nedivím se ale, že (sentimentální) Životy těch druhých braly Oskara. Naše (naturalistická) česká Pouta měla však v tom případě dostat Oskarů tak minimálně sedm... ()
Celé desiatky minút som sa urputne bránil, pretože to bolo teatrálne, tézovité, zbytočne démonizujúce a v dialógoch otravne šuchotajúce papierom. Skrátka taký ten film "pre 20-ročných wikipédiových historikov a ľudí zo západu, ktorí netušia, o čom bol socializmus, tak im môžeme servírovať kraviny o tom, aké to bolo totálne a nekonečné peklo". Lenže potom... potom ma to pohltilo. Napriek tej divadelnosti, ktorá vydržala až do konca, to začalo byť príjemne osobné, chvíľami dokonca nadhľadové a vtipné a predovšetkým ľudské. A v závere dokonca dojímavé. Ako sa to podarilo? Bravúrna réžia, ktorá na celej čiare zvíťazila nad scenárom. ()
Další případ, kdy síla námětu táhne celý film. Tady to ale není tak jednoznačný úspěch. Chyběla mi pořádná gradace a skutečné navození atmosféry. Bylo to neustále odtažité a já se s jedinou z postav nedokázal úplně sžít, což u filmu založeného na osobní tísni rozhodně je problém. Až moc velká sázka na jistotu s tíživým tématem blízkým německému (a ostatně i našemu) národu je očividná. Takové Ucho dokázalo ve dvou lidech a přímo v roce 1968 navodit mnohem přesvědčivější atmosféru. ()
Mrazivé i vtipné, všechny paradoxy šmíráckého státu, jehož obyvatelé se ve svých postojích kroutili jak na kolovrátku, se myslím filmu podařilo vystihnout přesně. Jen dvě výtky bych měl, Wieslerovy pochyby nebyly zpracovány úplně věrohodně a také konec zabředával do nudy hodně nebezpečně a když píšu konec, nemyslím tím posledních několik záběrů, ale cca skoro půlhodinu. ()
Galéria (48)
Zaujímavosti (25)
- Dvoumilionový snímek se do USA dostal díky distributorovi Sony Classics a debutoval (9.–11. 2. 2007) na 36. příčce žebříčku návštěvnosti se ziskem 213 589 amerických dolarů v devíti kinech. Celkový výdělek se vyšplhal na 6,8 milionu dolarů. (imro)
- Film se v žebříčku časopisu Empire o nejlepší film roku 2007 umístil na druhém místě v těsném závěsu za filmem Bourneovo ultimátum. (KidWithGun)
- Pointa vtipu, ktorý Grubitz (Ulrich Tukur) rozpráva v kaviarni o tom, že medzi Honeckerom a telefónom nie je žiadny rozdiel, je hra so slovíčkami „aufhängen“ a 'neuwählen. Z hľadiska telefónu to znamená zavesiť a vytočiť nové číslo, z hľadiska politiky to znamená povesiť a zvoliť nového. (Arsenal83)
Reklama