Princezná Mononoke

Očekávání byla velká. Sice jsem moc anime neviděl, ale Cesta do fantazie se mi velmi líbila. Ale bohužel musím říct, že Princezna Mononoke je o něco horší. Začátek vypadal dobře, mohl z toho být famózní příběh, plný napětí a parádní hudby. Ale pouze ta hudba stála opravdu za to. Děj mě hodně zklamal. Ačkoli jsem čekal opak, tak mě to prostě vůbec nechytlo. Děj je postupem času hloupější a naivnější a v druhé polovině jsem už vyhlížel konec, který byl ovšem v nedohlednu. Prostředí dokáží Japonci ve svých anime vytvořit opravdu parádní, svět fantazie je dechberoucí, ale chtělo by to naplnit ho lepším příběhem. Možná že se jedná o nějaké japonská báje a legendy a pro ně je to prostě naddílo, já jim to neberu, ale mě ten příběh prostě za srdce nechytnul. Ovšem v některých situacích jsem si film vyloženě užíval, ale v celkovém pohledu to pro mě osobně není žádná sláva. 70% (17.02.2011)

Dívám se na filmy Hajaa Mijazakiho v chronologickém pořadí a líbí se mi, jak se jeho tvorba postupně vyvíjí, ale jeho rukopis přitom zůstává bezpečně rozpoznatelný. Princezna Mononoke je tedy další příběh se silným ekologickým podtextem, ovšem je to stoprocentně vážná fantasy s minimálním počtem momentů pro odlehčení, zato s maximálním počtem nejrůznějších magických poetických výjevů a s postavami, které rozhodně nejsou rozdělené na kladné a záporné - každou lze při určitém vidění světa pochopit, což celému příběhu dodává na působivosti. Monstrfinále je naprosto úžasné, ale nezapomenutelných scén je celá řada. (06.08.2023)

Stejně jako u Radya i u mě jde o první "anime". Musím říct, že příběh se mi docela líbil, i když se mi zdál zbytečně dlouhý. Co se týče animace - moc se mi líbilo pozadí, příroda a vůbec celá krajina, ale moc mi nesedí animace lidí. I když ke konci už mi tolik zvláštní a odlišná nepřišla, možná si zvyknu :-) Každopádně příběh za shlédnutí stojí. (23.08.2005)

Pro mě nejslabší epos z Hayaovy velkolepé filmografie, přesto s pocitem komplexního díla. Jakmile se po nezvykle nevýrazném rozjezdu poprvé objeví San, příběh chytne a až na malé výjimky nepustí až do působivého a animačně úchvatného závěru. Těmi výjimkami jsou epizody odehrávající se v Železném městě, které se snaží vměstnat do Mononoke trochu toporný humor, který tentokrát působí jako pěst na oko. Vše ostatní je ale pohádka v tom nejkladnějším slova smyslu. Kdykoli jsou v jednom záběru San a Ashitaka, ale hlavně, když Miyazaki rozdává nápady své bohaté pokladnice zvané fantazie. Vlci, lesní tvorečci nebo sám velký Duch lesa ve mně vyvolávali pocit, jako bych se díval na zfilmovanou báseň. (22.06.2006)

Geniální záležitost geniálního režiséra. Bylo by ošidné prohlásit Princeznu Mononoke za nejlepší Miyazakiho film, například Naušika, či Laputa nejsou o nic horší. Na Mononoke se mi ale líbil dospělý rozměr, který u děl tohoto režiséra dlouho chyběl. Závažností a zpracováním se již nejedná o rodinný film, ale o regulérní fantasy podívanou pro dospělé. A právě ona absence dětské naivity je to co činí Princeznu Mononoke v rámci Miyazakiho tvorby jedinečnou. (23.11.2004)