Parfum: Príbeh vraha

V na prvni pohled odpornem obalu smradlaveho prostredi spinave historicke Francie se prekvapive skryva nadherne vonave jadro podane velmi poeticky narativnim zpusobem. V hlavni roli vyjimecne nadana osobnost, ktera si to diktovala uz v embryo stavu a pro kterou jsou ostatni lide pouze podradnym nastrojem k dosazeni jeho kreativnich cilu. Kdyz ma talentovany umelec svou vizi, udela vsechno pro jeji naplneni a nezastavi se pred nicim, pokud by tak ucinil a nechal se omezovat beznymi pravidly a zpusoby spolecnosti, rozlozila by se jeho umelecka integrita a smysl jeho existence by ztracel hodnotu. Proces tvorby je okolim nepochopen a zada si sve mnohdy brutalni obeti, nicmene ve finale jsou stejne vsichni v extazi a jakekoliv obeti se jevi jako naprosto irelevantni. Artistic World Domination. 9/10 (16.06.2008)

Jean-Baptiste Grenouille má über-schopnost, za kterou by se nemusel stydět ani Superman. Namísto lejzrového zraku používá svůj superčich a to až tak, že cítí osobu na dvacet mil a v parfumérské dílně rozpozná ingredience parfému v zašpuntovaných lahvičkách. Škoda, že se v příběhu neobjevil ještě Green Goblin a Lex Luthor, mohli dát s Žánem celkem solidní superpadouškou trojičku. No jo, no. Parfém je zkrátka trošku unylá, notně nereálná pohádka, jejímž průběhem jsem byl prvně navnaděn, posléze znuděn a nakonec mírně překvapen... Kteréžto překvapení ráčil jsem projeviti lehkým a společensky únosným pozdvižením obočí. Tak nějak se ovšem nemůžu přenést přes tu všudypřítomnou absurditu. Tváří se to jako historická freska, ale kdyby si náš hlavní hrdina na konci filmu rozhrhnul blůzku, odhalil modrý trikot a se svištěním odfrčel do stratosféry...ani by mě to nepřekvapilo. (23.10.2010)

Netušil jsem, že když se na Perfume začnu dívat ve 2 ráno, tak spát půjdu až o půl páté. Neuvěřitelně zajímavý začátek. Čich. Jak nás může nesmírně ovlivnit. Otroctví do toho ještě a nevážení si lidství, to už je kapka do ohně jak ušitá. Poté, co se ještě hlavní hrdina potká s úžasným Dustinem Hoffmanem, bylo mi jasné, že bude tento film něčím neobyčejným a uchvacujícím. Hudba, postavy, příběh, to všechno do sebe skvostně zapadá a medovou vůní se line až ke konci, který byl (první impuls) trochu přehnaný, ale po zamyšlení se - nádherně předvedl finální myšlenku filmu. A naprostý konec? Odchod, který jsem nečekal ani ve snu. Dávám nahoru obě nosní dírky a hodnotím velmi pozitivně. Jednou si opět rád zopakuji. 90% (01.04.2012)

Dlouho mi nebušilo srdce jako v momentě, kdy Rickman bere klíč z nočního stolku, otevírá dveře pokoje své dcery a... Knihu jsem nečetl, o Jeanu-Babtistovi Grenouille nic nevěděl a film jsem dlouho odkládal. Hanba mi. (28.10.2012)

problém: Tykwer se snaží rozšířit film o další smysl (čich) a tam, kde vyvolává známé vůně (hlavně počátek) se mu to daří snad až neskutečně dobře.. ALE: vrchol filmu je založen na tom, že se snaží v divákovi evokovat něco, s čím nikdy nebyl konfrontován (dokonalá vůně), což zkrátka a dobře filmem nelze, což je sice jediná slabina tohoto jinak snad dokonalého filmu, ale slabina tak podstatná, že musí aspoň jedna hvězda dolů..každopádně ta snaha o nemožné mě fascinuje a tykwerovi i dál držim všechny 4 palce btw:akorát je trochu škoda, že film přichází v době, kdy snad všichni trpí rýmou :) (02.11.2006)

Je nutno oddělit dvě základní roviny filmu od sebe. Liší se totiž nejen pojetím, náladou a žánrem, ale bohužel také kvalitou. Úvodní scény z pařížského trhu jsou znepokojivě skutečné a děsivé, žádné typické růžové brýlky na oči a pojďme se podívat, jak v osmnáctém století bylo všechno nádherné a jak se každý měl fajn, protože byl buď rytíř, šlechtična vybírající si mezi zástupy rytířů nebo spokojený hostinský. Skvělý úvod. Druhou nejsilnější pasáží je zasvěcování mladého Grenouilla do obru. Dustin Hoffman je jedinečný a celý film je v tomto okamžiku nejen napínavý (první vražda a náznaky Grenouillovy nepříčetnosti), ale také zajímavý a poučný. Postavy opravdu žijí a všechny do děje přesně zapadají. Od přesunu děje mimo Paříž už film chytá vatu a jede jen rutinní kolovrátek masovrahovských filmů, na jehož závěru dojde i na recesi (?) či metaforu (?), která vyznění filmu posouvá blíže ke slovu "ehm?". Za ten závěr, který mi dojem z filmu dost pokazil tři a půl. Nebýt jeho, byla by to čistá čtyřka. [červenec 2007] (06.07.2007)

Technicky brilantní dílko, které rozzářilo vcelku fádní nadílku tohoto roku. Tykwer se sice plně neosvobodil z okovů hollywoodského klišé, ale vše umně opepřil unikátním vizuálním pojetím a atmosférou a - sice ne dokonale, ale přesto velmi statečně - se porval s "nezfilmovatelnou" knižní předlohou. Bravo. (11.10.2007)

... alebo aj o tom, ako chlapec s výnimočným talentom išiel za svojím snom:-). (04.11.2007)

Nezlobte se na mě, ale taková pecka, jak tu všichni píšou, to rozhodně neni. Po příběhové stránce se film celkem pomalu rozjíždí, s Hoffmanem upadne do pohádkovějšího tónu, aby se pak v Grasse stal skoro thrillerem, ale jen těžko se fandí hlavní postavě perverzního úchyla, co na tom, že má čich jak vlčák... sice je film po vizuální stránce super, ale to Mona Lisa taky, a nedá se na ní čučet dvě a půl hodiny... Slabší 4* (16.07.2013)

Ne, prosím, řekně mi, že tuhle parodii nenatočil ten Tom Tykwer. (24.01.2007)

Tykwer natočil mistrovské dílo, které mnohými bohužel zůstane nepochopeno a nedoceněno. Jedná se o atmosferické, naturalisticky natočené expresivní dílo, které není bohužel bez chyb. V první půli bohužel ztrácí tempo, které film dostane v polovině druhé (kde však bohužel dostává logika dost na frak). Kapitolou samou pro sebe je divný, kontroverzní závěr, který mnoho diváků odsoudí. Mně na tom vadila zbytečná teatrálnost a doslovnost (grupáč na náměstí)- to kvůli konci nemůžu dát maximální hodnocení. Druhý konec je ale ok. Film má svou duši a nadchne svou precizností. Hlavní hrdina není vyloženě zápornou postavou, místy je dokonce sympatický a jeho jednání má logiku a hloubku. Také bych chtěl uchopit tu dokonalou vůni, onen smysl života... (06.07.2008)

"K čemu jsou krásné věci, nemůžeme-li je vidět milovanýma očima? Co dělat s krásou, ba i s radostí, neokoušíme-li je v srdci druhého?" Romain Rolland (20.02.2009)

Spousta filmů nám předhazuje šílence a psychopaty. Jak všichni víme, šílenství má mnoho nejrůznějších podob. Někdy jde o celkem běžnou věc, se kterou se dá žít, jindy je to nebezpečné pro vás i vaše okolí. Tentokrát je přímo vražedné. Vrátíme se o pár století do minulosti a uděláme si malý výlet do Francie. Průvodcem nám bude masový vrah s vyjímečnou schopností. Měl geniální čich. Takovou schopnost bych za žádnou cenu nechtěla. Narodil se na špinavém pařížském tržišti, kde o nejrůznější pachy rozhodně nebyla nouze. Podobnou špínu nám představil zvlaštní spisovatel Emil Zola, který se v takových naturalistických výjevech vyžíval a dokázal je čtenářovi dokonale popsat. Vaše fantazie pak mohla krásně zapracovat. Stačí si připomenout jeho slavné Břicho Paříže. Tady jsme se mohli přesvědčit na vlastní oči. Když byl Jean starší, tak vlastně náhodou zakotvil u výrobce parfému. Zde se naučí výrobu parfému. Jednoho večera ucítil zvláštní, magickou vůni, kterou byl fascinován a přitahován silou magnetu. Byla to vůně ženy. Čisté a nezkažené ženy, panny. Od té doby je hnán silnou touhou po dokonalém parfému a ta touha ho přivedla až k vražednému řádění. Film ve mě zanechal hluboký dojem. Několikrát jsem se přistihla, jak ty vůně cítím taky. Vůně se dá dost dobře zprostředkovat pomocí očí a dobrého popisu. Takže moje bujná fantazie opět zapracovala na plné obrátky. (08.10.2009)

Natočeno je to opravdu hezky. Skoro jako kdybych se ocitl přímo ve Francii 17. století. To ovšem neznamená, že bych tam skutečně chtěl být... přišlo mi, že i smrad města se přenášel z televize. Vizuálně je vše krásné, záběry na domy nad řekou, na levandulová pole, či na prodavačku mirabilek. Když ale pominu pár těchto věcí, tak jsem se děsně nudil. Nečíst předtím knihu, dal bych pravděpodobně 4*. I předloha mě nijak moc nebavila. Líbilo se mi, jak se snaží žít mezi lidmi a spousta drobností, které film postrádá, a k dalšímu čtení mě motivovalo hlavně zjistit, jak příběh skutečně dopadne. Film se orientuje jen na příběh a podruhé mě to prostě nebaví... snad kdyby něco udělali líp, než jak to je v předloze, ale toho je velmu po málu. Hoffman excelentní a závěr nepůsobí tak useknutě, ale jinak... lepší předem nečíst. (04.04.2010)

První polovina filmu je neskutečně zajímavá, protože i když prostřednictvím plátna nemůžete vůně a smrad vnímat, přesto jako kdybyste je cítily. Ulice jsou úžasně špinavé a do toho máte pocit, že cítíte něco krásného spolu s hlavním "hrdinou". Bohužel postupně se to vytrácí a samotná vražedná část není nijak zajímavá. Až na to finále, které je... no zvláštní, ale sedne k tomu a je tam cítit hodně z podstaty člověka. (27.04.2015)

Opravdová filmová lahůdka. Strhující příběh (chvílemi poněkud drsný), úžasný hudební doprovod a jeden velký lidský osud, jež byl naplněn. Dustin Hoffman jako stárnoucí, dříve úspěšný pařížský parfumér a Alan Rickman jako milující otec své jediné dcery si velmi důstojně předávají „štafetu“ v půli filmu. Jeden z nejoriginálnějších a nejnápaditějších počinů poslední doby. Zkusme si představit, jak by celý snímek vypadal, kdyby se režie místo Toma Tykwera ujal Tim Burton a role hlavního hrdiny by byla přiřknuta Johnnymu Deppovi.) (27.04.2009)

Magický příběh z 18. století. Zejména díky dokonalé výpravě je to velmi pěkná podívaná. Látka je však svojí podstatou nesmírně emotivní, má až faustovsky dramatický potenciál. V tomto ohledu nám scénáristé i režisér nedali nic. Dostali látku jako hrom, a nepoznali to, zůstali povrchní. Zjištění, že už nejen diváci, ale ani tvůrci nedokáží rozpoznat drama, je pro mě... ehm, zarážející. --- (01.03.2013)

"Staří egypťané věřili, že opravdu originální a jedinečný parfém potřebuje jeden tón navíc. Poslední dokonalou esenci. Tu, která podtrhne a přitom zastíní ostatní." Perfektní vizualizace filmu. Jak vybrané natáčecí lokace, tak práce s kamerou. Stejně, tak jako hudba. Soulad vizuálu s hudbou ve filmu je neskutečný. O hereckých výkonech ani nemluvím. S něčím takovým jsem se ještě nesetkal. Celkově i s takovým dějem. Na jednu stranu je mi to odporné, ale na druhou je to zajímavé, protože s takovou tématikou jsem se u filmu ještě pořádně nesetkal. Bylo tu už dost masových vrahů, kteří si své oběti vychutnávali. Ale tady je to jiné. Neřídí se žádným lidským pudem. Žene ho jen jeho touha po nových vůních. Ke konci filmu děj bohužel ztratí spád a antigradace, po už tak dost vyhrocené části na náměstí s místem popravy, se bohužel v úplném závěru filmy nezdařila, tak, jak si to asi režisér myslel. Každopádně se jedná o kousek, který asi nesedne každému, ale stojí za shlédnutí. 80% EDIT: Film jsem viděl necelé tři týdny zpátky a furt mi nějak leží v hlavě. Na tomhle filmu je něco,co bych dokázal popsat dokonalostí. Já sem na filmu neviděl prakticky žádnou chybu (až teda na ten závěr, kdy to u mě trochu ztratilo na šoku), ale pořád je tu něco, co mi říká, že tohle asi hodně dlouho nezažiju. Geniální práce s kamerou, nadlidské herecké výkony a děj, který je člověku odporný, ale uchvátí ho. A to už je myslím co říct, když se člověku něco příčí, ale zároveň ho to táhne k tomu, že chce vědět, jak to skončí. Chce vědět, jak dopadnou hlavní postavy. Někde sem četl (možná tady v zajímavostech), že režisérovi někdo pravil, že knihu je nemožné zrealizovat. Blbost. Tenhle film je mistrovským kouskem. 93% (11.07.2014)

Jsem ohromen! Filmy ze středověku moc nemusím, ale tenhle mě úplně udolal! TT dokázal zhola nemožné, dokázal zachytit svět vůně do celuloidu, a to tak omamně, že na člověka z plátna přímo dýchá. Právě prohnilý a nehygienický středověk skýtá nejideálnější prostředí pro perfektní vizuální zobrazení vůně. Nádherná kamera, skvěle vystavěný příběh, výteční herci (Dustin H. rulezz!;) a uhrančivá hudba. Smekám, tohle je pecka! (04.11.2006)

Európsky výpravný veľkofilm na motívy románu Patricka Süskinda. Bolo zrejmé, že tento mnohovrstevný historický román, o ktorého sfilmovanie sa snažili velikáni ako Forman či Scorsese, nebude ľahko prenesiteľný na filmové plátno. V rámci možností sa však Nemcovi Tykwerovi podarilo z knihy zachytiť mnoho. No aj tak nie je nelogické, že hlavná postava je tu vykreslená viac ľudsky a vábnejšie, než tomu bolo v knihe. Napriek zrejmým vysokým umeleckým ambíciam snímku však práve tá v niektorých prípadoch nasilu pretlačovaná artovosť podkopáva celkovému zážitku nohy. Pretože mnohé podarené okamihy jednotlivo fungujú skvele, ale v celistvosti si prekážajú. Je to zjavné, keď Grenouille vstrebáva aromu s kvázi precíteným efektom na publikum v kine. Na mňa to pôsobilo schematicky, až otravne. Naopak, paradoxne však fungovali pri nádherných porovnaniach, ako napríklad naturalistický a ničím nepríkrášlený úvod v kontraste s poeticky metaforickým záverom, či šerým filtrom nasnímaná bieda Paríža s krásnym, slnečným Grassom. Práve v týchto silných okamihoch sa Tykwer vyžíva, podkresľujúc výraznou hudbou a spektakulárnymi kamerovými finesmi. A preto si myslím, že už len kvôli emocionálnemu precíteniu pokryteckej a absurdnej doby, sebakritickému vykresleniu podstaty človeka, kde svojou troškou do pekelných mlynov v nelichotivom svete prispel každý, sa tento počin oplatí zhliadnúť. A najlepšie na veľkom plátne. (09.02.2007)