Au-delà de l'infini
The Wild Blue Yonder
Réžia:
Werner HerzogScenár:
Werner HerzogHudba:
Ernst ReijsegerHrajú:
Brad DourifObsahy(1)
Označení „science fiction fantasy“ dobře vyjadřuje tradičně svébytný přístup Wernera Herzoga k žánru dokumentu. Stejně jako ve svých hraných filmech v něm portrétuje hlavně vizionářské vyděděnce z „normálního“ světa a popisuje „exotická“, ale k osudům jedince i lidského druhu lhostejná přírodní prostředí. V průniku dokumentu a hraného filmu se odehrává vyprávění mimozemšťana ze systému Andromedy (Brad Dourif). Ten vypráví příběh svého druhu, hledajícího nový domov na Zemi poté, co opustil umírající domovskou planetu. Ryze scifistický děj je ilustrován archivními dokumenty, interview s předními matematiky, záznamy pořízenými posádkou raketoplánu STS-34 či záběry pod arktickým ledem. Divácky konfrontační obrazovou mozaiku (skládající se v překvapivě nové poetické významy) dotváří hudební složka, jež je dílem Ernsta Reijsegera. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (18)
Co si budeme nalhávat-nejlepší herzogovka to zdaleka není. Ale už jen ten nápad přeskládat archivní obrazový materiál do zcela nové sci-fi fantasy a to jen za podpory jednoho herce v roli emzáckého vypravěče..už to samo o sobě je tak nekompromisní manifest Herzogovy tvůrčí suverenity, že si to zaslouží bližší pozornost. Werner se prostě absolutně nesere s tím co tomu řeknou ostatní a hravě si skládá záběr za záběrem aby to sedělo do Dourifova monologu a jeho příběhové linky. Téměř 80%recyklace, která je malým ale ušlechtilým, vtipným a nápaditým gestem na podporu záchrany té naší Wild Blue Yonder. ()
Na „zasloužilého umělce“, jakým Werzog je, až šokující ukázka radosti z tvorby a taky výborný nápad, jak z minima [jeden herec, jedno „město duchů“, pár matematických teorií a spousta archívního filmového materiálu z vesmíru a oceánu] vytěžit když ne maximum, tak rozhodně dost. Zábavné a hypnotické. ()
Námět zajímavý a vtipný. Určitě působivá ukázka jak lze pomocí změny konextu obrazů a informací dosáhnout nových interpretací a vytvořit prakticky nový svět. Bohužel v celku se to Wernerovi nějak vymklo z rukou. Krom hlavního představitele Brada Dourifa vše působí odtažitě a místo toho, aby se člověk ponořil do objevování nového světa, se spíše snaží neusnout při sledování nekonečných záběrů, v čemž mu spolehlivě brání kakofonický hudební podkres. Jestli opravdu takto vypadala domovská planeta našeho vyprávějícího mimozemšťana, pak se ani nedivím, že jí opustili. ()
Asi tá najnádhernejšia blbosť čo som videl. Mystifikovanie podložené faktami, do toho jeden skvelý mimozemšťan a pár profesorov, ktorí občas fascinujú a občas nudia (toho aziata som si musel pretáčať stále naspäť, pretože zakaždým som po chvíľke stratil niť). A k tomu nadpozemská, orgastická hudba! Film ktorý ocení málokto, takmer dokument, čo ma ako prvý presvedčil, že by som sa raz na toho Malicka predsa len mal odhodlať ()
Tak tohle bylo zklamání. Ten námět zní strašně zajímavě, ale to dokumentární zpracování sice funguje v jednotlivých scénách, ale jako celek ani náhodou a spíš nudí. Navíc některé scény se neskutečně, a hlavně zbytečně, táhnou. Poselství to má sice pěkné, ale i tak to to ne úplně zdařilé zpracování shazuje dolů. Mít to tak 30, nanjevýš 40 minut, ok, takhle ne. Herzog má mnohem lepší filmy, ale na tenhle jsem se poměrně dost těšil a bohužel mě zklamal. 2* ()
Reklama