Zodiac

Vyčítat Zodiacovi dlouhou stopáž a schématičnost mi přijde jako kdyby někdo vyčítal Hvězdným válkám, že se v nich lítá nadsvětelnou rychlostí... Podle mě vše, co se na plátně odehrálo mělo svůj smysl. Film není šokující, brutální, nemrazí z něj ani nejde hrůza. Ale jako celek je víc než dobrým a reprezentativním zástupcem krimi žánru. Samozřejmě, že je to něco jiného, než na co jsme od Davida Finchera zvyklí - reálná předloha, žádné nečekané a šokující zvraty, ale to přece nevadí. Kdyby točil pořád stejné věci, začal by brzy nudit. Takhle se dokázal posunout dál a ukázat, že umí i trochu jiný styl i žánr. (30.01.2008)

Od Zodiaca nečekejte thriller, jde spíš o brilantní kriminálku, která se postupem času láme do psychologické studie posedlosti. Snad poprvé Fincher ani na chvíli neexhibuje, "jen" poctivě a zaníceně vypráví. Fascinovaly mě detaily - sledovat změny oblečení a účesů hrdinů či interiérů v průběhu let je zážitek sám o sobě (a to si takových věcí většinou moc nevšímám). Herecké obsazení je bezchybné (nejvíc se mi líbil Mark Ruffalo jako policista, který se snaží udržet si od případu odstup). Jediná výtka je stran stopáže - víc než dvě a půl hodiny mi přišlo příliš. **** 1/2 (08.06.2007)

There's more than one way to lose your life to a killer. Fincher střídá vždy ambicióznější tituly s těmi oddechovými, žánrově ale brilantními, a tak po Vetřelci 3 přišlo Sedm, po Sedm zase Hra a po ní Klub rváčů následovaný Úkrytem. Zoadiac se řadí mezi ty ambiciózní a je z nich nejlepší. _____ Film otevírá dlouhý, až depalmovský záběr s jedoucím vozíkem se spisy do kanceláře a dá se říct, že Zodiac tak svou pevnou, ale trochu rozvleklou a literární strukturou vyprávění nejvíc zaujme ty, kteří toho moc o skutečném případu neví. Fincher skvěle evokuje dobu 70. let prostřednictvím vhodně vybranýh písňových hitů, které zní převážně ve scénách vražd, u nichž to s krvavostí a násilností není až tak žhavé, jak se před premiérou napovídalo._____ Vlastně se jedná o další charakterovou studii izolovaného a svou prací pohlceného jedince, jaké známe z předchozích Fincherových děl, zbavenou jakéhokoliv psychologizování (což kvituji s povděkem a na atmosféře to ještě přidává). Z Finchera se stává další cinefil, který žije pro film, což dokazuje diskuzí o hororových snímcích a záběry z kina (promítá se Drsný Harry, který byl Zodiacem silně inspirován).___ Stylistická stránka zde slouží výhradně vyprávění, a tak nečekejte žádné libové průlety zábradlím či uchem hrnku, herci jsou rozestaveni v mizanscéně buď tak, že z ní vyčnívají, nebo se v ní naopak ztrácí (to dodává na intenzitě).___ Zamrzí akorát uspěchaný (nečekal bych, že to u skoro tříhodinového filmu napíšu) konec, kdy se snímek přehoupne z výtečného dramatu k až moc doslovnému thrilleru (o co by to bylo působivější bez povinných faktografických titulků na závěr!). Výslednému hodnocení hodně napomáhá i správně minimalistická hudba._____ Jinak všichni podávají excelentní výkon, Jake Gyllenhal by si sice zasloužil víc prostoru, ale Robert Downey Jr. v nejlepším slova smyslu připomene postavu Marka Wahlberga v Departed/Skryté identitě. Akorát je nutné si navyknout na to, že tohle není žádný hračičkářský film, ale old-school odvyprávěná podívaná, která svým černým humorem a působivými pasážemi (telefonát do studia, scéna s dítětem či taxikářem a u vody - vlastně každá vražda) bere dech. (11.04.2007)

Fincher prostě umí a jeho verze vyšetřování legendární série vražd na americkém západě, jejichž pachatel toužil po slávě a manipuloval se sdělovacími prostředky, v sobě má nepopiratelné napětí, přes dlouhou stopáž i dobré tempo a těžko nalézám nějaké slabiny, které bych Fincherovi vytknul. U mě si Zodiac stojí výš než umělý kultovní thriller Sedm. Snad jen pro obrovské množství faktů, důkazů, postav a svědeckých výpovědí, které se snažil do svého filmu Fincher vměstnat a které tudíž ztěžují orientaci diváka, se nakonec přikláním k pouhým 4*. Co je nejpodstatnější, Fincher ukazuje jasný rozdíl mezi fiktivním světem kriminálek a detektivních příběhů a přízemní realitou, kde jsou vyšetřovatelé konfrontováni s mizerným zázemím, nekompetentností nadřízených, hloupostí a senzacechtivostí spousty rádoby svědků a na druhé straně nutností nezvratně dokázat na základě důkazů vinu podezřelého tak, aby jej porota nemohla osvobodit. Celkový dojem: 85 %. Mimochodem, ve dvou scénách, kde se od dokumentárního stylu odchýlil k thrillerovému napětí, dokazuje režisér, kde je jeho parketa. Scéna s matkou v autě na noční dálnici a především návštěva u starého promítače a společný výlet do podzemních prostor domu mají v sobě nefalšované hororové napětí a atmosféru. (18.11.2012)