O rodičoch a deťoch

Prostě nádhera. Každá postava má ve filmu své místo a každý svojí roli podváná naprosto dokonale. Somr s Novotným si perfektně sedli stejně tak nádherná Mariana s Ľubošem Kostelným. Na konci jsem v údivu zjistil, že toto produkovala NOVA. Film mi neskutečně sedl, škoda jen, že na takovou procházku jít nemohu... Dle mého názoru hodně podceňěná záležitost, která by si zasloužila mnohem vyšší hodnocení, neboť podobného filmu u nás nemáme! 5 F-4 Corsairů! * * * * * (06.07.2016)

První hodina je vynikající, ale po zlomové polovině to začne jít do kopru až příliš rychle a absence jakékoliv gradace zamrzí čím víc má člověk Michálka zafixovaného jako precizního tvůrce. Ne že bych od Rodičů a dětí očekával mnoho, ale po tom úvodním šoku z uvěřitelného českého filmu jsem měl během čím dál nudnějšího konce chuť mlátit hlavou do zdi takovou silou, že by mi ji záviděla i armáda zbrojnošů s beranidlem. (06.03.2008)

Svěží a uvěřitelné - až jaksi vnitřně kamarádské - bilancování nad životem, které se vyvarovává obvyklých neduhů českých filmů (vtipy za každou cenu, "lidový" humor). Dospělá žánrovka, která se nebojí jít pořád po stejné linii ve stylu Před soumrakem a nepodráží si zbytečně nohy vedlejšími liniemi a postavami, které nemají s ústředním příěhem nic společného. 15 minut dolů a hlubší závěr s výraznějším myšlenkovým dozvukem však mohlo Michálka přece jen posadit ještě o schod výš. 75% (26.02.2008)

Tak už je mi jasné, kam se mi ztrácí zásoba pití ze soukromého baru. Já bláhovej podezíral souseda a on mi na to chodí orangutan zaběhnuvší se z nedaleké Trojské ZOO :-) Teď vážně. Tahle nenucená procházka životem a konfrontace stáří s mládím (rodičů a jejich dětí) a kterou navíc tak dobře zná každý z nás, (z toho svého vlastního soukromého života), vám uběhne tak rychle, jako když padáte ze skály a vám se před očima v okamžiku promítne celý váš dosavadní život. A musím (si) přiznat jedno. Přicházel jsem ji na chuť („procházce“) s každou další ubýhající minutou víc, zvlášť, když se začalo (UPŘÍMNĚ) brnkat na vážnější strunu. Jsem nesmírně rád, že pan Somr dostal příležitost dokázat, že je stále plný sil a „umí“, (byť dotyčný nemusí už nikomu nic dokazovat) a ve spojení s D. Novotným vytvořil (lehce) netradiční, ale náramně se doplňující dvojici. Snímek O rodičích a dětech je civilní , nenucená a naprosto přirozená (vztahová) tragi-komedie ze života, kde se obdivuhodně promýchávají úsměvné momenty s těmi vážnými (inu, to je ŽIVOT) a jelikož už „jsme byli“ dost dlouho vážní, dovolte mi komentář zakončit v poněkud odlehčenějším duchu. „Jdi doprdele s koprem!“.... SOUHLAS! :-) a poprosil bych o dvojitej nášup pravý číny a jako druhý chod lehce netradiční ragů! Kdo viděl ví, kdo teprve uvidí, pochopí...... p.s. a ano, řadím se taky mezi ten zlomek z vás, kteří jsou toho názoru, že bez dvojice Kostelný-Kroftová by se jednalo o mnohem větší zážitek. Tahle linie slouží tak max jako rušivý element. Já bych mnohem více uvítal, aby ta „procházka“ pana Somra s D. Novotným nebyla ničím rušena a s pomocí flashbacků do mládí (dětství) nás oba provedli až na konec (procházky). Btw, samotný závěr pohladil po duši a vykouzlil úsměv (tedy alespoň na té mojí tváři). Srovnání s Linklaterem je na místě a musím (si) přiznat, Michálek (resp. scénář) v mém případě z tohoto „minisouboje“ vychází jako vítěz. Možná to bude tím, že už mi dávno není náct. Ještě pár let a v mém případě bude spíš aktuální Babí léto. No, zase tak brzy to nebude :o) (18.11.2011)

Vladimíre Michálku vy jste si nás pěkně rozmazlil. Ne, nebylo to špatné. Ono to bylo dokonce dobré. Pan Somr a David zahráli naposto dokonale. Lubo Kostelný ,ale rozhodně na dvacetiletého syna nevypadal, což ovšem nepokládám až za takový problem. Problem trochu shledávám dlouhé stopáži ,protože to jaksi nikam negradovalo. Druhá polovina byla stejná jako první, ty samé dialogy jen malinko změněné prostředí. Je to škoda , protože rozhodně bylo toho ještě mnoho o vztahu rodičů a dětí nevyřčeno... (11.07.2008)