O rodičoch a deťoch

Byl jsem zvědav, jak bude fungovat filmová procházka otce a syna. Dostalo se mi velmi milého a ve svých dialozích (i když je dialog pouhá lidská iluze) inteligentního filmu. Chytrými prostřihy do různých vzpomínek a zážitků se Michálek vyhnul jednotvárnosti, na druhou stranu některé pasáže už přeci jen působí rušivě (scéna z filmového plakátu a Lábusovo figurkaření). Ovšem ve filmu se nachází třeba na první pohled nepatřičná černohumorná vložka o jedné "večeři", která kdyby nebyla prosříhána do debaty otce a syna, zřejmě by vyzněla jen tak napůl. Hercké výkony jsou až na Zuzanu Stivínovou velmi dobré, hudba pěkná. (14.05.2008)

Dvě dvojice, dva nekonečné (někdy humorné, občas lidové, ondy i intelektuální) dialogy, ... a to v plných 110 minutách. Kdo hledá ve filmu pouze zábavu, akci a nesmysly ujetých scénáristů a režisérů, nechť se raději nedívá a pustí si Van Helsing. Kdo hledá ve filmu odpověď na mnohé životní otázky a případné poučení, nechť se tedy pokusí v tomto snímku najít odpověď na otázky soužití rodičů a dětí, na otázky o nenaplněných přání dětí i jejich rodičů, a nakonec i na otázky ohledně vzájemného nepochopení a následných domněnek a chování. Josef Somr exelentně zahrál klasického "tatíka" v letech, který si uvědomuje spousty svých "mladických" chyb v rodičovské výchově a právě snad proto projevuje přehnanou starostlivost o svého syna (45) ve snaze ochránit ho před stejnými chybami a léčkami života. Ale žádný tatík, ( tedy ani já), nepochopí, že každé dítě si musí napřed rozbit nos, než pochopí (... tedy to dítě, a třeba i čtyřicetileté), že ten "tatík" měl vlastně pravdu. PS: Lepšího komunistu, než Lábuse ve vytahaných červených teplákách "na půl žerdi" s lahví desítky si opravdu představit nedovedu. :-) (Dále odkazuji na komentář CaptainNor) (15.11.2008)

Michálek má naprosto nevídaný inscenační talent (Linklater by mu ho mohl závidět, i ta literárnost scénáře působí jako improvizace), který nakonec vynesl O RODIČÍCH A DĚTECH pátou hvězdičku, přestože je co vytýkat. Třeba nadbytečnou dějovou linii s přítelkyní a synem a s tím souvisejíci přemrštěnou stopáž o 15-20 minut._____ Není nutné vydestilovat život a moudra o něm do necelých dvou hodin, lepší by bylo vyšumět do ztracena a být ovážný. Na Michálka je to až moc velká sázka na jistotu, která ale osloví spíše starší diváky - stejně jako BABÍ LÉTO - a která mi od takového formálního (ANDĚL EXIT) a žanrového (JE TŘEBA ZABÍT SEKALA) experimentátora přijde jako vyložená škoda a zklamání._____ Ale v rámci české kinematografie výborné. Z Novotného a Somra sálá charizma a chemie mezi nimi funguje na výbornou, hudba a kompozice záběrů a propracovanost mizanscény či práce s hloubkou ostrosti anebo střidmé a inteligentní užití triků dává pocítit, že snad ani nesledujeme český film. Emocionálně působivé, nepodbízivé, přirozeně chytré a moudré. Víc takových filmů, za než se nemusím stydět... A to jsem po NEJKRÁSNĚJŠÍ HÁDANCE chtěl emigrovat. :-) (21.03.2008)

Hlavní linie vycházející ze skvělého Haklova textu (který se zřetelně inspiruje odkazem Bohumila Hrabala) podpořená výbornými herci (Josef Somr for Czech Lion!) je nadprůměrná, místy vynikající. Celý film však jako kyselina sžírají absolutně otřesné scény ze synova bytu: imbecilní scénář, velmi špatná Mariana Kroftová a totálně nesympatický Luboš Kostelný. Zpočátku se krátké prostřihy do prokletého bytu dají skousnout s vědomím, že brzy se zase vrátíme k hlavní dějové linii, postupem času však získavají scény z bytu více a více prostoru a jako rozběsněný apokalyptický jezdec likvidují celý film. Nejhorší Michálek a trestuhodně promarněná příležitost. Pohled ze zámoří pro konfrontaci: http://www.variety.com/review/VE1117937836.html?category31&cs=1&query=of+parents+and+Children (27.09.2008)

První hodina je vynikající, ale po zlomové polovině to začne jít do kopru až příliš rychle a absence jakékoliv gradace zamrzí čím víc má člověk Michálka zafixovaného jako precizního tvůrce. Ne že bych od Rodičů a dětí očekával mnoho, ale po tom úvodním šoku z uvěřitelného českého filmu jsem měl během čím dál nudnějšího konce chuť mlátit hlavou do zdi takovou silou, že by mi ji záviděla i armáda zbrojnošů s beranidlem. (06.03.2008)