Pí a jeho život

Po dlouhé době jsem v nějakém filmu horko těžko hledal záblesk přidané hodnoty, vysvobození z ubíjející myšlenkové fádnosti. Neboť ono vážně nestačí, že je to barevné a 3D. Ani kniha nepředstavuje intelektuální veledílo, ale alespoň ponechává mnohem větší prostor naší představivosti a nabídku alternativního výkladu okamžitě nezazdívá debilním shrnutím, které zvířátko zastupovalo koho. Oproti filmu s jediným vypravěčem je také výrazněji strukturována jako zamyšlení nad spolehlivostí vypravěčství, nad nekonečnou modifikovatelností „našich“ příběhů (3,14…). Jsme v ní vedeni k větší obezřetnosti při posuzování, nedozvídáme-li se od daného člověka pouze informace, které zapadají do jeho verze příběhu. Úvodní část, kdy si Pí připravuje půdu pro to, o čem bude vyprávět posléze, tak dává mnohem větší smysl než ve filmu, kde je využita v zásadě jenom k prezentaci mnohosti cest k vyššímu poznání (včetně obyčejné pozemské lásky, která v knize chybí a která filmu dodává nadbytečný melodramatický aspekt). Zatímco v knize je vypravěčů několik a každý z nich může sledovat svůj cíl, např. „uvěříte v Boha“, film nás tím, že ponechává hlavní slovo Piscinovi, vede k „pobožnému“ čtení, které je ještě podpořeno jednoznačným, magicko-realistickým vizuálem. Během čtení knihy, která nešetří popisy bestialit, jež člověk v zájmu přežití páchá na zvířatech, se mi hlavou tolik barviček rozhodně nepřelévalo. Zdaleka nejvíce sugestivním okamžikem filmu je příznačně ten vizuálně nejčistší, kdy Pí pouze slovy převypravuje druhou verzi a je na nás, jak barvitě si ji představíme. Jiné scény jsou sice svým provedením – dlouhé záběry, rozhoupaná kamera, která se drží v těsné blízkosti protagonisty – dechberoucí (potopení lodi, první konfrontace s Richardem), ale působí nárazově, nedoznívají. Film tak nakonec nabízí hlavně viscerální, nikoli intelektuální nebo emocionální obohacení, což je dost málo a nijak tomu nepomáhá český dabing, bolestně vysoká cena za třetí rozměr. 65% (05.12.2012)

Tak fajn - od kouzelníka s filmovými kotouči, kterým Ang Lee bezesporu je, určitě nikdo nečekal tak rozporuplný začátek a téměř katastrofální zakončení jeho nového díla. Pičínův příběh je mixem Milionáře z chatrče, 127 hodin (zatím samé Boyleoviny), animovaného Madagascaru a jednoho specifického hororu s tygrem bengálským (Burning Bright). Proč ne? Snímek se dále snaží předat určité poselství, režisér ale v tomto případě celkem dost pokulhává - mno, jeden epický příběh o víře už letos v kinech žel bohu byl. Je to škoda: celá střední, dobrodružná Pího část, je totiž za čistých pět hvězd. Oscarů si u toho dovedu představit hodně... (05.12.2012)

(1001) Nesmyslný film. Nechápu, jak baron Prášil souvisí se survivalem a božským dotekem, tedy alespoň ne tak, jak to tito tvůrci předkládají. Zdá se mi, že je to ten druh filmu, který ztratí veškerou svou hodnotu, jakmile se lidé začnou obdivovat nějaké jiné atrakci, a takové filmy... no prostě nemají smysl. (20.02.2020)

Od chvíle, kdy k lodi přišla zničující bouře, mě Ang Lee přikoval k obrazu a donutil mě věřit v sílu dobrého vyprávění a odvahu lidského ducha. Pomáhá mu v tom upřímný výkon Suraje Sharmy, zvědavost, který tvor či objekt se objeví jako další a především dokonalá audiovizuálná stránka, která mi nedává spát. Všechny ryby, ostrovy, vlny a v první řadě Richard Parker mě v kombinaci s dokonale fungujícím soundtrackem přesvědčily o tom, že zvěsti o ohromující formě nelhaly. Takže proč v hodnocení nejdu do plných? Protože moc nedokážu přijmout konec. Ta volba, která se pojednou přede mnou objevila, je vlastně divácky vděčná. Dovoluje cyničtějším jedincům poodstoupit od neuvěřitelných obrazů a snad i dát celému životu milého Pi vyšší duševní rozměr. Já ale právě takové pochyby mít nechtěl. Vybrat si sám, jak vlastně film skončil, je mnohdy dokonale fungující scénáristická berlička, ale tady film trochu shazuje. Opravdu bych raději ustoupil k omračující cestě přes půl světa a upřímné poučení o volbě víry oželel. Nesmrtelnou se proto tahle plavba nestala, ale klobouk dolů za to, jak dokáže snímek, kde většinu času na plátně vidíme člověka, tygra a moře, být strhující podívanou, která z hlavy odeznívá jen velmi zvolna. (22.02.2013)

Po vizuálnej stránke úchvatné... prvých pár minút. Potom už to začne stagnovať, nech je to akokoľvek obrazovo "obrovské". Jednou z najnepochopiteľnejších vecí na tomto filme pre mňa zostáva absurdných asi 55 sekúnd s Gérardom Depardieuom. Scéna s veľrybou fajn, potešia aj lietajúce ryby, úchvatný "mäsožravý" ostrov a koniec v nemocnici, na môj vkus je toho ale strašne málo. (31.01.2017)