Pí a jeho život

Kam se hrabe Trosečník Tom Hanks se svým polovypuštěním basketbalákem Wilsonem na Pí-ho a jeho tygra. Po vizuální stránce vyšperkované do posledního detailu s příběhem a pointou o životě, poznání i strasti. Přesto mi shlédnutí Life of Pi nepřineslo ani z daleka co jsem od tohoto snímku čekal. Lepší 3 *** - 60% (26.05.2013)

Barvičky, zvířátka a bohové v milém filmovém dobrodružství s pointou, kterou lze vnímat jakou milou i nemilou. V závislosti na divákově nátuře. Knižní předloha byla, tipuji, ostřejší, Ang Lee nejspíš značně obrousil hrany, ale nevadí. Filmařsky špička, od naivní náboženské vyprávěnky to zachraňuje závěr. Palec nahoru. (06.01.2013)

Ang Lee vzal svou poetickou duši, obalil ji do diamantového závoje značky CGI a strčil nám ji deset centimetrů před nos, aby nám náhodou něco neuniklo. Někdo by mu měl připomenout, že Oscara vyhrál s typicky asijskou a hollywoodem nezkrášlenou něhou, bolestí a citem v podobě Tygra a Draka, není tedy třeba zjednodušovat a odebírat vrstvy... Pí a jeho život sice nepředstavuje filozofickou pouť ala "Mladík a moře", nicméně stále dokáže člověka pohladit, potěšit a nefalšovaně zaujmout nevšedním příběhem trosečníka s velkým srdcem. Vizuální efekty na tom mají tygří podíl, ať už jde o zmiňované CGI, doslova nebeské moře, pohádkový ostrov, tak o práci s kamerou a střihem obecně. Některé záběry, prolínačky a obrazové kompozice bych si nejradši zarámoval na stěnu... 7/10 (29.01.2013)

Moc se mi na ten film nechtělo a jediné, co mě lákalo, byl Ang Lee, ale pak jsem byla nadšená a užívala si každou minutu filmu. Překrásná kamera, nádherné obrazy a záběry, neuvěřitelná zvířátka (namouduši jsem si myslela, že jsou živá) a k mému štěstí přispívalo i to, že jsem tu náboženskou linku nějak nevnímala, takže mi to žádný zážitek nezkazilo. Dala bych klidně 5*, ale konec mě otrávil a převyprávění celého příběhu jinak mě vyloženě nudilo. (23.01.2013)

Life of Pi mě zasáhl do místa, kde jsem to vůbec nečekala, odkryl něco tam hluboko uvnitř mě. Už dlouho na mě film takovým způsobem nezapůsobil a ať si každý říká, co chce, ale pro mě je toto dokonalost. Spousta zajímavých myšlenek a úvah, navíc už jsem to psala u pár filmů, miluji velké věci a myšlenky ukryté navenek v těch samozřejmých a pro někoho bezvýznamných. Poselství filmu není jedno univerzální, ale každý si ho může přebrat a vyložit po svém. Rozumím, že někoho může naštvat to, že celý film směřuje k jakémusi cíli a závěrečná pointa to celé jakoby smaže (nebo ne?). A nepochopím, jak někdo u tohoto filmu může napsat, že je to kýč, technicky a vizuálně je to vybroušený diamant, kdybych si nepřečetla, že ten tygr je počítačový, nikdy by mě to nenapadlo, film může vypadat navenek pohádkově, ale zároveň se neztratila jistá syrovost a krutá realita přírody. Možná mě teď spousta lidí bude považovat za silně sentimentálního člověka, ale mé oči od potopení lodi do skončení titulků nezůstaly suché. Hodně silný a emocionální zážitek, že si budu muset překopat mou topku filmů roku 2012. (19.01.2013)