Babel

Nejsem první a určitě ani poslední, kdo uvidí ve vzdálenosti japonského příběhu jakousi čtvrtou stranu trojúhelníku. Je dál, o co si je vše ostatní blíž: chlapci, kteří nechtěně způsobí zranění turistky v jedoucím autobuse, milující chůva, která nezvládne situaci - ty příběhy jsou úzce provázané, intenzivní a bolestné. Japonský, i když souvislost s Marokem je zde nastrčená v podobě osudné zbraně, si žije vlastním životem a přes svou neotřelost, mi rušil prožitek z dění kolem "Pittovy" rodiny a to je škoda, protože sám by vydal na film. A když jsme u Pitta, ten chlap dávno není ve filmech pro okrasu, tady doslova překvapil, jak sešel a jak je to dojemné. Stejně jako film o zoufalství, které se nevyhýbá lidem ani místům, film křehký a silný in 1. (12.02.2007)

Ińárrituovská šablóna znova vyšla! Spojiť však tieto tri príbehy, ktoré sa v jednom bode spoja, nie je až také umenie ako bolo v predošlých dvoch filmoch. Rovnako ako aj tento (okrem marockej línie) nevyvolal vo mne toľko emócií a citov ako som chcel. Nie žiadne, tých bolo dosť, ale pocit z filmu nebol až taký intenzívny ako som myslel, že bude. Cez to všetko sa niektoré sekvencie a scény hlboko uložia v mojej pomäti, gradovanie je excelentné, strih a načasovanie scén je presne tam, kde má byť a usádza diváka v kresle stále hlbšie. Pitt konečne znova zistil aké je to poriadne si zahrať a jeho korenenie komerčnými zarábačkami snáď už skončilo a ja chcem Ińárrituove ďalšie troj-príbehové bomby! 95%. (29.10.2007)

Scénář: Guillermo Arriaga .. Bezmoc tj. společný jmenovatel mozaiky zvané Babel. Zoufalost se mísí se smutným nepochopením ve světě, který rozdělují jazyky až v poslední řadě. Ińárritu a jeho dvorní scénárista Arriaga vytvořili opět silný komorní příběh, jehož podstata leží potřetí (a naposledy) v sestavení různých částí k sobě. Vedle toho vyniká osvědčená režie a hudební doprovod - Gustavo Santaolalla brnká jako o život a právě v těchto úsecích ožívají nejsilnější pasáže snímku. Nejzajímavější příběh pro mne byla bezesporu Japonská příměs, pro zbytek příběhu, který je protkán spíše současnými globálními problémy prakticky nepodstatná, avšak pevně stojící sama o sobě, s velkou dávkou naléhavosti a intimní deprese. Zvláště metropolitní trip na extasy a následná funky house party z pohledu hluchoněmé dívky byl opravdu jedinečný zážitek !! Nebýt slabší a táhlejší první hodiny, šel bych na maximum. 90%. (25.01.2007)

Bravo! Ińárritu upustil od roztříštění příběhu na malé střípky ve stylu předchozích 21 gramů a díky tomu na mě měl jeho nejnovější počin mnohem větší emocionální dopad. Film o provázanosti lidských osudů napříč kontinenty zpětně mění můj pohled třeba na takový Crash jako velmi křečovité, chtěné a emocionálně vydírající dílko. Babel skvěle funguje v jednotlivých segmentech i jako celek, nečouhá z něj vyspekulovanost a scénáristická svévole. Herci známí i neznámí bezchybně zapadají do příběhu, kterému slouží. Jeden z nejlepších filmů roku 2006. (17.12.2006)

Stejně jako u 21 gramů jsem váhal jestli dát 4 nebo 5 hvězd a až druhá projekce rozhodla. Je pravda, že A. G. Iñárritu použil stejný, již dvakrát viděný koncept skládání příběhů a dokonce ani celá pointa filmu (komunikace) není tak silná jako ve zmiňovaných 21 gramech, přesto se mě film dotýkal jaksi více. Konkrétně nejvíce mě zasáhli Pitt s Blanchett, kteří potvrdili, že patří mezi absolutní špičku a svým charizmatem dotáhli svůj příběh takřka k dokonalosti. A nedaleko za nimi byla hořkými emocemi naplněná japonská část, jenž zpracovávala problematiku hluchoněmých tak, jak jsem to nikdy dříve neviděl (mluvím nejen o diskotéce) a byť se na rozdíl od ostatních příběhů neodehrávala v prostředí, jak vystřiženého ze zemí třetího světa, zapadala mi, zejména svým emocionálním dopadem, do filmu dokonale. Navíc, když k tomu přidám výbornou režii s bezchybným střihem (skvělě odhadnutá délka a "dávkování" záběrů i scén), nemohu jinak - 9/10 (03.08.2008)