Akeelah

Hrozne moc som držal malej Akeelah palce :). Príbeh neponúka nič nové a ide podľa klasickej šablóny typu: nadané dieťa - výborný učiteľ s vlastnou minulosťou - prvotné problémy a prekážky na ceste za cieľom spôsobené nechápajúcim rodičom - počiatočná neistota - súťažné napätie..... Avšak na druhú stranu, snímok je nabitý veľkou porciou pozitívnej energie, ktorá dokázala po pocitovej stránke príjemne pohladiť. Ďalší film na zlepšenie nálady. 75/100 (18.11.2014)

Obdivuhodný a dojemný příběh, který stojí za to vidět, aby si človíček vždy uvědomoval, že ne vždy za úspěchem stojí jen a jen dřina. Špetka štěstí, více přirozeného intelektu z hůry a pak samozřejmě také ta dřina. Vše se v moždíři roztluče na prach a podává smutnému a melancholickému divákovi jednorázově po dobu 112 minut. No, a je vystaráno s pravým americkým happy-endem a nějakou tou slzou v oku. (13.05.2013)

Fenomén hláskovacích soutěží v USA je pro mě stejně nepochopitelný jako třeba americký fotbal, ale i tak jsem musela obdivovat ta děcka, co suverénně vyhláskovala slova, která bych já měla problém i vyslovit a navíc nevím jak, ale tady se tvůrcům tak nějak povedlo navodit zdání, že by to nakonec mohlo být i napínavé. A hlavně jsem si ani nepředstavovala, že v závěru budu fandit nejen Akeelah, ale i jejímu z počátku nepříjemnému soupeři. Přes ten můj úvod o hláskování, Akeelah není jen filmem o jedné soutěži, ta je jen pozadím příběhu o ztrátách, o přátelských duších kolem nás i o tom, že ačkoliv je vítězství příjemná věc, ještě důležitější je najít v sobě odvahu zazářit i když ve vás okolí vidí podivína. A taky, že slova sama o sobě jsou jen prázdnou skořápkou, pokud je nenaplníme věděním, správným kontextem i pochopením. To všechno by mi na pět hvězd asi nestačilo, k tomu mě dotlačila až jedna trochu drzá a urputná mladá dáma, kterou prostě nešlo si nezamilovat, stejně tak jejího učitele v charismatickém podání Laurence Fisburnea. Jasně, že je to jedna velká hollywoodská pohádka, ale jak píše Ablablabla, kašlu vám na to, bylo to krásné. (09.06.2014)

"Proč by někdo chtěl reprezentovat školu, která ani neumí dát dveře na záchodky?" Ačkoliv také nechápu, co je na spelovací soutěži tak úžasného, světoborného a uznávaného (jako to že si narvu do hlavy tisíce slovíček, naučím se jak se píšou, jaký mají původ a význam, to nepovažuju za to, že by se tím zvyšovala inteligence lidí... pomůže jim to s vhodným vyjadřováním, ale s inteligencí to nemá co společného a ani intelektem, abych odkazovala na text obsahu), musí se prostě nechat, že snímek mě dostal. A kašlu vám na nějaké citové vydírání či až moc velký happyend a docela lehkou předvídatelnost. Bylo to krásné a Akeelah mi přirostla k srdci. 4,5* (05.01.2014)

.....„Znáte ten pocit, kdy ať děláte co děláte nebo ať jdete kam jdete, nikam nezapadáte? Nevím jaké slovo pro to použít. Odcizení, odcizenost...neslučitelnost? Ne, to není přesné. Ale musí pro to být pojmenování, protože já se tak cítím pořád. Jmenuji se Akeelah Andersonová a je mi 11 let.“ Tak začíná film o holčičce s absencemi ve škole, bez disciplíny a nijak oslňujícím prospěchem, která ráda hraje scrabble a ve škole vyniká jen v hláskování. Příběh její cesty na nejprestižnější soutěž ve spellingu. Což je na naše zvyklosti poněkud zvláštní disciplína a domnívám se, že z pohledu diváka (pokud není z řad pyšných rodičů) i poněkud nezáživná. Ale zřejmě za velkou louží je tomu právě naopak, protože nejprve Akeelah věří jen ředitel školy a její trenér a postupně ji na národní soutěž připravuje celá čtvrť a samozřejmě jí fandí a hláskuje s ní každý u televize.. v barech, ve školách, doma. Výborná Keke Palmer v roli děvčátka, které dokáže spelovat spoustu podivných slov o kterých jsem často ani neslyšela (což je ovšem smutné). 3,5* (05.09.2006)