300

Snyderovy silné a hlasité začátky, které nesou ten nejikonyčtější film o řecké Spartě. Hlasité, kruté, uřvané a nasteroidované. Asi tak se dá popsat film 300: Bitva u Thermopyl, která krom těchto vyjmenovaných věcí nenese něco víc, ale právě to dělá film tak ikonický. Krev teče každou vteřinou a hlášky o neporazitelných Sparťanech padají v každém dialogu. Z hlediska scénáře se však jedná o celkem prázdné dílo, protože dialogy hrají pouze na velkolepost a ne na nic jiného. Příběh je vyprávěn, co nejvíc epicky, jen jak to jde, ale že byl něco extra, se říct nedá. Film je ve zkratce jen o 300 nabušených bojovnících, kteří bojují proti mnohem početnějšímu nepříteli. Film historicky přesný rozhodně není, což pozná asi každý žijící, a zastavovat se nad historickou nepřesností je na dlouhé téma. Gerard Butler v roli Leonidase je jednoznačně zapamatovatelný a představit si někoho jiného v jeho roli prostě jednoduše nejde. On je ta tvář filmu, člověk, který táhne celý film. Ostatní herecké výkony už jsou spíše zastíněné Butlerovým agresivním podání Leonidase. Akce je pak povedená a je společně s Butlerovým Leonidasem srdcem filmu. Akční scény jsou napumpované tak, aby z toho Sparťani vyšly jako ti nejdrsnější a největší kingové, se kterejma není radost si zahrávat. Dále se tu projevila silná Snyderova nemoc pro slow-motiony, které jsou místy až moc. Kamera je celkem dobrá, ale nejvíc jde poznat v akčních pasážích - to samé platí i o střihu.  Celkově je tak 300: Bitva u Thermopyl napumpovaným a agresivním strojem na ukázku velkoleposti Sparty. Film však trpí relativně plochými dialogy a postavy, i když u těch postav to byl asi záměr, ale také nelogičnosti na poli akce či samotného příběhu, který není zrovna nějak komplexní. Známka. 7/10 (14.11.2023)

Ve filmu 300 transformuje režisér Zack Snyder antickou historii ve vizuální smršť, kde se smysl pro realitu rozpouští rychleji než sedačky diváků(-ček) při pohledu na naolejovaná těla Sparťanů. Ačkoliv pro někoho může být film pastvou pro oči, v ostatních ohledech je bohužel bídou pro mozek. Výraz "styl před obsahem" by mohl krásně shrnout celou tuto podívanou, kde každý sval a každá kapka krve byla pečlivě navržena pro maximální vizuální efekt, zatímco logika a historická přesnost byly zřejmě ponechány mimo záběr kamery. Dialogy jsou tak dřevěné, že by z nich Gerard Butler mohl postavit Trojského koně. Snyderova 300 je dokonalým hollywoodským koktejlem – směsí předimenzovaných svalů, přehnaného patosu a vizuálních efektů tak sytých, že by z nich mohl vytrysknout nový odstín Primalexu. Tento film je dokonalou studií toho, jak přetavit historii v komiksovou fantazii, kde je každý záběr z kamery více o stylu než o substanci. Ve filmu 300 není nedostatek odvahy, ale jakmile odezní bubení a krev ustane stříkat, zůstáváte s pocitem, že jste právě viděli něco, co je sice vizuálně ohromující, ale intelektuálně prázdné. Film tak zůstává v paměti spíše jako kuriozita – monumentální představení síly a vizuálního umění, pod jehož lesklým povrchem se ukrývá maličká duše. Pro ty z vás, kteří by chtěli shrnutí, zde je: [spoiler] Peršané útočí na Sparťany. Sparťané se ubrání. Pár minut otřesného dialogu. Peršané útočí na Sparťany. Sparťané se ubrání. Pár minut otřesného dialogu. "Politické intriky." Peršané útočí na Sparťany. Sparťané umírají. [/spoiler] (16.03.2024)