300

Učili je nikdy neustupovat, nikdy se nevzdávat. Když padnou na bojišti za SPARTU, získají tu největší slávu.....“ Vizuální orgie připomínající obrazy Borise Vallejo - toto přirovnání mi připadá nejtrefnější. Choreografie je díky zpomaleným záběrům velice zajímavá. Zaostává jen příběh. Ale přes to se lehce přenesu. Co jsem očekával, to jsem dostal. Hrdinský epos, pohádku, na kterou se dobře dívá. Víc to nemíním ,,pitvat".... AGÓGÉ.... (23.12.2007)

Říkal jsem si, kterému filmu věnuji svůj třístý komentář... a ejhle 300: Bitva u Thermopyl. Ono už sice bylo k tomuto filmu všecko řečeno, ale tak pro ty, kteří mě mají v topce: Ano, je to skvělý film, skvělý vizuál, perfektní hudba, tvůrci se vyřádili a tak dále, bla bla bla. Každopádně dávám pět hvězd, protože jsem se u toho bavil jako už dlouho ne. (30.08.2011)

Už mě pomalu začínaly nudit filmy libující si ve vizuálních orgiích a myslící si, že tím, že nepoužijí nic než počítačové exteriéry, dvě až tři barvy, spoustu zpomalených nebo zrychlených záběrů a hodně krve už nepotřebují nic dalšího a lidi budou jásat. Bitva u Thermopyl dovedla tohle schéma do extrému a mě málem unudila k smrti. Na tuhle hru odmítám přistoupit. Dvě hodiny červeno-žluté (resp.v noci červeno-modré) slátaniny, která se ani nesnaží naznačit nějaký příběh, která vykrádá na co si jen z historických filmů vzpomenete (Gladiátora ale nejvíc - scéna v ječmenu bije do očí, včetně hudby), přetéká naturalistickými boji a litry krve, ale přitom nechává diváka chladným ke komukoliv, kdo zemře. Herci nedějlají nic, že velmi expresivně vydávají rozkazy a řvou rádobyhrdinské věty a ani hudba za moc nestojí - mně neznámý Tyler Bates se ani nepokouší být originální, to, co stvořil, nejsou citace, ale do uší bijící opisování. Už dlouho jsem nelitovala nějakých dvou hodin tak, jako po dokoukání "300". (26.08.2007)

Pro mě naprosto nestravitelná směsice patosu, debilních dialogů a pseudo-artového obrazu, který kromě sytých barev a zpomalovaček nenabízí nic zajímavějšího než cihličky vymakaných sparťanů a sem tam pěknou kompozici. Snyder je absolutní maniak, kterého víc než narativ samotný rajcují různé efektíčky, doplňky a kudrlinky, kvůli kterým z mého pohledu film nemá tempo, výbušnost a ani zbla smyslu. Komiksově úderné kecy o svobodě a budovatelské proslovy ve stylu poslední bitva vzplála mě nekonečně iritují a akční scény nudí svojí sterilitou a absencí slušného choreografického nápadu. Ať se na to dívám, jak se na to dívám – vskutku idiotské dílo, dobré tak pro výrobu bojovných hesel hokejových týmů... (19.12.2008)

Snyder přišel bavit! Elegantní recyklant klasického sandálového dobrodružství a hrdinského eposu zabalil do nádherně přestylizovaného audiovizuálního balíčku, který se samotnou historií má společného opravdu pramálo a hledání dějinných souvislostí se snad ani nedá nazvat diváckým ignorantstvím. Drtivá většina současné produkce je na tom stejně, tak proč se v tom rýpat zrovna tady, když už od začátku je nad slunce jasné, že patetická fráze bude součástí každého Léonidova (nejcharismatičtější vojevůdce filmového plátna několika let nazpět Gerrad Butler boduje!) monologu, ryze chlapsky namachrované řeči každého dialogu a že samotná bitva nebude ničím jiným, než obrazovým obžerstvím té nejlepší jakosti. Užil jsem si Třístovku pro její relativní originalitu do poslední kapky digitálně redendrované krve, kterou hrdinové prolili a rozhodně nemám o budoucnost další hollywoodské produkce strach. Podobných boomů už tady bylo několikero a za pár let si mladí rozzlobení pubíci najdou svůj nový kult. Spíše překvapuje, jak moc lidí najednou po shlédnutí 300 prahne po ryzí intošině, která však přežila (a přežije) všechno. (29.04.2007)