Apocalypto

Nějakou hlubší myšlenku či děj tenhle film bohužel nemá. Dokonce i v textu distributora už je řečeno vše, protože zbytek víc jak dvouhodinového dobrodružství toří úplně bezvýznamné vedlejší linie. To ale neznamená, že byste se nudili, Gibson je pořád hodně dobrý v zobrazování nejrůznějších podob násilí: vyřezávání srdcí, sekání hlav, podřezávání krků, oštěpy zabodávající se do těl zajatců; prostě spousta krve, krve a ještě jednou krve, kterou máme přece na Melových filmech tak rádi. Na začátku taky Gibson moc hezky ukazuje kontrast mezi malou vesnicí, která žije v souladu s přírodou a jejíž obyvatelé znají ještě slovo smích, a obrovským komplexem, kde lidi umírají na malárie, dřou na nesmyslných stavbách a oslavují obětování zajatců. Druhá polovina je pak sice o něco akčnější, ale o to šílenější (myšleno hlavně ve špatném, ale i dobrém slova smyslu), protože se stejným úspěchem by si v pralese proti přesile neporadil snad ani James Bond. Apocalypto není špatný film, jenom by člověk od muže, jakým je Mel Gibson, čekal něco víc, proto těch 70% tentokrát zaokrouhluju dolu. (03.02.2007)

„Toto je môj prales. A ja sa nebojím.“ Zbláznili sa Mayovia alebo Gibson? Mayské záhady ma fascinujú, tešil som sa a dostal som, čo som čakal. Gibson dodržal to, prečo s APOCALYPTOM vôbec začal – v prvom rade mu išlo o vzkriesenie (či skôr pripomenutie) „staromódneho“ akčného filmu. To sa mu podarilo, i vďaka nádhernej prírode, úchvatnej výprave, civilným „hercom“ a strhujúcej kamere. Nechýba úžasná flóra, „karnevalová“ atmosféra v šialene opulentnom meste, krvavé detaily (ale nič extra príšerné, ak nerátam pôrod) a potešiteľné je i to, že Gibson sa od brutálneho UMUČENIA KRISTA dosť naučil a pôsobivé scény („odprevádzanie detí“) sa zaobídu bez spomalených záberov. Kino Považan NMnV 2007 (12.05.2007)

I kdyby Gibsonovo Apocalypto nemělo žádný hlubší myšlenkový obsah, byl by to stále dechberoucím bravurně natočeným experimentálním (pseudo)historickým snímkem, při kterém se, i při jeho dlouhé stopáži, nedá usnout a ani chvilku se nenudíte. Ale Apocalypto přece hlubší význam má a dokonce i hned několik možných přesahů interpretačních. Již úvodní citát: ,,Velké civilizace nejdou podrobit, pokud se nezačnou ničit sami od sebe.", je natolik návodový, že odkazuje k analogickým příkladům v nám známé historii - dekadence společnosti - průvodní jev úpadku všech velkých říší (známe to ze starého Říma, známe to z Evropy před první světovou válkou), je vykreslena v Gibsonově snímku více než názorně. Symbolické osazenstvo duchovní a mocenské elity na obětní mayské pyramidě, jeho znudění, odcizení, zcyničtění v tváří v tvář krvavé zábavě, která u většiny z nich vyvolává nanejvýš nudu (neuvěřitelné obtloustlé mayské vladařské dítě!) jasně dokumentuje jednu z příčin toho, že tak vyspělou civilizaci bez velkých obtíží v relativně krátkém čase doslova převálcovala maximálně stejně (ne-li méně) vyspělá civilizace naše. Další významovou rovinou filmu je Gibsonův pokus o utvoření mýtu (příznaková scéna s malou nemocnou holčičkou), nesnaží se vyprávět tak, jak jsme na to kulturně navyklí my, dnešní západní svět, ale posouvá celý příběh do roviny narační, vyprávěcí, tedy do té, v jaké asi vnímali a přemýšleli sami Mayové. Proto se akcent filmu posunuje od kontinuálního sledu historických událostí a jejich převypravování k hyperbolizovaným činům jednotlivce, k jeho hrdinským činům, bájným místům a síle bohů, zvířat a přírody... Jaguáří tlapa je hrdina z jiného světa, ze světa myšlenkového řádu původních indiánských bojovníků, proto tolik Gibsonovi vytýkaná absence historiografie či nadměrného zobrazování násilí. Pravda, Gibson je (alespoň podle jím režírovaných dvou posledních filmů) šílenec s nějakou sadistickou obsesí, ale alespoň v Apocalyptu jím exponované násilí má smysl a opodstatnění. Také nemám rád násilí (a jsem proti primitivním akčním filmům založeným pouze na jeho oslavě), ale tady to násilí hraje důležitou roli. Popisnou. Taková tehdy prostě byla doba a dnes je v naší kultuře trend co nejméně cenzurovat. Tvůrčí svoboda a svoboda názoru a slova. Jen je mi záhadou, jak se z prostoduchého představitele ještě prostodušších filmových rolí vylíhl svébytný a osobitý režisér - umělec. Mel Gibson je prostě zajímavý člověk... (28.09.2007)

Kdyby se Mel Gibson nenechal trochu unést tím tématem a zkrátil to celý tak cca na 90 minut, byla by z toho bezproblémová, adrealinová, indiánská naháněčka. Je tady totiž několik pasáží, které jsou doopravdy velice působivé, přepadením vesnice počínaje a kulervoucí naháněčkou v pralese konče. Jenže některé ty pasáže mezi tím jsou až moc dlouhé a někdy úplně zbytečné (nesmyslně dlouhý pochod k Mayům) a Mel se tak snaží udělat z filmu něco víc, což se mu příliš nedaří. Už jen díky jednoduchému ději v této snaze docela padá na hubu. Po řemeslné stránce tomu ale není pomalu co vytknout, jenom ta digitální kamera vypadá v pár záběrech divně, ale člověk si na to celkem rychle zvykne. Suma sumárum dosti zajímavý snímek, který sice mohl pod střihačskými nůžkami strávit ještě chvíli, ale i tak se na něj kvůli pár působivým scénám a tématu vyplatí podívat. 70% (11.12.2009)

Po vlažnejšom prijatí tuzemskou diváckou verejnosťou som film v kine vynechal a ľutovať to budem ešte veľmi dlho. Gibson sa pustil do ďalšieho megaprojektu, znovu historickejšieho rázu a znova má úspech. A k dokonalosti vôbec nemá ďaleko. Zložitosť príbehu je na minime, stačí len pritlačiť na tých správnych miestach a hneď od začiatku sa črtá dobrodružná nadupanosť. Herci sú sami sebou, krásne prirodzení, Mayovia sa nedajú zahrať, to asi treba mať v krvi. Realistickosť a krutosť scén vyráža dych a dej má tou reálnosťou až takmer dokumentárny nádych. Ak mám za niečo strhnúť pár percent, tak je to len za nemožnú zhodu náhod, keď počas jednej cesty za slobodou nášho hrdinu zachránia toľké náhody, akoby si to dopredu načasoval v diári. Ale inak je maximálna spokojnosť. Návrat k akémusi naturálnejšiemu akčnému filmu bol načase, teraz len nechcem vidieť, čo s oštepmi, sekerami a lukmi porobil Emmerich. Každopádne by som chcel ešte takéto čosi vidieť. No a potom je už len otázne, či chcem Gibsona viac vídavať pred, alebo za kamerou, ale asi najlepším riešením by boli filmy ako 'Braveheart'. 95%. (28.04.2008)