Transformers

Pamatuji si, jak měl brácha auto, který se, po několika otočení, stalo robotem. Pořád jsem mu ho kradla, aby mohl bojovat s jedinou moji bárbínkou, která byla dohola a ve vojenským :o) Takže abych se přiznala, převedení tohoto robota na filmové plátno, mě děsilo a nelákalo. Teď se za to fackuju. Lépe přenést moji oblíbenou hračku do filmu snad ani nešlo. Dlouho jsem si film takhle neužívala. Nejenže byla krásná přehlídka aut, vojáci také nebyli k zahození, ale prostě auboti mě úplně očarovali. Robotu s duší nedokáži odolat. V čele Optimus Primera, "Čmelák", kterého bych bralka hned všemi deseti, i ty ostatní, kteří dokazují jak jsou šikovní, když se naší řeč učí z internetu :o) K tomu když se přidá rádiorobotík, kterej mě svým mrmláním a vtipným chováním pořád rozesmíval a plno boje zlých proti dobrým, nemám si na co stěžovat. Opravdu mě takovou dobu žádný filmek tolik nevzlal, že bych nemohla nadšením usnout :o) (20.05.2009)

Michael Bay už pomalu začíná nudit. V Transformers si člověk lehce připomene všechny jeho filmy (nástupy jednotky – Armageddon, kamera rotující během střílečky v uzavřené místnosti – Mizerové 2, dálnice – Mizerové 2+Ostrov, světlice – Skála), ale to by mi až tak nevadilo, kdyby Míša naservíroval aspoň jednu akční scénu hodnou zapamatování. Bay rozhodně umí hezké obrázky, ale naprosto nemá cit pro dynamiku scén, takže buď je akce nepřehledná a nebo nevhodně zpomalená. To už by mi přišlo vhodnější, kdyby byly celé akční scény zpomaleně, aspoň by bylo jasné, kdo s kým bojuje a jak. Tradičně nechybí povedené hlášky a sem tam opravdu vtipné pasáže (Transformers na zahradě), nicméně jakmile z plátna sleze Shia LaBeouf, začíná to nepříjemně zavánět patosem, což částečně napravují vtipné vedlejší figurky v podání Anthonyho Andersona, Johna Turturroa a Bernie Maca. A k tomu tuna povinných patetických keců a nefunkčních citových výlevů. Chvílemi mě to strhlo, ale vždycky se našlo něco, co mě dokázalo vyrušit a připomenout mi, že mám na ruce hodinky. Být mi 12, asi bych si tuhle řež užil víc, takhle 3 hvězdičky pro film, který si jen tak znovu nepustím… (11.07.2007)

Ťažké rozhodovanie medzi 3* a 4*. U mňa je to čistých 70%, po druhom zhliadnutí možno pôjdem dole alebo hore, zatiaľ trochu nadhodnotím... Ten film má úžasné momenty, ktoré som si náramne užil (všetko o Shiovi a jeho zábavných rodičoch, nástup autobotov, peripetie špiónskeho robota, scéna s Nokiou, zábavne zámerný pátos v prejavoch pána Optimusa P.), ale zároveň aj veľa problematických miest či dokonca celých nezvládnutých dejových línií. Problém je v tom, že sa tu nebijú autoboti a decepticoni, ale Bay a Spielberg. Ako staromilec a klasikomilec by som si strašne želal, aby ten film režíroval Steven a vyhádzal z neho všetko, čo je typicky bayovské. Túto vec som pochopil už v priebehu úvodnej polhodiny, v ktorej ma zúfalo nebavila línia s komandom v púšti a vrtuľníkmi na pozadí večerných zôr a stále som čakal, kedy sa zase vrátime do sveta toho sympatického mladíka, ktorý namiesto E.T.-ho doma schováva zopár obrovských robotov. To striedanie bayovskej nudy a spielbergovskej hrejivej roztomilej zábavy ma iritovalo, ale dúfal som, že po spojení línií to bude dokonalé. Stal sa presný opak. Prevládol totiž Bay a pre mňa je záverečná polhodina len zle vygradovaným, až na občasnú vizuálnu vychytávku dokonale nevzrušivým a neprehľadným digitálnym šrotom bez štipky napätia a hlavne bez možnosti naozaj fandiť Optimusovi a spol., pretože v priebehu filmu sa zo žiadneho autobota vinou scenáristov nestihol vyvinúť ozajstný sympaťák. Chcel som dostať niečo ako "sedem plechových", no prepracovanosť jednotlivých robotov sa nekoná, čo je obrovská škoda najmä vzhľadom na to, že nakročené zo začiatku bolo. Záver je preto iba zbesilo blbnúcou hromadou digitálneho plechu, v ktorom už je napokon úplne jedno, kto komu odtrhne železnú ručičku alebo nožičku a keď sa "Pan-blbý" plazí po zemi a Shia ho povzbudzuje, aby vydržal, ja som si vravel: "Kľudne zdochni, aspoň ten digitálny bordel skončí skôr." (19.08.2007)

Sedm. Přesně tolik let jsem se systematicky vyhýbal tomuhle kousku (kvůli vidině té nejstupidnější a nejodpadovější popcornové zábavy) a odolával nátlaku okolí, které mi Transformery pravidelně a vytrvale předhazovalo. Až ve mně (snad) dozrál ten správný čas a já se podíval. A o tom, že to bude překvapivě docela koukatelná věc, se mi nezdálo ani v těch nejdivočejších snech! Nejen, že jsem ani tak moc netrpěl jako zvíře (jen sem tam trošku), ale já se i často smál. Jasně, z drtivé většiny nechtěnému, avšak, světe div se, dokonce i sem tam nějakému záměrnému vtípku. S čím souvisí fakt, že snímek nelze brát vážně, i kdyby člověk nakrásno chtěl. Celým filmem se totiž vine těžce infantilní podtón, který dílo předurčuje ke sledování i skoro těm nejmenším (pokud vás nedostanou „směšní“ dacani ze Sektoru 7 či ten roztomilý div ne šišlající „zlodějíček“, tak zraněný „domácí mazlíček“ a jeho psí oči už určitě, ňuňůů…ehm), přestože primárně se cílí na náctileté pani…ehm, pány (každá poďobaná nula přece může zachránit svět, vysloužit si respekt, získat nové přátele a sbalit nejkrásnější a nejodvážnější kost široko daleko…ne?). A pak je samozřejmě potřeba si (tím nejpatosovějším způsobem; tedy s výjimkou mile ironické narážky na konci) průběžně připomínat zemi původu a její nejvznešenější atributy jako svobodu, mír či sebeobětování se (protože jak moudře pravil Sam: „Bez obětí není vítězství!“), i když ty největší „hlášky“ vypouštějí ze svých zrezivělých úst roboti. Skoro při každé jejich nanejvýš patetické promluvě mi bylo trapně a zároveň se mi chtělo strašně smát, nicméně plechouni mě solidně odrovnávali po celou dobu (po „l“ měkké „i“?). Takřka béčkové herecké výkony většiny zúčastněných snad radši ani komentovat nebudu, ale co se týče Megan…ach…ta je tady prostě brutálně sexy, přestože jde o to nejpovrchnější a pudově nejnižší hledisko hodnocení, které si ale i já pro jednou snad můžu dovolit (dámy se však zase jistě nemálo pobaví jejím za každé situace naprosto dokonalým make-upem…pokud u toho zrovna nebudou peskovat své slintající protějšky). Na druhé straně, chválit těžce namakaný vizuál, bravurní technickou stránku, hudbu neustále pumpující adrenalin do krve či více než solidní akci (která občas dokonce dává na chvíli zapomenout na spoustu „wtf“ momentů) by bylo jen nošením dříví do lesa. Hodnocení já osobně vidím na pomezí 2/3*, ale zvolením nižší varianty bych byl na film asi až moc přísný, a to vlastně ani nechci, protože mě v některých ohledech příjemně překvapil, takže dávám průměr. „Kolik?“ – „No, když zvážím klasickou povahu tohoto vozu, dobrá kola a barvu na zakázku....“ – „Barva je vybledlá.“ – „Jo, ale na zakázku.“ – „Je vybledlá na zakázku?“ – „Pokud má být tohle tvoje první auto, nečekám, že tomu budeš rozumět.“ (21.11.2014)