Nevinné hlasy

Díky dabingu jsem si přišel, jako kdybych koukal na nějakou klasickou Jihoamerickou telenovelu, ve který se občas střílí. Ten byl totiž strašnej. Zdejší malý děti dabovali třiceti až čtyřicetiletý ženský na mateřský a chlapy, co si šlapali na jazyk a mluvili hubou desetiletýho kluka hrozně filozoficky. Bohužel je tady ten průser, že ty děti asi život chápou fakt trošku jinak. Každopádně, nedokážu si představit, že to tam existuje ve skutečnosti. Bohužel tomu ale tak je, a není moc jednoduchý to sledovat, i když je to film. Jenže to není jenom v tomhle případě, stejně tak to je v Africe a nikdo s tím nic neudělá. V tomhle případě to je výborně natočenej příběh, ke kterému chybí možná víc akce, aby občas nenudil. Ta akce samotná totiž pak dokáže rozpumpovat krev v žilách na sto procent. Sice je zbrklá, ale efektivní, a to se mi líbí. Hlasy nevinnosti, jako název, jasně popisují samotný film. Nekompromisní, krvavý, zvrácený a drsný. Jako celý svět v Jížní Americe a v Africe. Pro nás je to něco absolutně nepochopitelnýho, tudíž nepředstavitelně reálnýho, že ta husina, která se mi při filmu dělala je prakticky nic oproti tomu, co bychviděl v té kruté masožravé skutečnosti. To by mě teprv položilo. (07.03.2010)

Spočiatku sa pokľudný tok rozprávania, prerušovaný stále agresívnejšími výpadmi armádnych vojsk voči civilnému obyvateľstvu javí byť riadne vyfíkaným režijným zámerom. Podvedome som sa v mrazivom očakávaní nadchádzajúcich hrôz bránil vytvoreniu si príliš úzkeho vzťahu k sympatickým postavám a zároveň sa (priskoro) tešil, ako tú najväčšiu hrôzu nakoniec spôsobia vcelku pozitívne vykresľovaní partizáni... Omyl! Luis Mandoki skrátka ani tentokrát neprekročil vlastný tieň a z mimoriadne silného námetu vyťažil síce nie málo, no ani zďaleka nie všetko. V momente, kedy by mala k slovu prísť závratná gradácia sa neudeje prakticky nič a jedna z potenciálne najsilnejších scén (takúto popravu nevidí filmový svet každý deň) je zároveň jednou z najodfláknutějších... Svedectvo je to otrasné, snaha o poctivosť zrejmá (i keď nie dostatočná), problém ale je, že niektoré správy z TV spravodajstva so mnou zamávajú viac a na dlhší čas. A to sa mi akosi neche pozdávať - FILM by mal predsa diváka pohltiť a vypľuť totálne zožutého (pri akom hodnotení som to už len použil?...) (30.11.2005)

Tak v porovnání se Stoneovým Salvadorem je tohle teda o hodně slabší. Chápu, že s 11letým neposedou nejde provozovat taková dobrodružství jako s válečným fotografem, ale celkově to na mě působilo jak jihoamerická verze "Bylo nás pět" (s ohledem na osud malých kamarádů je slovo "bylo" docela podstatné). Kromě herců, kterým jsem nevěřil, mi nesedl ani hodně černobílý pohled na zúčastněné strany konfliktu. btw, pro místní milovníky latiskoamerických partizánů apod.: Ano, Američani do Salvadoru posílali instruktory a zbraně. Ale odkud asi tak vzali partizáni AK-47 a RPG? Natrhali je na banánovnících? Byla studená válka, krucinál. (02.12.2009)

Stačí pár viet v úvodných titulkoch a je jasné, že to bude drsné. Jeden z najkrutejších filmov na tému detstvo a vojna. Chavo bude mať čoskoro dvanásť rokov a to je kritický vek, čoskoro pôjde bojovať. Odvod priamo počas vyučovania, to boli momenty, keď to vo mne kypelo, striedala sa zlosť, slzy a otázky, kto za to môže. A vo filme sú ešte ďaleko silnejšie scény, ktoré berú dych a nie je to len citové vydieranie. Posledná kázeň miestneho farára, alebo klasické hľadanie sa matky a syna, to mi nejakú chvíľu zostane v hlave. Film je jedným z neznámych klenotov vojnového filmu. –––– Všichni jsme měli strach z dvanáctých narozenin. Ve dvanácti letech brali k vojsku. Mně ještě jeden rok scházel. –––– Musíte být hrdí, chlapci. Budou z vás vojáci, jako jsme my. Budete chránit svou vlast. –––– Maminka říká, že musíme bojovat, aby nic nebylo zakázáno. (01.05.2017)

Desiatky tisíc mŕtvych, tisíce zmiznutých, milión presídlených, tak to konštatuje OSN. Konštatuje, lebo to je jej práca. Riešenia nenachádza. Ekonomika založená na káve, v ktorej 77% ornej pôdy patrilo 0,01% populácie, teda obrovská sociálna nerovnosť plus ideologické spory vyplývajúce zo studenej vojny. Vo výsledku vojna prinášala aj také "nuansy" ako znásilňovanie mníšok a zabíjanie detí, ako to vidíme aj vo filme. Film samotný je však osobnou výpoveďou a bežný divák nechápe plne tie okolnosti, vidí len ľudí, ktorí sa nechcene nachádzajú vo vojne a nevedia, kedy kto na nich bude strieľať. Odsúdenia hodný konflikt, kde je správne nepostaviť sa na žiadnu stranu a apelovať na mier. Salvador sa stal len ďalším bojiskom medzi veľmocami, ktoré si našli obetných baránkov, a tak to býva dodnes. Film je v tomto správne bez akéhokoľvek politického podtextu a má len protivojnový charakter. Do kresla ma ale toto podanie nezaborilo. (03.01.2024)