Match Point - Hra osudu

86% - Úplně jiný Allen, než jak ho známe. Žádný New York a jazz, ale Londýn a opera. Jakoby s touto změnou přišla i změna osobitého stylu. Nikdy jsem od Woodyho neviděl tak vážný film s tak výborně vypracovanou pointou. Zajímavý byl zejména vývoj divákova vztahu k hlavnímu hrdinovi a jeho počínání. Fascinující... (17.04.2006)

Je to vlastně moralita - ale tak zábavná, nabitá vypravěčskou energií, silnými emocemi a skvěle zahraná, že není nic, co bych mohl vytknout. Allen mě po delší době dostal do kolen. Není to nic úplně nového - stačí si vzpomenout na Zločiny a poklesky - ale k těm nejlepším Woodyho fimům (dejme tomu do Top 10) bych ho bez pochyb zařadil. (13.04.2006)

Fakt nevim jak tenhle film ohodnotit. Je fakt, ze se Woody konecne probral a natocil zase neco nadprumernyho, ale az zas takova pecka to neni. Ze zacatku film pusobi jako prumerna romanticka neoriginalni komedie, ale ke konci film nastesti pritvrdi a je tu i par originalnich veci. Na jednu stranu mi celkove film neprisel nijak zvlast originalni, je zbytecne dlouhej, navic ta furt dokola hrajici operni pisnicka byla dost otravna a z filmu se mi vybavi jen tak tri, ctyri sceny, protoze zbytek neni nijak zasadni, ale na druhou stranu, jsou tu vynikajici herecke vykony Jonathan Rhys-Meyerse, kterej me mile prekvapil, hlavne vyslech na policii byl bezchybnej. Pak tu je krasna Scarlett Johansson, ktera by ale mohla predvest trosku vic a pekne otravna Emily Mortimer (tim myslim jeji roli, ona byla fajn). A navic je tu bezchybna rezie a kamera. Je to tak mezi 3* az 4*, ale v porovnani z jinejma Woodyho novejsima kouskama ty 4* musim dat. (13.04.2006)

Woody se podobně jako ve Vicky Cristině Barceloně vypořádává s konfliktem západního konzumního stylu života a vášnivé lásky, která jako by existovala mimo tento svět a byla s ním neslučitelná. Film napřed dostatečně dlouho rozehrává poměrně klasické schéma allenovské konverzačky, aby pak za zvuků operní árie přešel do adrenalinových vod thrilleru a o chvíli později olíznul i kapku mysteriózna. Z čistě morálního pohledu lze režiséra za ten závěr nenávidět, já ho ale pro filmový zážitek musím milovat. Nehledě na to, jak kouzelně podvratným způsobem pracuje i s motivem štěstí jako takovým; ne vždy, když míček po kontaktu s páskou dopadne na naši stranu dvorce, to musí znamenat naši celkovou prohru. (21.12.2009)

Woody Allen se odhodlal k radikální změně prostředí (milovaný New York vyměnil za Londýn), netahá z rukávu vtipné dialogy a natočil tak strhující temný příběh mravů. Všechna jeho poznávací znamení jsou ta tam, jeho obrat o stoosmdesát stupňů je neuvěřitelný. Postupně nás nutí milovat jednu a nenávidět jinou postavu, aby to bylo za několik desítek minut zcela naopak. Zdvořilý a skromný tenisový trenér Chris najde možnou perspektivní budoucnost v přátelství s bohatým Tomem. Ten ho vzápětí seznámí se svojí prachatou rodinou a zejména jeho sestra Chloe je jím uchvácena. Jenže všechno zkomplikuje seznámení s Tomovou snoubenkou Nolou, americkou herečkou s podivnou minulostí. Postupně tak nahlédneme do jejich sobeckého života, jehož vrcholem je monumentální výhled na krásy Londýna z prostorného bytu, který korunoval Chrisovu svatbu (hlavu s city si zrovna nelámal) s Chloe, jejíž štěstí pečlivě střeží bohatý tatínek. Chris je ideální zeť, skromný a poslušný, ale jeho sexuální posedlost k Nole žene jeho vypilované postavení do záhuby. Typově dokonalému obsazení této amorální romance (doprovázené různými operními áriemi) vévodí dvojice Rhys-Meyers a Scarlett Johansson, jejíž chraptivý hlas je dokonalý, stejně jako její proměna ze sexuálního objektu k oběti Chrisovi nerozhodnosti. Allen bravurně balancuje na hranici thrilleru, a sice je jiný a silně pesimistický, ale i to dle mého dokazuje rozmáchlost jeho režijních i scénáristických možností!! Navíc vše v závěru korunuje pointou se zásnubním prstenem.. (26.06.2006)