Vyvrhel z pekla

OK. Teraz by sa mi to až tak nepáčilo a asi by som márne hľadal veci, ktoré akýmsi spôsobom zaručia kvalitu a stopercentnú spokojnosť. Avšak v dobe mojej prvej projekcie tohto kúsku to pre mňa bolo naozaj niečo - desivý vrah stvárnený mojou obľúbenou hororovou ikonou mi preniesol mraz po chrbte, gore bolo na slušnej úrovni a sem tam som aj mal v pláne si zakryť oči, teda, bál som sa. Záverečná naháňačka ma vtedy taktiež veľmi bavila a vyložene som sa nenudil, takže som bol samozrejme spokojný. Teraz k tomu mám len akési cítenie z nostalgie, no ak má byť moje hodnotenie objektívne, dal by som tomu dve-tri hviezdy. Zápletka je neoriginálna, dej nudný, vrážd (aj keď slušných) málo, atmosféra nič extra a tak podobne. Silné tri, keďže som nostalgik. (06.04.2017)

Tak dlouho jsem hledala na čsfd tenhle film, který znám pod titulem Vyvrhel z pekla, až jsem našla :-) viděla jsem ho asi v mých dvanácti letech mezi dalšími braky postkomunistického videoboomu a dodnes si pamatuju nervydrásající hudbu a pár skutečně brutálních vražd charismatického zabijáka George Eastmana - opékání hlavy v troubě, kružítko v oku a vražda zdravotní sestřičky vrtačkou do lebky. Dnes už bych to asi psychicky nevydržela, ale tenkrát jsem valila oči, takže jedna hvězdička je jen za tu nostalgii :-))) (08.08.2006)

Italský slasher, půjčující si postavu vrahouna z o rok mladší klasiky Anthropophagus. Bez její atmošky a tragického tajemství, s prostou linií “monstrum na útěku vraždí”. Intenzivní soundtrack a postava kněze, pronásledujícího “boogeymana” naznačují inspiraci v Carpenterově Halloweenu, akorát místo jakékoliv filmařské invence se zde hraje na hrubé násilí, krutost a gore brutalitu. Průměrný, v rámci subžánru však pořád ještě důstojný eurotrash masakr. **1/2 (16.05.2021)

Tak u téhle videonasties kultovky dost dobře nechápu, proč se na ten seznam vůbec dostala. Brutální scény jsou tu asi tak čtyři, přičemž ani v jedné toho není moc vidět, scény zobrazující nahotu a sex tu pro změnu nejsou žádné. To už i moderní komerčnější záležitosti jako Hostel nebo Frontieres by se na nějaký podobný seznam hodily lépe. Prvních patnáct minut diváka možná zabaví syrová atmosféra (tak typická pro sedmdesátkový eurohoror), no následující víc než hodinu spasit nedokáže. Absurd je nezáživně natočený trash, jehož kultovnost je naprosto absurdní. Takže asi tak. Dvě hvězdy za atmosféru, dobrého záporáka (do jiného filmu s ním) a scénu s opékáním hlavy v troubě. (02.09.2008)

Pokiaľ ide o gore D´Amatov Absurd rozhodne môže konkurovať slávnejším vyvražďovačkám svojej doby. A to aj napriek počtu zabití, ktorý je vcelku nízky. Brutalita vrážd je však zarážajúca a z hľadiska žánru pozoruhodná. Najmä tých z úvodu filmu, ktoré súvisia s deštrukciou hlavy obetí (lekárskou vŕtačkou či cirkulárom na drevo). Hoci sa Absurd tvári ako pokračovanie D´Amatovho hororu Antropophagus (1980), nadväzuje naň naozaj iba veľmi voľne. Vlastne tieto filmy spája iba šialený výraz neprehliadnuteľného Georga Eastmana v úlohe zabijáka. Kanibal Karamanlis z Antropophaga sa v Absurde takisto mení na gréckeho psychopata Tanopulosa, tentoraz bez kanibalských ambícii, ktorý však dostane viac priestoru. Dôvod jeho vražednej fúrie zostáva nejasný (jeho meno je zrejme nešikovnou narážkou na Tanatosa, gréckeho boha smrti) a celkovo vyznieva ako nedomyslený. Po bezradnom a trochu trápnom uvažovaní o ňom a jeho dopadnutí, ktoré vypĺňa jadro filmu sa divák predsa len dočká strhujúceho finále, ktoré umocňujú pocity strachu z uzavretého priestoru domu a zaujímavé grafické zobrazenie násilia. Absurd určite patrí k vrcholom D´Amatovej tvorby a môže zaujať aj dnešných priaznivcov hororu. (25.07.2010)