Krajina prílivu

Život plyne, jak voda a smrt je jako moře... Rodiče Jelizi Rose k moři dopluli a dívence nezbývá nic jiného, než plavat. Vychována ve světě bez pravidel, žije svůj život, a hned na několik způsobů. Zde nejsou hranice. Svět her i pomatenosti. Svět, který má svůj začátek i konec. Konec je na dohled, velký žralok připlouvá. Novodobý surrealismus s perfektní kamerou a dokonalým hereckým doprovodem, kterému vévodí ta nejmladší, Jodelle Ferland. Film proplouvající několika žánrovými polohami. Jedna lepší než druhá. (09.02.2014)

Když film v prvních dvou minutách vypadal na celkem poutavou pohádku a záhy jsme se s pocitem pěstí na oko přesunuli na metalový koncert, věděl jsem, že je zle. S Terry Gilliamem asi vážně nedokážu najít společnou řeč a Brazil byl asi jen menší výjimkou. Smířil bych se s tím, kdyby i nadále jako jediná zajímavá filmová adaptace či variace slavné Alenky pro mě zůstala ta Švankmajerova, ale nesmířím se s tím, když mi někdo předloží snímek, u nějž je k naladení se na stejnou vlnu podle všeho zapotřebí užít alespoň jednu dávku LSD. Šílený dvouhodinový psychedelický trip naplněný fetováním v doprovodu pedofilie skloubené s nekrofilií mě nedokázal oslovit v pozitivním slova smyslu, obzvlášť když tvůrce, který točí film spadající údajně i do žánru hororu, neumí po většinu času ani přinést, resp. pořádně rozvinout atmosféru. Někteří komentující tvrdí, že filmu uškodilo, když se po půlhodině z něj vytratil Jeff Brigdes. Nevím, mě byl feťák Bridges od počátktu protivný, ale ani jeho částečný odchod to nevylepšil a mohu ocenit jedině velmi slušný výkon hlavní dětské herečky + působivý závěr. [25%] (15.10.2021)

Gilliamova fantasie vytvořila pohádkově laděné prostředí, na jehož vlnách je – spolu s několika dalšími zvláštními existencemi - unášena zvídavá a podnikavá mladá dáma nacházející se v ne právě standardní životní situaci. Zhmotňují se zde hravé dětské fantasie, ale také mnohem vážnější a perverznějších nápady, zdánlivá bizarnost je zde ale spíše zvýrazněním přirozeného než absurditou. Vše se odehrává jakoby pod snovým závojem, s občasnými problesky reálného světa venku. Jodelle Ferland dostává obrovský prostor a využívá ho tím nejlepším způsobem – ona nehraje, ona SI hraje a celý film se tak mění v její úchvatný koncert. (01.08.2006)

Tideland je krásně úchylný, fantaskní a neskutečně divný film, s nepopíratelně skvělou Jodelle Ferland a vynikajícím Jeff Bridgesem. Fantazie nemá hranic... Je to vtipné i smutné, pestré a... A hlavně kapku morbidní, ale ruku na srdce: Není tahle novodobá Alenka, která připravuje rodičům herák a poté se sama (trochu jinak) toulá barevným světem vlastní představivosti..., není tahle holka úžasná...? :-) Tideland má výbornou atmosféru a chvilkama jsem váhal mez 3 a 4 *. Tento Gilliamův kousek se mi líbil víc než Kletba bratří Grimmů, ale zase na druhou stranu úplně odvázaný jsem z toho nebyl. Od Terryho mám radši jeho starší filmy, ale ani zde se jeho imaginace a tvůrčí cit nezapře. 3 a 1/2 * (07.12.2006)

Něco mezi návštěvou Schwarzenberský hrobky a uklízením po drogovým večírku v centru Bagdádu. Terryho ponožky tentokráte vítají diváky v úplně jiný dimenzi, vesmíru, kde jsou děti magoři, dospělí neexistují a bombové útoky jsou prováděny za účelem zničení žraločí bytosti. Všechno mělo význam, ale Giliam hledal tak dlouho jointa po zemi a nechtěl zastavit ten kolotoč bizarních záběrů, až jsem z toho dostal schýzu. Závratě a pískání v uších, pocit samoty na celým světě a že svět je jedna velká imaginace, to je analýza a pocitovost Terryho Tidelandu. Vítej v jiným kosmíru! (05.07.2009)