Anděl blažené smrti

Kdyby se tato detektivní záležitost tak moc nevztahovala ke komunismu a boji proti západním agentům, byla by to skoro až nadprůměrná ukázka práce detektivní skupiny. Dokumentaristicky nám zde vypravěč popisuje vývoj jednoho z velice napínavých případů, týkajícího se válečných zločinců a kolaborantů. Možná škoda, že z herců neznám téměř nikoho, a jejich výkony, zvláště v detektivní skupině, byly velice mdlé. I tak vcelku povedená kriminálka ze staré školy, podána až nadčasovým způsobem. 55% (03.12.2014)

Práce kontrarozvědky v dobách hluboké totality. Snímek je natočen ve stylu hraného dokumentu, což znamená, že je celý příběh vyprávěn komentátorem a celé je to ztvárněno tak, aby to vypadalo co nejvíce realisticky. Hrané sekvence jsou záměrně toporné, aby se tyto scény viditelně odlišily od použitých skutečných archivních záběrů. Postupy tajné služby a práce tajného agenta jsou natočeny vskutku velmi dobře. A co víc, přesvědčivě. Ona temná doba ze snímku doslova dýchá. Nějaké napětí z pochopitelných důvodů vůbec nemá své místo. Uvěřitelnost prezentovaného případu je už na diskuzi. Znalci historie ví, jak se tehdy veřejnost manipulovala nepravdami. I když, natočit něco takového dnes, současná tajná služba by taktéž vše v zájmu bezpečnosti neodtajnila. Snímek je zkrátka natočen dobře a jako na filmové dílo je potřeba i na tento počin přihlížet. Režim a politika je už otázka druhá. (03.11.2014)

Nevyjasněné události z konce nacistické okupace, barokní socha Anděla blažené smrti, fotky hřbitovů… komu by se u těchhle ingrediencí nesbíhaly sliny? Potenciál ale ubíjí způsob vyprávění - detektiva nebo skupinu vyšetřovatelů tu supluje anonymní voice-over mluvící za celý barák zpravodajské služby, navíc místy sklouzává do dikce připomínající budovatelské týdeníky. Často se pak spíš suše popisují události, než napínavě vypráví příběh, který sám o sobě je rozhodně zajímavý. (23.11.2016)

Podobně laděný film jako Muž na útěku. Zvolený způsob vyprávění není dnes divácky přlliš zajímavý, špinnážní filmy natočené před rokem 1990 jsou přijímány skepticky, ale musím říct, že napodruhé mě film začal bavit. Hotový adrenalin jsem zažila při pátrání natáčecích míst. Jako patriotku mě zaujala honička nočním Brnem a záběry důvěrně známých míst z doby, kdy jsem tu ještě nežila, nicméně mi to oživilo vzpomínky z ranného dětství. Výzdoba ulic se příliš nezměnila. (07.01.2015)

Stb, národu milá organizace nespí. Sleduje heslo margarita. Někdo musí zemřít, neví se kdo, neví se kdo ho zabije a proč, neví se kdy to bude a kde. O 24 hodin poté je vše vyjasněno. Stydím se, že jsem v roce 90 pořádal na estébáky hony. Ten jejich intelekt by byl využitelný zejména za finanční krize, kterou nám imperialisté tak skvěle připravili. Jinak skvělá zábava na sobotní odpoledne. I pumpař ve Velmezu hovoří plynně 4 jazyky. Jezdím tam každý týden, neumí ani česky, mele tím odporným nářečím, počty neznaje, sem tam okrádaje! (03.03.2012)