Pán času

Myslela jsem, že po Star Treku: TNG se neobjeví další sci-fi seriál, který by mě tolik strhl. Pán času pro mě začal jako trapárna s podivnou kamerou a tuctovými postavami. To se ale změnilo a najednou Pán času zabíjel můj čas. Ovšem za to vděčím hlavně Davidu Tennantovi, jehož doktorovi silně nadržuji. Ani Matt Smith jako dvanáctý doktor mě tolik nezaujal. (29.09.2013)

Nejdřív jsem tento britský seriál dlouho přehlížela, vůbec jsem nevěděla co si pod ním mám představit, něco o nějakém chlápkovi co lítá vesmírem či co. Ale mám hodně ráda talk show Craiga Fergusona a ten o něm každou chvilku mluvil, tak jsem si řekla,že to omrknu, abych byla v obraze. No, musím říct, že to byla láska na první pohled. Z toho chlápka se vyklubala naprosto úžasná postava a já si zamilovala nejen jeho, ale i jeho společnici Rose, její matku, Mickiho, kapitána Jacka a taky TARDIS a sonický šroubovák. Když přišel první Dalek, tak mi prvních pět minut přišel trochu legrační, ale skončilo to tak, že z toho byl jeden z nejlepších dílů první série. To se mi na seriálu líbí nejvíc, že tam sice jsou plechoví roboti, tu více či méně dobře udělané triky, ale nakonec stejně to nejlepší jsou postavy a vztahy mezi nimi. Některé díly byly scénáristicky trochu slabší, ale ono jen dívat se na Doctora je velmi příjemné. Je to velký nadšenec s mnoha nápady, plný energie, velmi zábavný, občas tak trochu šašek. Ale přijde nějaká vážná situace a najednou se ukáže jeho další stránka přes 900 let starého zkušeného a trochu vším tím děním unaveného Pána času, který vládne obrovskou autoritou. Musím říci, že Eccleston to hrál parádně a já se velmi obávala, že s jeho výměnou půjde seriál kvalitou dolů. Ale opak byl pravdou. Davida Tennanta jsem si samozřejmě zamilovala a ted' je můj oblíbený Doctor. A epizody byly čím dál lepší. Pak přišel konec druhé série a s odchodem Rose jeden z nejdojemnějších dílů vůbec. Nahradila ji trochu chladnější Martha a po ní zas přišla velmi svérázná Donna. No a pak několik vánočních speciálů a odchod mého Doctora. Matt Smith je zas trochu jiný, ale po pár dílech jsem si na něj zvykla a rozhodně mě baví, což se dá říci i o jeho dvou nových společnících. Od páté série to vzal celé scénáristicky do rukou Steven Moffat a koncepce seriálu se trochu změnila, díly jsou více provázané a také si to více pohrává s časovými paradoxy, což je jedna z věcí co mě na seriálu baví. A také to, že když máte stroj času, nikdy nevíte, kde (nebo spíše kdy) skončíte příště a jaká dobrodružství zažijete, takže se z toho nestane stereotyp. Takže pokud jste jako já dlouho seriál přehlíželi a máte rádi zábavu, dobrodružství, humor, ale i vypjaté dramatické situace a chcete třeba potkat Agátu Christie, Shakespeara nebo se podívat na konec vesmíru, zkuste Doctora Who, možná budete velmi příjemně překvapeni. (23.12.2012)

Takový podivný patvar, který by chtěl být hrozně moc věcí najednou, ale ani jedna mu nejde, tak za prvé se snaží být do určité míry věrný svému prastarému (bráno z televizního hlediska) původu a zároveň být co nejvíc kůlovitým a prostě mu to nejde, výsledek působí jako zpářenina mezi Hvězdnou bránou (a to těmi horšími díly), Xenou (těmi zábavnějšími díly) a de facto jakýmkoliv scifi o cestování časem první poloviny minulého století. Obrovské zneužívání deus ex machina prostředků, ne zrovna dobré kulisy (další z důsledků bídného propojení nového a starého)... Navíc ani ti doktoři se nějak zvlášť nepředvádí (většina scénářem, někteří herecky). Epizodická blbinka na zahnání odpoledne? OK. Scifi kult nedozírných kvalit? To fakt ne. Howgh. (08.02.2014)

Kdyby byl Stopařův průvodce po galaxii neskonale nudný a nezáživný vypadal by přesně takhle. Po první sérii a pár dílech z té druhé to zcela vzdávám. Vezmu-li v potaz téměř naprostou absenci zábavy a vskutku děsivé herecké 'umění', pak přes 40 minut na epizodu je v tomhle případě nesnesitelná délka. Sem tam z Doktorových úst zazní humorná perlička, zbytek si ovšem zaslouží exterminaci. (03.12.2009)