The Time of the Doctor (S07E16)

Moffatovy epizody by většinou dějově vydaly na dvě. To je jejich plus i mínus. Baví mě laviny nových událostí, zvratů a nápor skvělých nápadů, na druhou stranu je to jízda moc rychlá na to, abych to při sledování docenil. Poslední Smithův díl tak důstojně symbolizuje celou jeho éru, kterou sice nepovažuji za tak silnou jako Tennantovo, ale právě i díky Smithovi považuji stále Doctora Who za nejlepší,nejnápaditější a nejemotivnjější seriál současnosti. (28.12.2013)

Rozlučková epizoda Matta Smitha na mě rozhodně nezapůsobila tolik jako předcházející speciál k 50. výročí. I přesto nemůžu říct, že by mě snad nějak hrozně zklamala. Užil jsem si jí jako vždy. Rád jsem ještě jednou viděl jako to funguje mezi Doctorem a nemožnou Sufflé holkou. Na konci přišlo rozloučení s Mattem Smithem, které na mě nefungovalo tolik jako při loučení předchozího Doctora. Nicméně i tak jsem zvědav jak si povede Peter Capaldi. (25.01.2014)

Kurde ale tohle bylo už festovně zamotané, né? Teda aspoň já z toho nevěděl ani hlavu ani patu ani předkožku nic. No prostě tento speciál byl až moc komplikovanej - teda pokud nejste nadšenec, kterej se v celym tom seriálu důkladně orientuje. Částečně to je škoda, ale částečně je mi to taky docela jedno, protože Pán času má tolik dílů, že jeden horší se v tom ztratí... (17.01.2016)

Esence jedenáctého Doctora napěchovaná do jediné hodinky. Jestli před Moffatem někdy stála opravdová výzva, byl to narozeninový Day of the Doctor. A jestli před ním stál úkol, při kterém člověku hrozí nervové selhání, bylo to psaní dalšího pravidla-měnícího kousku, který musí něco rozřešit, něco uzavřít, něco rozehrát - a hlavně dojmout. Pro někoho je z toho nesledovatelná matlanice, která je jen stínem duše, kterou seriál měl během působení Matta Smithe. Pro mě, i přes to, že Jedenáctka nikdy nebude mým srdcovým hrdinou, jde (možná právě díky tomu) o dokonale slzopudnou, nostalgickou i napínavou tečku. I will always remember... (26.12.2015)

Je to už nejaký ten piatok, odkedy som to videla a všetko, čo som v prvom komentári napísala beriem späť. Ešte šťastie, že sa to dá zmazať. Takže, je mi úplne jasné, že porovnávaniu lúčení 10 a 11 sa vyhnúť nedá, preto si dovolím zopár slov obhajoby. 11 samozrejme. Rozum, múdre slová a racionálny úsudok, to sú veci, ktoré okrem crazy povahy charakterizovali Jedenásteho. Možno preto majú niektorí problém vidieť jeho emócie, ktoré vyjadroval s väčšou pokorou, než Desiaty. A práve preto mi jeho výroky utkveli v pamäti omnoho intenzívnejšie, ako to bolo u Desiateho. Desiaty bol bojovníkom telom aj dušou, Jedenásty rozumom a tiež si dvakrát rozmyslel, či sa vydať cestou boja. Preto sa veľmi ospravedlňujem Števovi, pretože on dobre vedel čo a z akého dôvodu to robí. A napísal mu najkrajšiu finálnu reč. (27.03.2014)