Denša otoko

Velmi roztomilá romantická komedie o tom, že i na japonského otaka někde čeká láska a chce to jen popadnout příležitost za pačesy. Train Man docela pěkně vystihuje skutečnost, že ze "zajetí" světa počítačů může být dlouhá cesta do normálního života. Škoda toho trošku moc natahovaného závěru, jinak spokojenost. (14.10.2006)

Na jednoduchý a triviální příběh nesmělého otaku se dobře dívá, ale prospěl by mu složitější děj a jiné pojetí hlavního hrdiny, který je až příliš ukoktaný a ubrečený, přece jen se dá nesmělost a malé zkušenosti z kontaktu s lidmi vyjádřit trochu nápaditěji. Je také škoda, že není nevyužito faktu, že Densha-kun nabývá neuvěřitelných komunikačních úspěchů, když začne mluvit...., no o čem jiném než anime:-) Příjemným zpestřením je skupinka internetových rádců. No aspoň mě tenhle film donutil uvědomit, že bych asi měla častěji zvednout zadek od počítače a vyrazit mezi lidi:-) (20.07.2008)

Jo, někdy je lepší se zvednou od počítače, ale právě u něj získáváte všechny ty myšlenky, které byste chtěli dělat, ne? :-) Romantika jak hrom! Vážně, sladší než cukr. Ale pořád se to dá krásně strávit. Takayuki Yamada (btw všimli jste si toho, jak krásně má tvarované oči?) byl jako Densha otoko skvělý. Všechno bych mu sežrala. Ale bylo to pro mě těžké, protože jsem ho nejprve viděla jako Serizawu v Kurozu zero a teď na mě vybafne jako chlapeček, který brečí, třese se, koktá... tohle mě málem položilo do kolen. Taková změna! Ani bych ho málem nepoznala... Je hezké vidět, že i takovíto lidé mají možnost někoho potkat, zamilovat se, uspět. Jé, jé, taky bych chtěla :-) (16.11.2009)

Nesedlo mi to. První půlhodinu jsem kouskoval asi do tří dnů, protože mě moc nebavila, hrdina přehrával (kladná postava - looser, ale až moc) a nápad s chatem mě otravoval. Zbytek jsem viděl vcelku, zvedl moje mínění, střední pasáž byla zajímavá, ale celkově mě film nepřesvědčil - pomalé tempo, romantika tak trochu jinak, málo děje a upřímně řečeno nebylo to moc pravděpodobné. Každopádně hodně oceňuju vyznění filmu - člověk má žít život ve skutečnosti a ne prosedět u pc. (30.04.2010)

Na konci filmu jsem na tom byl podobně jako lidé, kteří Train Mana sledovali online - v duchu (protože vedle mě spaly dcery) jsem na něj řval: "Narovnej se! Přestaň brečet! Narovnej se! Přestaň brečet!" Což je jediná věc, která mi nesedla - extrémní nedostatek sebevědomí u hlavního hrdiny. Možná je to však u lidí žijících za počítačem normální. Vše ostatní ale zvedá film na plnokrevné 4*. Protože. Forma vyprávění, kdy hlavnímu hrdinovi radí skupina spřízněných duší na internetu a konkrétně v druhé polovině scéna na peróně, kterou jsem koukal s otevřenou pusou - to bylo geniální! Také fakt, že ti lidé mají svůj vlastní minipříběh a skutečnost, že někde na webu snad stále je elektronická konverzace, na základě které kniha a posléze film vznikly - palec nahoru! Trochu jsem surfoval a dočetl se zajímavost (ve filmu neuvedenou), že dotyčná dívka si onen první den v metru zapomněla kontaktní čočky, pořádně na něj neviděla, tudíž neodhalila, že je dotyčný "otaku" (v angličtině "nerd" nebo "geek"), jinak, že by o něj nazakopla. A taky, že v době vydání knihy prý byli stále spolu a šťastni. Příjemný film a výborný příběh! ■ Jo a zjistil jsem, že existují nějaké Hermes šálky, pár za 300 až 700 dolarů :). ■ Nejlepší trailer, který jsem našel: http://www.youtube.com/watch?v=NMR_XqgSQcQ (13.06.2013)