Alamo

Proslulý velkofilm, jímž si Wayne splnil svůj věčný sen: natočit oslavnou píseň americké svobody, ospravedlnit a zdůvodnit převahu, ne-li nadřazenost, Američanů anglosaského původu. Film je naprosto jednoznačný, ale i když je dnes moderní tvrdit, že Američani vybili indiány, utlačovali černochy a okradli Mexiko o Texas a Kalifornii, něco na tom filmu je. Pochopitelně, že by se měl brát symbolicky, protože oslava boje do posledního muže a posledního dechu dostala vážné trhliny za druhé světové války zejména ve spojení s japonským přístupem. Nicméně, nějak se ta americko-mexická "válka" ospravedlnit musela. (10.04.2005)

Příběh Alama je velice slibným tématem, ovšem v případě tohoto 167 minut dlouhého režijního počinu Johna Waynea mi přijde takový nemastný, neslaný a poněkud zdlouhavý. Přesto však oceňuji mírnou dávku humoru (typickou pro Wayneovy snímky), aranžování scén, hudbu, herecké obsazení, určité myšlenky (převážně patriotistické) a scény před blížícím se konečným útokem. Závěrečná bitva sice není nikterak velkolepá, ale dojem z jinak trochu rozpačité podívané mi napravila. (24.06.2012)

Parta vzbouřených amerických vidláků trousících filozofické proslovy o životě, lásce a Bohu na počkání, John Wayne nosící kožešinovou čepici, i když je padesát ve stínu, nesympatický velitel pevnosti a k tomu mnohatisícová mexická armáda, proti níž zjevně nikdo nemá šanci. Díky za Widmarka, díky němu jsem to dokoukal. Ale první hodina byla ještě docela fajn. Ale mrzí mě vynechání scén, kdy Mexičani nervují Amíky hraním Degüella. Asi si to Wayne užil už předtím v Rio Bravo a nechtěl tu s tím zdržovat. (10.05.2016)

Adelante! Arriba! Tak tohle je pravá waynovka, už proto. že si ji režíroval sám mistr, podle svýho naturelu a podle svýho gusta. Ale proč se jeho mementum stalo právě Alamo? Proč se nedržel oblíbeného tématu "singing cowboy, dancing horse"? William Travis má jiný punc než George Armstrong Custer, i když oba skončili stejně. Likvidační války proti Indiánům v roce 1960 už nebyly oblíbené ani v USA - Mexičané nechávají odjet ženy a děti do bezpečí, zatímco skalp 14 leté Indiánky byl nejdražší (počítaly se i skalpy dětí, které mohla mít). Navíc je tu je spousta polopravd, už třeba: Antonio López de Santa Anna není jenom generálem Santa Anna (jak je to ve filmu), ale také prezidentem Mexika. Pohrobek má pravdu, když v první větě své recenze píše, že si J.W. splnil svůj věčný (spíš bych řekl velký) sen. Má ale i pravdu v poslední větě, že se americko-mexická "válka" (správně v uvozovkách) musela nějak ospravedlnit. (11.12.2015)

Prostě válečné filmy můžu a tenhle je opravdu povedený. A navíc je to i dobrý film obecně. Charaktery jsou dobře propracované, nejsou tu jen hodní a zlý, ale každý má něco v sobě. Ikdyž je hned od počátku patrno, že Američané jsou prostě ti správní. Ale sympatické je, že na jejich mexické protivníky, se nepohlíží s opovržením a despektem. Narozdíl odednešních slátanin to ale nedělají tak okatě. Možná má film pozvolnější tempo, než je dnes obvyklé, ale to mu určitě neškodí, spíše naopak. A masové bojové scény, hlavně závěrečná bitva, jako by vypadly z Bondarčukova filmu. Navíc spousta záběrů se dnes ve filmu už ani nevidí, třeba rozdupání jednoho z obránců útočící kavalérií. Celkově si tenhle u mě 5* zaslouží. (31.12.2012)