Flash Gordon

Pravičácká propaganda, ve které božský (a blonďatý) americký fotbalista zahraje nejlepší match svého života, odmítne soulož s děvkoidní totalitářovou dcerunkou Ornellou Muti, aby se podíval pod sukni průměrné americké Mařce, a taky nakope za dozoru z italského porna uprchlých andělů zadnici agentu Jejího Veličenstva, připomínajícímu směsici Robina Hooda a Petera Pana... Jestli tohle není geniální, tak už nic. (26.08.2010)

Cekal jsem, ze tenhle film je blbost, ale takova ta zabavna blbost, jenze tohle moc zabavny nebylo. Navic me zklamala i hudba od Queen, pac jedina pisnicka tu je "Flash aáá" a jinak je film prakticky bez hudby. Predstavitel Flashe je navic desne topornej a ani Sydow nic moc nepredvadi. Cisar Ming prakticky celej film jen keca. Navic ani neni film moc sviznej a krome par svetlejch momentu, par vtipku a par zajimavejch scen se celej film desne vlece. Necekal jsem nic extra, ale i tak me film docela zklamal. (10.04.2007)

Konečně! Tohle je prostě naivní nádhera. Tak neskutečně banální zápletka, ale v tak nádherně kýčovitém vizuálu, že člověk prostě nemůže jinak a zamilovat se. No dobře, a případně film nesnášet, protože je to strašná kravina. Tvůrci ale chápali film jako poměrně zásadní, protože to obsazení je skvělá, stejně jako hudba nadčasových Queenů. Prostě skvělé béčko, které musí fanda jako já zbožňovat. Takhle dokonale zachycené kouzlo starého komiksu, jsem snad ještě neviděl. Z toho doslova čiší láska k braku. Krásné! (23.07.2014)

Jsou filmy, kterým dáte tři hvězdy proto, že vás moc neuchvátily nebo jim pár věcí chybělo. Pak je tu ale Flash Gordon, který je už od začátku na té tříhvězdičkové úrovni a vůbec si s tím neláme hlavu. Mě celým filmem doprovázel ironický smích, který jsem nemohl vypudit i v těch nejserióznějších scénách. Zůstane nám asi tajemstvím, jestli tvůrci tenhle výsledek zamýšleli, či ne, ale i tak je to slušná sci-fi (komedie) s natvrdlým fotbalistou, šíleným vědcem a démonickým imperátorem. (22.05.2011)

Flash Gordon šel natočit dobře, špatně a takhle. Mike Hodges vsadil na odlehčenost a svéráznou stylizaci. Jakkoliv diskutabilní rozhodnutí to bylo, nedá mu se upřít, že má film specifickou atmosféru, díky níž dosáhl téměř kultovního statutu. Je s podivem, že se nerozpadl na sled ulítlých scének, ale drží pohromadě a dokonce zvládá i cosi jako gradaci. Akční scény ovšem z odstupem let vypadají přinejlepším úsměvně. Od brakovosti je zachránila jen skvělá hudba Queen. Pokud někdy uslyšíte ústřední motiv, ty dva tóny už pravděpodobně nikdy z hlavy nedostanete. (18.11.2019)