Live 8

Kam se hrabou turné Madonny, Rolling Stones apod...Během jedné třetiny dne jsme viděli nejen jmenované hvězdy hudebního nebe, ale několik desítek dalších stálic a začínajících "amatérů" světové hudby. Osm hodin hudby rozmanitých žánrů a stylů - vše od U2 přes Björk až po ne moc známé asijské hudebníky. Od Boba Geldofa to bylo nádherné gesto. Myslím si, že na podobnou podívanou si budeme muset počkat nějaký ten rok, ale Live 8 jen tak něco nepřekoná. (13.05.2006)

Spíše slabé. Nemám rád zpěváky, zpěvačky a kapely, co se takto zviditelní. Většina z nich, co na koncertě byli, už nejsou populární, ale vesele oprášili nástroje a hlavně hlasivky a naposledy vystoupili před šílícím davem. Asi si dovedete představit, jak koncert vypadal, když tam vedle sebe vystoupili "spasitel chudých" Bob Geldof, Robbie Williams, co neví, jestli je víc na holky nebo na kluky, Elton John, co už ví na co je, zapomenutý Sting, zapomenutá Mariah Carey a exhumovaná Madonna a desítky dalších celebrit. Mně se nelíbilo ani jedno vystoupení, ale tak když je to bavilo. 50% (05.01.2012)

Váhal jsem mezi dvěma a třemi hvězdičkami. Jako koncert slušná a velkolepá show, která by si zasloužila možná 4, nicméně okatě stupidní záměr a prostředek k lobbování u G8 z této akce činí frašku. Odpouštěním dluhů a litím dalších a dalších finančních prostředků do afrických zemí bez silného státního aparátu, jenž by zajistil jejich přerozdělení, je prostě stupidní, z ekonomického hlediska neobhajitelný, přístup k této problematice. Pokud vám někdy záleželo na tom, aby se lidé v Africe měli lépe, tak jste neměli hlasovat pro vstup do EU. Její politika, která bohužel v tomto směru určuje trend, vyvolává natolik negativní a neefektivní dopady na chudé africké země, až se mi z toho chce brečet. Afrika potřebuje najít samu sebe, potřebuje volný mezinárodní obchod a potřebuje, aby se vyspělá západní civilizace neschovávala za celní bariéry a tím Africe znemožňovala zbohatnout! Rozhodně nepotřebuje tato trapná gesta, která slouží tak k tomu, abychom se chvíli cítili lépe, že se aspoň trošku snažíme, a tím si vyžehlili svědomí, i když hned další den najedeme do stejných kolejí, které celou situaci zhoršují! Koncert dobrý, účel hanebný! (17.07.2006)

Labutí píseň populární hudební scény 20. století a poslední záchvěv přesvědčení, že hudba může měnit svět k lepšímu – „The long walk to justice“ už ovšem nemělo tu údernost jako „This shirt saves lives“, i když bylo podstatně blíž realitě. Jsou tu silné chvíle v čele s definitivně posledním vystoupením kompletní sestavy Floydů, jsou tu vkusné i méně vkusné dojímací momenty a je tu poměrně dost balastu a muzikantů smutně za zenitem. Dokumentárně-historická hodnota bude v čase narůstat. Hodnotím celek, ne nejpůsobivější okamžiky, a skutečný dopad, ne ušlechtilost myšlenky, to vše optikou roku 2013. (10.01.2013)

Tohle bylo víc než jen pár koncertů, tohle bylo poselství... i když jsem cca 75% muziky neslyšel (přepnul jsem) poněvadž některé interprety obvzvláště nemusím, tak jsem byl z některých nadšen, např. Green Day , Muse, The Who nebo U2 byly úžasní, ale největší nářez pro mě byly Pink Floyd opět s Rogerem Watersem... (07.06.2009)