Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Sci-Fi
  • Krimi

Recenzie (35)

plagát

Počiatok (2010) 

Vizuálně podmanivé, tématicky navnaďující, přesto nelogické a příliš opředené berličkami, které autoři použili, aby premisy, jež na začátku filmu nastolili, ve finále ohnuli způsobem jim zapadajícím do konceptu. Film pro mě nedává smysl, našel jsem tam několik děr v logice konstrukce děje a ty nejsem schopen odpustit. A co je horší, čím víc o filmu uvažuji, tím více nacházím děr. Nenašel jsem nikde vysvětlení, které by mne uspokojilo, a samotný film mě ani nemotivuje ho dále hledat. Film, jenž slibuje mnoho a nabízí málo.

plagát

The Aristocrats (2005) 

Hodně často sem se od srdce zasmál. Člověk by nevěřil, co vše se dá okolo jednoho vtipu vybudovat. Pochopit celý jeho kontext je však klíčové k tomu, aby si člověk tento dokument vychutnal.

plagát

George Carlin: Life Is Worth Losing (2005) (TV film) 

George Carlin celý život dělal to, co dělá z člověka umělce: nastavoval reflexivní tvář své generaci. Nebral si při tom rozhodně servítky, na druhou stranu od tohoto muže s naprosto bezkonkurenční dikcí a schopností zachytit v rétorice rytmus i melodii bychom neměli čekat uhlazenost, s níž by pouze přisluhoval stávajícímu statusu quo. George na to šel vždy skrze cestu šoku a odporu a bylo mu jedno, že bude považován za obscéního, prostě nastavoval společnosti tu nepěknou tvář, kterou viděl všude okolo sebe. V Life is Worth Losing se to projevuje asi nejvíce a já mu za to z plného srdce děkuji.

plagát

George Carlin... It's Bad for Ya! (2008) (TV film) 

Velká legenda se rozloučila se svou celoživotní láskou - stand-up comedy - ve velkolepém stylu vlastního ražení. Asi nejlepší stand-up rutina, co jsem kdy viděl, a to jsem jich viděl hodně.

plagát

Podraz (1973) 

Jen bych tímto rád upozornil na několik chyb v zajímavostech k tomuto filmu. Za prvé 120 mil se nerovná 75 kilometrům, ale je to úplně naopak :) Další věcí je, že se film neodehrává v polovině let 20. ale 30. Snadno se to pozná z referencí na depresi, která vypukla až po roce 1929 a trvala prakticky až do druhé světové války. 20. léta byla naopak jedna z nejprosperitnějších v historii USA (spolu s padesátými). Jinak film je opravdu skvělý.

plagát

Světová krize: Co nás čeká? (2008) 

Jakožto studovaný ekonom jsem byl schopen ocenit snahu tvůrců varovat před dluhovou pastí, do které se USA spolu s většinou zbytku západního světa pomalu noří. Z dokumentaristického hlediska byla látka zpracována na hranici srozumitelnosti pro laika, jelikož komplexní hospodářské fenomény, které mimochodem moderní ekonomie dokáže jen velmi nedokonale (až téměř vůbec) postihnout, není lehké pochopit. Některé kauzalní vzorce byly opravdu jen nastíněny nebo jejich znalost předpokládána. Proto pouze 4*. Na druhou stranu námět oceňuji na 100%. Fiskální a monetární nezodpovědnost západních vlád a převážně USA bije do očí a v současnosti je již možná jen otázkou času, kdy americká ekonomika zkolabuje a unie se rozpadne. Pro USA je v sázce všechno, kdysi mocná a zodpovědná Unie však mlčí a přihlíží svému kolapsu, neschopna vyvinout sebemenší aktivitu ke své záchraně. Se závěry dokumentu lze souhlasit, snad bych to však viděl ještě černěji, jelikož míry zadluženosti predikované v dokumentu nelze dosáhnout, protože do té doby a v takové situaci by už USA bylo dávno vymazáno z politické mapy. Tedy pokud neobrátí kormidlo svého osudu opačným směrem. To se však očekávat nedá. Stejně jako každé impérium i Spojené státy americké čeká předávání žezla. Zásadně nesouhlasím s Landierem, že inflace by mohla něco vyřešit. Hyperinflace byla vždy jen cestou do pekel. Rozhodlo-li by se USA vykročit na tuto stezku, pouze tím uspíší svůj pád naprostou eliminací vlastních pracovních sil a skomírajícího investičního potenciálu.

plagát

Proboha! (2008) 

Dobrá práce s klasickým Maherovo rukopisem. Poukazuje na absurdity určitého typu chování, jež vykazují lidé dogmaticky věřící v ideologii, jejíž oporou není nic kromě samotné víry. Jak tento přístup může být nebezpečný dokladují stovky a tisíce náboženských válek, vražd a mučení, které lemují historii lidské rasy. Asi bez debaty patří náboženství k jedněm z hlavních příčin smrti v historii lidstva. Paradox? Nemyslím. Rád bych ještě reagoval na příspěvek selviskheda, který zjevně nepochopil pozici Billa Mahera ohledně existence boha. Maher sám se nehlásí k ateismu, který podle jeho i mých slov představuje pouze jiný druh jistoty o tom, jak věci opravdu jsou. A jistota je zárodkem víry, tedy převládání iracionálna nad empirií. Stejně tak bezmezná víra ve vědu vlastně vykazuje stejné známky jako náboženství a může být i stejně nebezpečná. Sám Maher o sobě hovoří jako o agnostikovi, čili o člověku, jenž neví, jestli bůh existuje nebo ne, a vzhledem k tomu, že ani jedno nelze dokázat, uchyluje se raději k zachování této nejistoty. Raději než inklinovat k jedné či druhé neobhajitelné pozici. To je zásadní rozdíl, který selviskhed evidentně nepochopil. Skepticismus a utvrzení se v tom, že ne vše lze zjistit a vědět, by byl ten pravý posun ve vývoji lidstva, který by teprve měl potenciál obrousit hrany dogmatické víry, a to ať v náboženství, ateismus, vědu, santa klause, či cokoli jiného.

plagát

Bláznovstvo (2008) 

Ten film má něco do sebe, má duši. Docela mě dostal. Men do the things they need to do to become the men they want to be.

plagát

Kdo může za globální oteplování? (2007) (TV film) 

Nelze hodnotit tento dokument bez souvislosti s Nepohodlnou pravdou Ala Gora. Oba dokumenty jsou metodologicky zcela mimo. Oba jsou vyhraněné a zcela jistě ani jeden neodhaluje "pravdu", ať už ta je jakákoli. Problém globálních změn obecně je systémem s mnoha a mnoha neznámými, nikdo dnes neví, jak se bude budoucnost odvíjet. Rád bych se zastavil u předností a nedostatků obou dokumentů. 1) Nepohodlná pravda - Předností je poukázání na to, že globalizace a překotný vývoj může mít nepříznivé důsledky. Nedostatkem je metodologická nepřesnost, zavádějící závěry ani ne tak svým sdělením, ale nádechem absolutní a jediné pravdy. 2) Swindle - Předností je poukázání na pokrytectví západní civilizace a zejména pasáž o metodologii vědy (modely, jak se dají upravit atd.). Upozorňuje také na jisté problematické části slepého boje za věc, které nerozumíme. Nedostatkem je také dramatická metodologická nepřesnost, absolutistické závěry a podobně. Stále čekám na třetí dokument, který bude adresovat reálné problámy a nebude stát na jedné či druhé straně. Je nad slunce jasné, že se toto téma hodně zpolitizovalo a na obou stranách je celá řada pochybným praktik a propagandy. Pravda bude někde mezi nimi. Úplně závěrem bych rád dodal, že globální oteplování, ať už je způsobeno kýmkoli či čímkoli, ve finále nemusí být největším problémem. Uvidíme, uvidíme.

plagát

Sicko (2007) 

Není divu, že v Evropě obecně není tento dokument příliš oceňován, týká se totiž otázky, která nás přímo nezasahuje a navíc si ani nedovedeme představit, jaké významnosti právě v tomto období nabývá právě v USA. Dokument je pro amerického diváka, nám nemá tématicky tolik co nabídnout jako třeba Bowling for Columbine nebo Fahrenheit 9/11. Michael Moore je šikovný filmař, o tom není pochyb. O tom, že netočí právě objektivní dokumenty, také není sporu, na druhou stranu jsem ještě v životě neviděl objektivní dokument, jelikož nechápu slovo objektivita, to je nicméně na jinou debatu. Ačkoli jsem rozený pravicový volič, souhlasím s Moorem v tom, že nelze kompletně neregulovat trh. To je na delší ekonomickou debatu, nicméně pojišťovací společnosti obecně nechtějí vydávat peníze, které jim lidé platí, a o to je situace horší, když jde o zdraví. Moorovo pohled je silně zabarven jeho levicovým vnímáním světa a rozhodně bych do Ameriky neimplementoval vládou dotované chůvy, nicméně universal healthcare si američané podle mého soudu zaslouží a podle všeho ho i mít brzy budou, jelikož v tomto ohledu již nyní existuje v USA vzácná shoda. Nicméně uvidíme, co se bude dít.