Sin City: Ženská, pre ktorú by som vraždil

Nevim co se na tom vsem nezda, me to neprislo nijak zvlast horsi nez prvni dil. Je fakt, ze ze zacatku cloveku leze na nervy, nez si zvykne na ty myslenkovy pochody jednotlivejch postav, nektery dejovy linie jsou tu spis jen tak do poctu a nektery postavy obsazeny novejma hercema se holt neubrani srovnani s predstavitelama z prvniho dilu a ve vetsine pripadu bohuzel z toho vyjdou jako porazeny, ale jinak je vse v naprostym poradku. Takze i pres tohle je vetsina hercu fajn, hudba bez problemu a graficka stranka opet spickova, nebejt slabsiho rozjezdu, asi bych sel do plnyho poctu. (14.02.2015)

Ono se vlastně oproti jedničce moc nezměnilo. Pár postav se opětovně připomíná, černobíle laděný svět Sin City vypadá stále jak vystřižený ze stránek časopisu (k nerdovské dokonalosti by možná stačilo jen dokreslit komiksové bubliny, ale jsme ve filmu, kde postavy mají to štěstí, že jim hlasivky slouží) a tři samostatné příběhy se nám dělí a zase proplétají. Jenže .. tentokrát tomu nějak chybí jednoduchost, přímočarost. Hlavní prostor dostává jen vyprávění o Dwightovi a Avě, až na to se, snad i zbytečně, nabaluje story o gamblerovi Johhnym vyhrávajícím, ovšem prohrávajícím zároveň, protože tohle sousto je prostě až moc velké. Stejně tak Nancyna touha pomstít se tu jede jen po jakési vedlejší koleji, snad aby byla stopáž o něco delší (což mi po těch třech vypitých koktejlech s Jamesonem - ještě jednou díky, Kamile - neudělalo tak moc radost : ) (04.09.2014)

Robert Rodriguez a Frank Miller znovu majú v rukáve zaujímavý príbeh, perfektné spracovanie, skvelé postavy a štýlové akcie, ale chýba im aj tretí rukáv Quentina Tarantina. Nový herci fajn zapadli (Levitt, diabolsky sexi Eva Green), ty starý podávajú tradične dobré výkony (opäť skvelý Rourke), no Bruce Willis a záver filmu mi príde dosť nevyužitý. Každopádne sa jedná o ďalšiu zatracene dobrú noc v starom dobrom Sin City, kde sa štýl a hlášky nevytratili. 85% - 4* (16.03.2015)

Ano, Evě Green to sekne. Nevím vlastně o nikom, kdo by dneska zvládnul femme fatale se stejnou samozřejmostí. Jinak tu ale není nic. Ne že by toho bylo výrazně míň než před deseti lety, jenže to bylo to nic alespoň neokoukané (a zpětně se tak trochu ukazuje, že Rodriguez tenkrát nebyl vizionář, jen náhodou nudil něčím, čím ještě nikdy nikdo nenudil). Nejsem naštvaný, protože jsem nečekal nic jiného. A nedá se říct, že by šlo o nezvládnutý film. Rozhodně je ale zbytečný. Něco jako Tři bratři. Ehm... (04.09.2014)

Dvakrát totéž není vždy totéž. Rourkovi ta plastelína na držce nadělala protentokrát spíše imbecilní výraz, Grýnová je asi ráda, že není v barvě, páč stínohra jí docela svědčí (zatímco nyní může ještě ukazovat různé tělesné součástky, které jsem doposud neznal, a to pohříchu nejen u ní, bez uzardění, tak za deset - patnáct let skrzevá koketérii s černobílou materií zajisté ovládne laternu magiku), a ostatní mi též chvilkami srali. Dalo se. Ovšem nemuselo to být. (04.03.2015)