Černé zrcadlo

Idea seriálu je to skvělá, ukázat svět ve kterém některé z futuristických možností budoucnosti jsou přehnané do absurdního extrému a použít to jako společenskou kritiku dneška, kde už zárodky těch problémů bují. Ale to je jen svět, jen nápad, a na na něm musí pro dobrý seriál stát silné příběhy s dobře napsanými postavami - a ty tu nejsou ani omylem. A to pak ani ten svět ve kterém žijí není příliš zajímavý. (30.05.2020)

Black Mirror je jiný a originální a nebojí se provokovat. A já to tvůrcům žeru. Nejenže vyprávějí skvělé příběhy (každý díl je samostatný), ale nastavují společnosti zrcadlo - temné zrcadlo. Vezmou nějaký fenomén dnešní doby - ať už to je posedlost veřejným míněním, honba za lajky, touha zaznamenat si každé uprdnutí atd. - a posunou ho o kousek dál. A takhle má fungovat společenská kritika, což je něco, čeho si spousta diváků vůbec nevšimne. Skvělý a důležitý seriál. 90 % (25.01.2017)

Velmi hluboké a temné televizní seriálové zrcadlo čili reflexe spodních proudů západní civilizace a hrozeb současnosti a blízké budoucnosti. 1. The National Anthem - zrcadlo nastavené našemu mediálnímu věku a síle, s níž naše životy ovládají média. Ať už je rozklíčování epizody jakékoliv (čin novodobého Hérostrata z Efesu, či při zmínce o ,,uměleckém aktu 21. století" zvrhlý mód konceptuálního umění a postmoderní performance, hledání nových uměleckých výrazových prostředků etc.), poukazuje na nezdravou provázanost průzkumů veřejného mínění a současné politiky. Zároveň varovná sonda k neustále posunované hranici toho, co je možné na televizní/počítačové obrazovce vidět. 2. Fifteen Million Merits - i přes infantilně hřejivá a vlídná počítačová rozhraní mrazivá metafora faktu, že konformita požírá děti revoluce i revoltu samu. Západní individualismus, dotažený do maxima virtuální reality, v kombinaci s manipulativní nabídkou / poptávkou ,,volného trhu" vede jen k materiální prostituci živené naprostým egoismem a maximálním prospěchářstvím, idey a maximy jsou odstaveny do nevědomí a morálka komprimována, neboť každý je úplatný a za peníze se dá prodat a koupit cokoliv - i vlastní životy. A televize je tak vhodný manipulátor. 3. The Entire History of You - naprosto přesné postižení toho, co hrozí v blízkém budoucnu našemu věku opojenému technologiemi. Absolutní paměť (zálohovaná na flash HDD v hlavě) je pro vztah (a obecně pro život) jako rakovina. A to nejsem ani zpoloviny tak paranoidní jako hlavní hrdina této finální epizody. Geniálně vymyšlené komorní sci-fi s přesahem k vztahovému dramatu, které nejspíš mělo dostat šanci jako plnohodnotný celovečerní sci-fi film... (18.12.2012)

Black Mirror je sci-fi v podobě, v jaké ho mám nejradši: skrz zobrazení nepříliš vzdálené budoucnosti ukazuje problémy, které jsou vysoce aktuální. Stejně jako každý díl zobrazuje jiný příběh a jiné postavy, tak i sociální kritika má v každé epizodě jiný rozměr: někdy se autor zaměřuje na pomstychtivost, jindy jde o nespokojenost společnosti se současnými politickými elitami, která může vést k sympatizaci s kýmkoliv, kdo není politicky koretní, a která nabízí srovnání s nedávným zvolením Donalda Trumpa. Vzhledem k tomu, že jednotlivé díly nejsou provázany společnou příběhovou kostrou, si také u Black Mirror každý najde jinou epizodu, která ho zaujme. A tak zatímco internet oslavuje především Fifteen Million Merits, The Entire History of You a White Christmas, mě mnohem více dostaly The National Anthem, White Bear a hlavně Shut Up and Dance. (04.01.2017)

Black mirror, ostatně jako každá správná dystopická záležitost, bere budoucnost pouze jako imaginární optiku, lupu, jež je kriticky zaměřena na současné trendy. Zatímco optimističtěji laděné sci-fi doplňují otázku „co kdyby...“ dodatkem „...lidé vymysleli, tohle a tohle“, či „podnikli to a to“, Black Mirror větu „co kdyby...“ dokončí „...jsme pokračovali v tom, co děláme špatně i nadále.“ Proto mám mimochodem raději dystopie, než utopie - protože v nich mohou tvůrci často zabít dvě mouchy jednou ranou – na jednu stranu upustit uzdu fantazii, na stranu druhou se jadrně vyjádřit k realitě, jež nás obklopuje. A tak možná i donutit společnost k zamyšlení se nad tím, jaké následky mohou mít věci, jimž dnes jen málokdo přikládá skutečnou váhu. (26.11.2016)