Muži pod palbou (S03E05)

Čelit nepříjemné pravdě? Mutanty je třeba do jednoho vyhladit a chránit krevní linii (i se vzrušující noční odměnou), jenže po jedné z akcí na venkově jeden z vojáků pociťuje náhlé ztráty koncentrace a podivné „výpadky“. Pak přijde další úkol, který ještě víc zamíchá s kartami. A pochopíme funkci vojenského implantátu, o kterém netušil. Hrozně dlouho se chodí kolem horké kaše, hodina je dle mého zbytečně moc. A nakonec to není ani úderné, ani zajímavé. (19.05.2020)

Takhle to dopadne, když se jeden quest z Oblivionu natáhne na celou epizodu seriálu. Kdyby to aspoň nebylo tak doslovné! (Na konci bylo hodně legrační, že vrchní vědec vysvětluje dějiny ďábelského plánu na desítky let do minulosti náhodnému vojákovi - představuju si, že to je veškerá náplň jeho práce a objíždí desítky takových celý den.) (11.06.2019)

(POZOR, TROLEJ) Je to pro mě mezi 3 a 4*, i mě trošku zklamal ten doslovnej a sebevysvětlující konec. Lehký zklamání v BM ale pořád znamená v kontextu ostatního těžkej nadprůměr. Ta myšlenka, že nepřátele je potřeba odosobnit, aby "nám" nedělalo problém je pak zabíjet, to je samozřejmě silný a děsivý v tý skutečnosti, že to osvědčeně funguje (kde já jsem to naposled slyšel? Že by se to nejmasovějc a nejefektivnějc použilo už třeba u Židů za WW2?). Tady je ale ještě přidanou úrovní to, že vojáci nevěděj, že je jejich vnímáním manipulováno - mohli bychom se samozřejmě bavit o tom, jakej rozdíl je mezi omámením davovou psychózou a nějakym skutečnym oblbovákem (kdo to vlastně ví nebo neví víc nebo kdo má větší právo tý naordinovaný skutečnosti věřit), výsledkem kažodpádně je, že ti "správní" jsou pak ochotný vraždit ty "monstra", protože je jednoduše nepovažujou za lidi. A ve výsledku je pak mnohem jednodušší nevědět, nevidět a neřešit - stejně jako každej z nacistů se vymlouval jen na vykonávání rozkazů, stejně tak se Stripe nakonec rozhodne, že než aby čelil nepříjemný pravdě, tak se týhle hře a tomuhle konceptu (vč. nechání si naočkovat, kdo je to monstrum a kdo je ten člověk) radši podvolí i za cenu, že mu zase vymažou paměť, takže si ani tuhle morální prohru, ani to jeho předchozí zjištění utajovaný pravdy ani nebude pamatovat. Jenže pro něj to je jen nepříjemná pravda, před kterou ještě uniká; pro ty na druhý straně barikády je to otázka života nebo smrti. Tohle byl za mě hodně silnej moment (společně s tou promluvou nádherně děsivýho Kelleyho/Arquetta ohledně toho, jak se "jako lidi vlastně neradi zabíjíme, a že v tom je problém, pokud na vyhlazení nepřítele závisí přežití vyhlazujících") a asi hlavně díky němu a následnýmu Stripovu alibistickýmu kapitulování se nakonec klonim k těm 4*. (12.02.2018)

Trošku slabší, ale pořád velmi slušné Zrcadlo. Nosná myšlenka je působivá a rozhodně má cosi do sebe. Kdo si troufne dát ruku do ohně za to, že to tak dost možná ve skutečnosti nakonec nebude. Nebo už je? Já jsem celkem spokojená, technologie, manipulace, lidskost a nelidskost. Ačkoli tahle military tématika není můj oblíbený žánr, celkem mi to sedlo. Proč ne? (24.04.2018)

Velmi zajímavá a poměrně mrazivá vize genetické selekce, kontroly mysli a manipulace. Myšlenka je ale zabalená do vcelku průměrného "filmového" kabátu. Oceňuji zamyšlení nad volbou mezi klidnou nevědomostí a dlouhodobými pocity viny. Jistě velmi zajímavá musela být selekce rekrutů do armády :-D....65% (11.01.2020)